Řeka Pád. Jedna z největších a nejnavštěvovanějších lokalit pro lov sumců, jež protéká slunnou Itálií. Se sumci ji pojí dlouholetá historie a tradice. Již před 30 lety se sem sjížděli nadšení rybáři z celé Evropy a pokoušeli se ulovit svého kapitálního sumce. Moderní, takřka průlomové techniky v této specifické oblasti těžké rybařiny začaly postupně přinášet své ovoce. A výsledek? Tento veletok „vydal“ jedny z prvních sumců přes magickou 100 kilogramovou hranici. A „metráková“ horečka trvá už pomalu celé desetiletí.
V dnešní době se již 100 kilogramové ryby z Pádu počítají na desítky chycených a puštěných kusů. Tím ale nechci říct, že úlovky obrovských sumců jsou běžnou záležitostí. To rozhodně ne! Je ale pravdou, že zvýšený rybářský zájem, dobré znalosti terénu i nové moderní techniky rybaření spolu s hodně velkou porcí potřebného štěstí umožňují ulovit gigantické ryby těchto parametrů mnohem častěji než kdykoliv dříve.
Rada č. 1: Čekejte na nejvhodnější podmínky!
Pád je silně proudícím a respekt budícím tokem o délce necelých 700 kilometrů se šířkou 200 až 400 metrů. Vzhledem k mírnému podnebí zde lze rybařit již v lednovém období – pokud ovšem nepanují velké mrazy a řeka není zčásti zamrzlá. V lednu a na sumce? V posledních letech se někteří nadšení a nedočkaví rybáři věnují sumcům na Pádu i v takto relativně nezajímavém zimním období. Proč? Protože zjistili, že sumci na předložené nástrahy reagují při teplotě vody již od 5 ˚C.
V lednu je ale pobyt na břehu Pádu opravdu extrém jen pro otrlé povahy. Ovšem v únoru, a následně i v březnu už lokalitu pravidelně navštěvují rybáři z nejrůznějších koutů Evropy. V Itálii musíme v jarním období často počítat s velkými povodněmi, kdy hladina během jedné noci může vystoupat i o 3 metry! Tato doba je velmi nebezpečná, protože řeka s sebou bere vše, co jí stojí v cestě. S tímto scénářem je potřeba počítat většinou v únoru, březnu a někdy i v dubnu.
V letošním roce ale bylo jarní počasí zcela netradiční a žádná velká voda se nekonala. Při putování Itálií jsem se od místních rybářů a domorodců dozvídal, že letos je vody žalostně málo – přibližně metr pod běžný stav. S rybami to také nebyla žádná sláva. Čekal jsem, jestli se hladina náhodou nezvedne, abych mohl vyrazit, protože sumci bývají v takovém okamžiku velmi aktivní prakticky ihned, a to i brzy na jaře, kdy se loví opravdu obrovské ryby.
Počasí má zkrátka na úspěšné rybaření velký a mnohdy až zásadní vliv. Bohužel se jako každý rybář musím i s tímto problémem vyrovnat a vzhledem k časovým možnostem beru s pokorou, co mi příroda nadělí. Velká voda se letos nekonala a s ní ani žádné zásadní nájezdy rybářů. Registroval jsem jen pár jednotlivých skupin sumcařů, kteří vyrazili k vodě bez ohledu na počasí a stav vody. Místní rybáři dobře věděli, že počasí není zrovna ideální, a někteří dokonce netradičně zvolili jiné destinace. Ulovit velkého sumce vyžaduje totiž čas a toho mají všichni málo…
Rada č. 2: Chytejte na správnou montáž!
Člověk nikdy neví, kde se sumci v daný okamžik koncentrují, na co mají chuť a jak je co nejsnáze ulovit. Jednou z nejpoužívanějších technik, kterou praktikuji, je vertikální přívlač, při které klepu olověným systémem o dno a snažím se vydráždit sumce, kteří zrovna odpočívají ve svém úkrytu. Tuto techniku provádím s živou i mrtvou rybkou nebo i s umělými nástrahami.
