Tropické teploty panující v letních dnech mění tuzemské vody na jakési zvláštní prostředí, které na první pohled nejeví žádné známky života. Tomu nasvědčují i poněkud střídmější počty záběrů. Ovšem občas nastanou situace, jež nám mohou napomoci k úspěšnému lovu.
Velkou výhodou je, když pravidelný rytmus tropických dnů přetne studené období dešťů. Rázem mohou ryby začít přijímat potravu ve větším množství. Pokud jsou deštivé dny v nedohlednu, pomoci nám může i krátká, ale intenzivní bouřka. Jestli nám ale ani tu nesešle nebe, musíme se poprat s horkými dny.
Na padnutí
Pokud se rozhodneme vláčet ve chvíli, kdy slunce žhne na nebohou krajinu, musíme najít taková místa, na kterých mají ryby úkryt a dostatek kyslíku. Naprosto nejlepším obdobím k lovu v parnech je při východu či západu slunce, anebo v noci.
Ve chvíli, kdy slunce vychází nebo zapadá, chytáme na rozsáhlých mělčinách, na kterých se shlukují obrovská hejna rybiček. Ty se povětšinou za hezkých dní drží u hladiny. S úbytkem světla se pak rybičky čím dál více tlačí ke břehu a snaží se ukrýt v příbřežních překážkách.
V tuhle chvíli máme několik možností. Tyto překážky u břehu můžeme obstřelovat s nástrahou z pevniny. Tuhle možnost osobně nemám moc v oblibě. Mnohem účinnější mi přijde ta varianta, kdy se zabrodím před tyto překážky a nahazuji k nim z hlubší vody. Povětšinou tahám svého woblera podél dlouhého pásu těchto překážek. Za světla volíme těžší nástrahy, které nahazujeme dále od břehu. Prochytávání překážek daleko od břehu může totiž přinést šupinaté ovoce.
S příchodem noci pak měníme svou taktiku lovu. Ve chvíli, kdy rybky začnou „panikařit“, a voda vře, navážeme nástrahu pracující v mělké vodě, nejlépe plovoucího woblera. S ním sice nehodíme tak daleko jako s plandavkou či twisterem, ale to vůbec nevadí. Drobné rybky s úbytkem slunečních paprsků míří ke břehu a dravci nebudou daleko. Takže stačí pochytávat místa, kde jsou právě tyto drobné rybičky.
Na přímém slunci
Samozřejmě lovit můžeme i v hodinách, kdy slunce svítí vysoko na nebi. Jeho paprsky jsou sice mnohem intenzivnější a ryby zase až tak velkou aktivitou nehýří. Proto musíme dravce hledat v jejich úkrytech.
Teď se vyplatí prochytávat hlubší místa, která jsou poseta nespočtem překážek (potopené pařezy, stromy), anebo se přes jejich dno táhnou ostré hrany nebo hluboké jámy. V parných dnech není ani na škodu lovit v blízkosti nejrůznějších přítoků, přes které se do revíru dostává čerstvá voda plná kyslíku.
V parných dnech nejčastěji volím nástrahy, s kterými můžu lovit u dna. Jasnou volbou jsou twistery. S nimi velice spolehlivě protahuji nedobytné tvrze dravců u dna. Jenže dravci nemusí ležet s železnou pravidelností pouze na dně revíru, ale mohou stát i ve vodním sloupci. Pokud chceme prochytat tyto partie revíru, potom navážeme woblera. Typ volíme podle hloubky. Osobně ale velice rád používám potápivé woblery, s jejichž pomocí můžu prochytat dno i vodní sloupec. Tato volba se mi mnohokrát oplatila.
Lov v horkých dnech je pořádná dřina. V příštím díle o letní přívlači se zaměříme na dny, kdy sluníčko nahradí déšť a vítr. Prozatím na viděnou.
Autor: Viktor Krus
Díky dobráci od vody.
SUPER stránky. Jsem starší ročník a na stará kolena jsem podlehl rybařině(asi geny po dědovi).
Výborně jsem si početl ve vašich radách a SLIBUJU,že budu URČITĚ pokračovat. Snad zkusím i nějakého toho dravce.
Nejdřív zkusím dle vašeho návodu vyrobit boilis.Snad mě žena dá na to vejce a NÉ přes vejce ?!?
DÍKY Zdenek z Police
Díky!
Takového komentáře si moc vážíme… Ať se Vám daří… 🙂
Krásný den!
Redakce InRybar.cz