V článku si přečtete
Současná doba některým rybářským organizacím přináší problémy ohledně „jejich“ svazových revírů. Někdy se totiž stane, že rybářům hrozí ztráta vody. Zajímavé řešení má Středočeský územní svaz.
Nejednou se stalo, že rybáři málem přišli o oblíbenou rybářskou lokalitu. Ten důvod je jednoduchý: o danou vodu třeba projevil zájem soukromý investor, který měl zájem na dané lokalitě provozovat třeba soukromý revír. Aby rybáři v takových případech „neostrouhali“, snaží se vymýšlet nejrůznější „obranné mechanismy“. Hodně zajímavé řešení má pak Středočeský územní svaz.
Fond, který zachraňuje svazové vody
Středočeský územní svaz provozuje Fond na nákup vodních ploch. Jedná se o místo, kam rybáři shromažďují peníze pro případ, že by mohli přijít o některý z revírů nebo vodních ploch. Anebo pro případ, že by se naskytla možnost koupě nějaké zajímavé vody pro rybaření.
Právě Středočeský územní svaz v polovině ledna 2024 uvedl, že do Fondu převedl dalších 1,7 miliónu korun. Aktuálně je ve fondu více jak 4,3 miliónů korun, které jednou rybářům pomohou k zachránění nebo k získání některé rybářské lokality.
„Jelikož si uvědomuje, jak svízelná je situace kolem vodních ploch, jak těžké je dnes vodu k rybaření získat a mít na ni hlavně dostatek finančních prostředků, rozhodli jsme se v roce 2019 zřídit Fond na nákup vodních ploch,“ popisuje pro magazín InRybar.cz tiskový mluvčí Středočeského územního svazu Václav Šámal.
Fond na nákup vodních ploch je potom veden na transparentním účtu, na který se může podívat každý rybář. „Fond má transparentní účet a odkaz na něj je našem webu, takže každý si může dohledat, jaký pohyb na účtu je,“ doplňuje mluvčí středočeských rybářů.
Účast je pro rybáře a organizace dobrovolná
Středočeský územní svaz pak zdůrazňuje, že nikdo nemá striktně nařízeno přispívat, účast je čistě dobrovolná. Ovšem aktuální situaci ohledně „tlaků soukromých investorů“ si uvědomuje čím dál více rybářů, kteří se zapojují do přispívání i samostatně. „Řada členů i místních organizací přispívá pravidelně,“ píše se na webu Středočeského územního svazu.
„Fond je naprosto dobrovolný jak pro naše MO, tak i pro jednotlivce či firmy. Jeho primárním cílem byl nákup vodních ploch, pokud by se k prodeji některé v našem kraji objevily, měly pro nás smysl jak z pohledu jejich polohy, přístupových cest, stavu vodní plochy a ceny,“ vysvětluje Václav Šámal.
Pak ale nastaly i takové situace, které jsme už zmiňovali – o některou svazovou vodu projevil zájem „soukromý investor“, který měl s vodou své plány. I tady už středočeský Fond na nákup vodních ploch pomáhal.
„Následně jsme pomoc z Fondu rozšířili i na situaci, kdy se některé revíry místní organizace ocitly pod tlakem soukromých subjektů, a hrozila jejich ztráta. Tam, kde to dávalo smysl, jsme vodu nebo její část zakoupili do majetku Středočeského územního svazu, a následně pověřili místní organizaci na ni hospodařit,“ doplňuje Václav Šámal.
Fond pomáhal už několikrát
Středočeští rybáři se už několikrát přesvědčili o tom, že Fond na nákup vodních ploch má pro ně velký smysl. S jeho pomocí se jim totiž povedlo pořídit nebo dokonce i zachránit hned několik lokalit. O jaké vody šlo?
