Smrt trofejního kapra: působivé fotografie smutného konce kapřího mohykána

Rybáři jsou z magazínů zvyklí na fotografie krásných ryb, se kterými se chlubí úspěšní lovci. Součástí rybářského života je také smrt. A tu u jednoho kapitálního kapra zachytil zahraniční rybář. 

Ilustrační foto: InRybar.cz

Moderní doba je zvláštní. Z velké míry kvůli sociálním sítím rybáři sdílí jen ty nejkrásnější okamžiky v jejich rybářském životě. Proto jsou sociální sítě, ale také magazíny, narvané krásnými fotografiemi rybářských úlovků. Ovšem nesmíme zapomínat, že nutnou součástí rybářského (a rybího) života je také smrt.

Rybář nafotil mrtvého „kapřího velikána“

Rybář Wesley Crauwels se vydal na jedno belgické jezero, na kterém chtěl přelstít jednoho z tamních velikánů. Šlo o velmi specifickou vodu, kde 80 % obsádky tvořily kapitální ryby přes 20 kilogramů. Navíc, lokalita byla velmi hluboká s nádherně čistou vodou, která lov zkušených ryb komplikovala.

Ve chvíli ale, kdy se zkušený rybář vydal vodu mapovat, tak narazil na mrtvého velikána – na obrovského lysce, jehož životní etapa skončila. I když pro někoho mohou být tyto fotografie morbidní, tak přesto jsou něčím velmi zajímavé. Ukazují totiž koloběh života, před kterým nikdo neuteče.

Jde především o to, aby si každý rybář uvědomil, že ryby jsou živí tvorové, ke kterým je nutné se chovat s nutným respektem – protože ani jejich čas není „nekonečný“. V poslední době někteří rybáři zlehčují význam šetrné manipulace s rybou. Ta je přitom zcela zásadní při praktikování stylu „chyť a pusť“.

I když fotografie zachycují smutný konec obrovské ryby, tak přesto jsou vyfocené velmi „citlivě“. Je na nich sice zachycena smrt trofejního kapra, ovšem zároveň jde vidět, jak si příroda „bere zpátky to, co stvořila“. Je to něčím úchvatné…

Jak fotografovat velké ryby?

Ohledně šetrné manipulace s velkými rybami toho v rybářských médiích proběhlo už hodně. Z naší produkce doporučíme především text už z roku 2013, ve kterém jsme se ptali na šetrnou manipulace ichtyologa Pavla Vrány z Českého rybářského svazu.

Kapitálním rybám hrozí riziko poranění už při dlouhodobému pobytu mimo vodní prostředí. Toho se dopouští někteří rybáři, kteří se snaží udělat „tu nejlepší“ fotku. „Pro rybu je poměrně nebezpečné dlouhodobé focení mimo vodní prostředí, především kvůli riziku pohmoždění vnitřních orgánů,“ vysvětloval pro InRybar.cz Pavel Vrána.

Velkou chybu pak dělají rybáři v tu chvíli, kdy se začne kapr mrskat na břehu. „Když sebou ryba začne házet, rybář často neúmyslně stlačí silnějším úchopem oblast dutiny břišní. Dále si musíme uvědomit, že ryba mimo své přirozené prostředí není nadlehčována okolní vodou, což může samo o sobě způsobovat stlačení různých orgánů v dutině břišní,“ doplnil Pavel Vrána.

I když v poslední době je „módou“ zlehčovat používání ochranných pomůcek, jejich význam je obrovský. Jde především o to, že rybě nehrozí tak velké nebezpečí setření ochranného slizu. A kromě toho rybář také chrání pokožku, která zmíněný sliz produkuje.

„Nejde jen o setření ochranného hlenu, ale také pokožky (pozn. epidermis), která je u ryb tvořena tenkou vrstvou buněk (pozn. 10-30 vrstev). Ta produkuje ochranný hlen, bez něhož ryba snadno podléhá různým plísňovým infekcím (pozn. Achlya, Saprolegnia),“ doplnil Pavel Vrána.