Jaro je tady. S ním přichází nejen obnova přírodního koloběhu, ale také řada úkolů pro členy ČRS. Možná byste nečekali, že mezi ně patří i příprava třecích hnízd pro candáty.
Tato činnost není jen obyčejnou povinností, ale zásadním opatřením pro udržení populace této oblíbené ryby. Proč se tím zástupci Českého rybářského svazu vůbec zabývají? Mohlo by se zdát, že příroda si se svými procesy poradí i bez pomoci. Ovšem prostředí, kde candáti žijí, se neustále proměňuje.
Candátí hnízda v akci: Severočeští rybáři v podpoře populace
Jaro je v plném proudu a s ním přichází čas, kdy se rybáři v severních Čechách chopí jedné z klíčových misí: přípravy třecích hnízd pro candáty. V revírech i chovných nádržích Severočeského územního svazu (ÚS) aktuálně probíhá výroba a umisťování těchto hnízd, která mají pomoci podpořit reprodukci této ikonické dravé ryby.
Jak všichni dobře víme, umělý výtěr candáta je prakticky nesplnitelný úkol, a tak je tento poloumělý způsob, tedy umístění hnízd na vhodná místa, kam se candáti mohou vytřít, je skvělou cestou, jak dát populaci candátů šanci na obnovu.
Na severu Čech v této aktivitě excelují zejména rybáři z místní organizace (MO) Litoměřice, kteří se do práce vrhli s obrovským nasazením. Jejich příklad ale inspiruje i další. Ke slovu se hlásí třeba MO Chrastava a postupně i další organizace, které se přidávají k tomuto chvályhodnému úsilí.
Zajímavost: Překvapivý objev na Lipně – candáti se na hnízdech třou opakovaně
Pozorování candátů na Lipně přineslo nečekané odhalení, které může změnit pohled na jejich rozmnožování. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu tu umístili 61 umělých „kartáčových“ hnízd, aby podpořili přirozené tření. A výsledek? Candáti hnízda nejen využili, ale překvapili odborníky svým chováním.
Během loňského jara, které přineslo teplotní výkyvy, vědci několikrát týdně sledovali obsazenost hnízd a stav jiker. Zjistili, že v zátoce Hadí Luka, kde je lov zakázán, candáti hnízda obsadili téměř kompletně. Po počátečním teplém období se tření rozběhlo, po ochlazení zase zpomalilo, ale po oteplení v květnu pokračovalo. A teď ta zajímavost: na některých hnízdech se během inkubace objevovaly nové jikry, ba dokonce i čerstvé snůšky po vylíhnutí předchozích! „Toto nabourává představu, že se na hnízdě tře jen jeden pár a samec pak jen hlídá,“ říká Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR.
Ve Švédsku používají vánoční stromky
Ve Švédsku každý rok členové organizace Sportfiskarna sbírají stromy, které pak házejí do ledové vody v blízkosti Baltského moře, aby poskytly přívětivé prostředí pro ryby. Staré stromy rybám totiž vytvoří nejen ideální úkryt, ale i podmínky pro tření na jaře.
„Svážeme 3 až 4 stromy dohromady, a pak k nim připevníme pytel plný kamení, který je biologicky rozložitelný, abychom neznečišťovali vody. Takto nachystané stromy vhodíme do vody tak, aby se potopily a ukotvily na dně,“ vysvětluje Malin Kjellinová, která je projektovou manažerkou švédské asociace sportovního rybolovu Sportfiskarna.
Iniciativa, která pomáhá švédským rybám vytvořit ideální podmínky k životu, funguje již od roku 2016. Více o tématu zjistíte v našem článku.
Zdroj: Severočeský územní svaz ČRS, Biologické centrum AV ČR, foto: Severočeský územní svaz ČRS, Biologické centrum AV ČR (se souhlasem), InRybar.cz