„Z Fondu byl zakoupen rybník Veletov (MO Tři Dvory), části pozemku na Proboštských jezerech (MO Brandýs n/L-St. Boleslav) a Štikový rybník (MO Jesenice), které by jinak skončily v soukromých rukách. Objevila se příležitost zakoupit rybníky Svárov (Unhošť) a Schořov (Čáslav), takže jsme neváhali a jsou naším majetkem,“ vyjmenovává Václav Šámal.
Zásadní výhodou pak je, že rybáře nemůže z revíru nebo vodních plochy „nikdo vyhodit“. Ve chvíli zakoupení se jedná o jejich majetek. „Hlavní výhodou je, že o tu vodu nemůžeme přijít, pokud bychom ji my, z vlastní vůle, nechtěli prodat,“ potvrzuje mluvčí středočeských rybářů.
Aby pak nedocházelo k problémů třeba s vlastníky okolních pozemků, snaží se to rybáři řešit chytrým přístupem. „Navíc se pokaždé, když to jde, snažíme zakoupit i přilehlé pobřežní pozemky, přístupové cesty, abychom se vyhnuli jakýmkoli budoucím problémům. Je to investice do majetku, kde máš náš územní svaz „uloženy“ peníze,“ popisuje Václav Šámal.
Jak už jsme výše zmínili, tak aktuálně je ve středočeském fondu přes 4 milióny korun. Co s nimi rybáři udělají? „V současné době jednáme o zakoupení jednoho rybníku, který je jediným revírem MO. Zatím však nejsou věci dotažené do konce, takže více o tom mluvit nechceme,“ zakončuje tiskový mluvčí Středočeského územního svazu Václav Šámal.
Nájmy někde rostou raketovým tempem
Některým rybářům nemusí vůbec docházet, jak obrovské peníze rybářské organizace mohou za pronájem revírů vynakládat. V poslední době to nejlépe ilustruje graf, který zveřejnil Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko na sociálních sítích.
Na grafu je zřetelně vidět, jak v posledních letech náklady za pronájem vod výrazně vzrostly. Ještě v roce 2019 moravskoslezští rybáři za pronájem vod platili méně jak 6 miliónů korun. V loňském roce to bylo už okolo 9 miliónů korun.
„V posledních letech vlivem inflace razantně roste nájemné nebo pachtovné u některých rybářských revírů. To se výrazně podepisuje na nákladech Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko. Je to také jeden z faktorů výrazně ovlivňujících kalkulaci cen povolenek,“ uvedli moravskoslezští rybáři k zveřejněnému grafu.
Otázkou je, zdali rybářské organizace toto tempo zdražování vydrží „bez ztráty kytičky“, anebo zdali se budou muset s některými vodami rozloučit. To ukážou až další sezóny…
Zdroj: Středočeský územní svaz, Moravskoslezský územní svaz, ilustrační foto: InRybar.cz
No tak nevím, ale kupovat rybníky na jiný účel než k chov násadových ryb se mi nezdá zrovna šťastným řešením. Stejné je to i splacením nájmů, které jsou mnohdy naprosto přemrštěné. Je to v podstatě stejné svinstvo jako s honitbami, kdo dá víc, ten bere. Fond, o které se zde píše jistě vody nezachrání. Těch několik milionů stačí sotva tak na nákup jednoho malého rybníka a pokud by tento skutečně byl na prodej, nebo nabízen k pronájmu, pak nemůže nějakému tomu novodobému zbohatlíkovi a pracháči, pro kterého je nějaký ten milion pouze kapesným nějaká rybářská organizace vůbec konkurovat. Osobně si myslím, že se stavem, kdy je majitelem vodní plochy soukromá osoba, tam nelze nic moc kromě placení dělat, ale pokud se jedná o vody ve vlastnictví státu, tam by měl být zakázán přímo zákonem prodej a stejně tak i pronájem soukromé osobě a měla by zde platit pouze příslušná povolenka k rybolovu. Táhne mi pomalu na osmdesátku, zažil jsem v životě již ledacos, ale jak to tak sleduji nabývám čím dál více přesvědčení. že za nějakou a to ani ne moc vzdálenou dobu bude u nás plnohodnotný život s právem na jeho vlastní existenci, zdraví a kulturu výsadou úzké skupiny majetných lidí. Tak jak se zpívá v jedné písni od Ježka : podle kabátu se svět měří …….