Hell-Cat: Český výrobce špičkového vybavení na sumce!
Velmi často také používám podvodní splávky, s jejichž pomocí se snažím hledat sumce přímo u dna. Zkušený, velký, starý sumec se totiž v chladné vodě nepohybuje tak aktivně jako například metrový dorost, ale projíždí pomalu nade dnem a v klidu hledá, co by kde ulovil. V žádném případě v únoru ani v březnu nepoužívám zbytečně velké nástrahy. Preferuji nástražní ryby maximálně do délky 35 centimetrů, a to především štíhlé druhy jako například parmy.
Velký sumec nepotřebuje v danou chvíli hodně masa, protože není zdaleka tak aktivní jako menší jedinci, brázdící řeku tam a zpět. Kapitální ryby se v brzkém jarním období snaží rozvážně doplnit svou energii a ztracené zásoby tuku. Je tudíž dobré být u vody a mít nahozeno. Sumci nejsou po zimě až tak opatrní a je daleko pravděpodobnější, že nějakého ulovíte, než když budete zkoušet štěstí na podzim. Po období klidu přichází ten pravý čas pro nás rybáře!
Rada č. 3: Najděte ideální nástrahu!
Není vůbec jednoduché specifikovat, jaká nástraha sumcům nejvíce chutná. My také většinou nejíme měsíc v kuse jen kuřecí na jeden způsob. Nebo se pletu? Ryby to mají podobně, aspoň ze svých zkušeností se domnívám, že tomu tak je.
V Pádu najdeme velkou druhovou pestrost ryb, které slouží sumcům jako potrava – například cejny, parmy, kapry, karasy, candáty, cípaly i úhoře a výjimečně i nějaké štiky, které jsou ale skutečně mimořádnou raritou. Výběr pro chuťové buňky sumce je skutečně velký. Co jim tedy nabídneme? Sumcům někdy chutnají úhoři a jindy zase více preferují cejny. Jaké je z toho ponaučení?
Hell-Cat: Český výrobce špičkového vybavení na sumce!
Z tohoto důvodu vždy nastražuji pruty s nástrahami v co nejširším „menu“ tak, aby na každém prutu byla jiná ryba. Tedy, pokud mám k dispozici více druhů. Po nějaké době zjistím, co jim v dané chvíli chutná nejvíce a co naopak ignorují. Musíme ovšem brát v potaz i takové vedlejší „jevy“, jako je tah mořských cípalů nahoru proti proudu. To kompletně mění situaci, protože sumci už tento gurmánský obřad s velkou chutí vyhlížejí…
Rada č. 4: Vystopujte sumčí úkryty a jejich cesty!
Je to velmi složité, protože řeka bývá jiná ráno, odpoledne, anebo večer. Někdy se mění tak rychle, že člověk často nestačí na danou situaci vhodně zareagovat.
Když přijde již zmiňovaná velká voda, hledají sumci trochu klidu – tedy taková místa, která klidný odpočinek zaručují. V tuto chvíli jsou pro ně ideální jámy, překážky a v některých případech i samotné meandry zatopených břehů. U nich bývá sice méně vody a někdy se zde voda i točí, ale sumec sem vyjíždí, aby si odpočinul a v ohřívající se vodě i něco ulovil. Silný proud zdviženého hlavního toku vyhání menší ryby do klidnějších zón ke břehu a sumci tam přirozeně putují za nimi. Tato místa bývají velmi atraktivní, když jsou ale dostatečně zaplavena.
