Norsko. Země fjordů, hor a nesmírně bohatých přírodních zdrojů, je nyní svědkem tragédie, která ohrožuje jeden z nejvíce ikonických pokladů Norska – lososa atlantského.
Letos poprvé byla řada norských řek, včetně slavných lososových toků jako je řeka Gaula, náhle uzavřena kvůli dramatickému poklesu lososí populace. Pro mnoho místních obyvatel, pro něž je lov lososů životním stylem a významným způsobem obživy, to působí téměř apokalypticky…
Co stojí za tragickým poklesem populace?
Od osmdesátých let minulého století se početnost populace atlantského lososa v Norsku snížila z více než 1 000 000 na pouhých 500 000. To představuje alarmující pokles o více než polovinu.
Zatímco dlouhodobě k tomu přispívají změny klimatu, stále větší obavy vzbuzuje vliv průmyslového chovu lososů. Úniky ryb z farem způsobují přenos nemocí, ale i rozšíření mořských vší, které napadají divoké lososy. To vše vytváří smrtící koktejl hrozeb, které mohou v konečném důsledku vést i k vyhynutí tohoto druhu.
Každá z 450 norských lososových řek hostí jedinečnou populaci lososů, kteří se přizpůsobili místním podmínkám. Jak varuje odborník na lososy z Norského institutu pro výzkum přírody (Nina) Torbjørn Forseth:
„Ztráta těchto unikátních populací by byla nenahraditelná. Pokud budou divocí lososi nahrazeni hybridy vzniklými křížením původních druhů s těmi, kteří unikli z farem, přijde Norsko o něco velmi cenného.“
Existuje řešení problému?
Forseth tvrdí, že chov lososů v otevřených sítích v moři dosáhl svého biologického limitu. Je nezbytné, aby se přistoupilo k radikálním změnám v řízení rybích farem a oddělení divokých a chovaných ryb. Tento přístup by mohl zabránit dalšímu zhoršování situace a ochránit zbylé populace divokých lososů.
Poznámka: řeka Gaula v Norsku. Vyhlášená lokalita pro lov lososů obecných
Nicméně přechod na uzavřené systémy chovu ryb, které by zabránily přímému kontaktu farmových ryb s divokými populacemi, představuje další výzvu. Henrik Wiedswang Horjen, mluvčí organizace zastupující rybářské společnosti, poukazuje na to, že uzavřené systémy jsou energeticky velmi náročné a jejich rozšíření by mělo viditelný dopad na životní prostředí.
VIDEO: Dokument o vlivu chovu lososů na přirozené populace na Islandu
Je zřejmé, že řešení této krize bude vyžadovat nejen technologické inovace, ale také změnu politickou. S poměrně logickým řešením přispěchala Ann-Britt Bogen, která vede oddíl Gaula Fly-fishing Friends.
Podobný případ řeší nejen Norsko, ale například i Island. Právě tady světově známá společnost Patagonia natočila dokument o vlivu chovu lososů na divoké populace.
Ta zdůrazňuje, že změna pravidel v rybářství a přijetí mentality chyť a pusť, jak je běžné například ve Skotsku a Irsku, je klíčová. Pokud se tato změna neuskuteční, norský losos se může stát pouhým muzejním exponátem.
Norská vláda se tak rozhodla jednat! Na jaře plánuje předložit návrh zákona o akvakultuře, který má řešit současné výzvy a hledat řešení, jak provozovat rybí farmy šetrněji k životnímu prostředí. I když současná situace vypadá opravdu bezvýchodně, stále existuje šance, že se může blýskat na lepší časy.
Zdroj: TheGuardian, ilustrační foto: InRybar.cz