Příteli Antoníne, třebaže jsem o něco mladší, napadly mě úplně stejné závěry k uvedenému článku. V podstatě se kolem vody a rybaření pohybuji téměř 60 leta postupně se vše mění směrem,který Vy uvádíte. Naštěstí se jezdím k vodě jen bavit a o nějakých úlovcích hanba mluvit.Spíš mě těší, že to začalo bavit vnučky a to je pro mě ten největší úlovek.
Díky, jsem rád,že nejsem se svým názorem osamocen. Ano, těšit se z vnoučat je opravdu štěstím, já jich mám 5, tak o tom něco vím. Tak že vnučkám přeji, aby jim jejich zájem vydržel a aby se snad jednou dočkaly lepších časů.
Rybářim od 7 let je mi 67let nebudu psát co se stalo z vodním plochama které někdo koupil atd ale mě dost vadí jedna věc léta jezdíte na určitý místo místa staráte se o pořádek úpravu atd místa si zpřístupnite no a co se nestává platíte členské ryb lístek zaplatíte nebo odpracujete brygady přijedete k vodě a tam zaparkované auto rodina nikdo z nich není rybář takže z místa ryb revír si udělají cemp z vodní plochy sportovní účelovje vodnidni sporty atd po nich bordel během dne kravál o kus dál vlevo v právo další místa pro nás rybáře a to z nás chápeme a víme co to znamená je po rybaření nehledě když maj psa ten si běhá kde chce vás obtěžuje atd víte já mám jako bejvalej řidič z povolání projetou EU a jsou státy kde jsou revír y sportovní rybolov a podobně ale tam v žádném případě neexistuje aby jiná osoba atd si tam v tom revíru zaparkoval rozbalika deku atd a nehledě nato už vůbec ne aby vlezla do vody atd jinak dost masné pokuty tak se ptám existuje u nás nějakéj zákon kteréj by nás chránil nebo těmto vikendakum nedovoloval si z míst jak jsem uváděl cemp tábořiště atd chápu rodina jít na ofiko pláž koupaliště oofico cemp kde je voda je to drahé ale to ještě neznamená že to zneužívají my taktéž si to platíme odpoví mě někdo nebo přímo ryb svaz je nějaké zástavní nebo že máme právo my a ne že si někdo zabere místo místa co jsou ryb revír a přijedou k vodě se v válet řvát a bordel lovu zdar
Rybařím od základní školy a teď jsem už skoro v důchodu. Vždy jsem jezdil rád na pár dnů k vodě, přes den chytal, v noci spal, prostě pár dnů rybářské relaxace. Jenže v poslední době je čím dál více míst, odkud přespolní rybáře místní vyhánějí. Ať už obecními vyhláškami se zákazem bivakování (Labe u Štětí), nebo jako mne naposledy na Slapech, že si tam 19 místních chatařů ten pozemek u vody koupilo a že si nepřejí, abych jim tam týden bydlel. Také spíš vidím, že rybářský svaz pustil spoustu revírů do soukroma a pro rybáře se svazovou povolenkou zbývá stále méně a méně míst. Jako kluk jsem jezdil na Pálavu na Mušov, dneska u vody dvě vrstvy štontů pronajaté soukromníky a zase pro běžného rybáře smolík. A na místech, která nám ještě zbyla, je tím pádem obrovský přetlak rybářů. Přestěhoval jsem se s rodinou z Jižní Moravy do Liberce a s vodou je to tady velká mizérie. Nemít to rybaření tolik pod kůží, tak už bych se na to určitě vykašlal.