V letošním roce popisovaný způsob lovu nešel praktikovat ani při jedné z mých návštěv, protože vody bylo žalostně málo. Musel jsem improvizovat a sumce hledat. Chytání u břehu bylo tedy passé, proto jsem sumce hledal v proudu, kde se v tu dobu chtě nechtě musela pohybovat i jejich potrava. Při nízkém stavu vody je možné, že najdete ryby i přímo uprostřed řeky, což se mi přihodilo letos. Špatná zpráva pro tradiční lov ze břehu byla, že se sumci nechtěli nikam moc pohybovat. Bylo potřeba buď změnit loviště, anebo je zkusit přelstít jiným způsobem.
Poslední variantou bylo čekat, až se změní počasí a stane se něco, co je přiměje dát se do pohybu ze současných stanovišť a vyjet do jiných pasáží řeky. Letos zkrátka nebylo jednoduché najít a následně i ulovit pěkného sumce, ale i o tom je naše vášeň.
Rada č. 5: Nepodceňujte přírodní vlivy!
Má měsíc vliv na záběry sumců? Tuto otázku si rybáři kladou od nepaměti. Odpověděl bych následovně. Situaci kolem fází měsíce sleduji už dlouhé roky. V některých případech se mi zdálo, že vliv má, a v některých ne. Proč?
Domnívám se, že musíme brát v potaz ještě pár dalších faktorů, jako například typ vody (chytám na řece nebo stojaté vodě?), roční období, aktuální oblačnost nebo kolísání stavu hladiny. Nedá se to zobecnit, ale úplněk není pro lov sumců ideálním časem.
Při jedné mé jarní návštěvě Pádu jsem si všiml, že situace na obloze vypadala, jako by měsíc zaparkoval přímo nad mou hlavou. A svítil tak, že bylo v noci až nevídaně světla. 
Dokonce jsem velmi zřetelně viděl na několik kilometrů přijíždět loď nebo svůj stín! Světla bylo tolik, že jsem nemusel za celou noc ani jednou použít baterku. Za této konstelace spojené s velmi teplým počasím, nebem bez mráčku a rapidně se zvyšující teplotou vzduchu bylo téměř nadlidským výkonem přinutit jakéhokoliv sumce k záběru.
Špatná konstelace všech okolností způsobila, že u vody najednou nebyl prakticky nikdo. Všichni rozumní rybáři odjeli domů a kolem se po zbytek týdne pohybovaly snad jen tři lodě se stejným „úspěchem“ jako my. V takovém případě domácí Italové definitivně sedí doma u televize a vědí, že má smysl vyrazit až za pár dní, když budou ryby opět aktivní.
Je to až neuvěřitelné, že ryby najednou nereagují, na echolotu není nic vidět a nic ani nezabere. V takovém případě doporučuji zajet si do města posedět u grilu a popít dobrého italského vína…
Pád je vášeň. Proto ho tolik milujeme!
Rybaření na Pádu patří do kategorie velmi obtížných. Ryby jsou zde už hodně chytré a dávají si velký pozor na každou naši chybu. Jako úspěch beru, když přesvědčím sumce, aby zaútočil na nástrahu. To znamená, že člověk dělá něco dobře. Pak už je to jen o trpělivosti. Loví-li se jen menší ryby, je potřeba změnit buď místo, nebo montáž.
K rybaření také neoddělitelně patří štěstí, a tady to v případě skutečně obrovské ryby platí několikanásobně. Nenechte se odradit neúspěchem. Místní rybáři také někdy vyjdou naprázdno, a to u vody tráví opravdu hodně času. A navíc je to nijak netrápí. Sumci nežerou? Pojedeme jindy!
Hell-Cat: Český výrobce špičkového vybavení na sumce!
Ulovíte-li pěknou rybu například o délce 180 centimetrů, můžete říci, že akce byla úspěšná. Pád je natolik specifický, že jej nemá smysl srovnávat s žádnou jinou známou sumčí destinací, kde panují odlišné podmínky – a to samé platí i o zvycích a chování tamních ryb.
Přeji hodně štěstí a ohnuté pruty všem zapáleným sumcařům!
Autor: Roman Matula
