V tomto seriálu, se vám pokusím prozradit tajemství lovu s woblery, správnou volbu prutu a navijáku pro jednotlivé druhy přívlače s tímto typem nástrah a jejich základní charakteristiku. Woblery jsou nejdokonalejší napodobeninou drobných rybiček na trhu.
Woblery, spolu s rotačními či plandavými třpytkami, řadíme do tzv. tvrdých nástrah. Vyrábějí se z balzy, která se snadno opracovává, a lze z ní nástrahu vyrobit i doma na koleni bez menších potíží. Například na internetu není problém získat hned několik takovýchto návodů.
Dále se tyto nástrahy vyrábí z tvrzených plastů, což je druhá nejrozšířenější metoda. Nástrahu můžete vyrobit pomocí polystyrenu, technického dentacrylu a moduritu. Musíte mít ale formičku, která vytvaruje požadovaný tvar naší umělé rybky.
Jak to všechno začalo
Historicky prvním doloženým výrobcem woblerů je Lauri Rapala. Finský rybář, který zjistil, že dravci atakují malé rybky, které vykazují znaky poranění či únavy. Přišel na to, 
že rychlý výpad dravou rybu stojí spoustu energie, a proto si vybírá zrovna poraněnou kořist, jejíž ulovení není tak náročné.
Lauri Rapala ve 30 letech 20. století přenesl své zkušenosti za pomoci ševcovského nože a brusného papíru na kus korku, který svým tvarem připomínal doutník. Život této věci vdechl pomocí plastového plíšku, a poté ve vodě nepravidelným navíjením. Pro zatraktivnění nástrahy připevnil na její povrch staniol z obalu od čokolády, který tvořil stříbrné flitry a roztavený fotografický negativ, jenž sloužil jako ochranný povrch.
Nejdůležitější však je, že umělá nástraha svým chodem připomínala raněnou rybku. Vzhledem k nízkému rybářskému tlaku a neznalosti dravců měla obrovský úspěch. Následně pan Rapala svůj nápad využil ve svůj komerční prospěch.
Zrození legendy
V roce 1936 se zrodil první a stále úspěšný model prosperující světové firmy Rapala s názvem Floating, který je dnes známý jako Original Floating. Tento typ wobleru, který se vyznačuje klidným chodem s malou pracovní hloubkou, najde své využití převážně při vláčení v blízkosti břehů na mělčinách.
V současnosti se firma Rapala pyšní škálou několika desítek typů woblerů, poppů, proprů a jerků, které jsou oblíbené snad ve všech koutech světa políbených fenoménem přívlače.
Dvoudílný wobler ve zbarvení fire tiger
Nejsou tady jenom Finové!
Výrobky od firmy Rapala jsou jednoznačně špičkou mezi umělými nástrahami, které drží rekordy v počtu ulovených ryb, avšak jejich kvalita se odráží na ceně, jež není zrovna malá. Nutno ale podotknout, že aby byla nástraha atraktivní pro ryby našich vod, nemusí být drahá.
V současné době najdeme na našem trhu spousty firem obstojně konkurujících Rapale, jako je například česko-polská firma Lovec-Rapy, která za mnohem přijatelnější cenu vyrábí nástrahy pro naše podmínky. Dalšími výrobci jsou firmy Salmo, Shakespear, Kácel. Z novějších pak Saenger – Iron claw. Program Doiyo od firmy Saenger a firma Savage Gear vedou z mého pohledu v jerkových nástrahách.
„Vylepšováky“
Woblery lze vidět i v podobě tandemu, tedy v kombinaci například s měkkou nástrahou, anebo s rotačními plíšky různých tvarů (od klasického obloučku, až po verzi long).
Na některých modelech dokonce není neobvyklé vidět na koncovém háčku přimotaný chemlon, bavlnku či peříčka. Rybáři takto zatraktivňují nástrahu na vodách, kde jí ryby už dobře znají a lest mají prokouknutou. Nejčastěji používané barvy jsou červená a černá.
Červenou barvu volíme tehdy, je-li naší cílenou rybou okoun či štika. Na pstruha potočního se používá přívěsek černý, na duháky a siveny se mi osvědčily barvy reflexní.
Je však nutné ale podotknout, že jakákoli vymoženost, kterou je zkrášlena naše nástraha, ať už je to měkkou nástrahou, plechem nebo peřím, značně ovlivňuje chod wobleru. Tandem, který mám odzkoušený, a podle mého soudu funguje, je od firmy Lovec – Rapy typ Rapex v délce 9 cm.
Je libo efekty?
Některá šidítka obsahují uvnitř svého tělíčka různé mechanismy. První typ woblerů například ukrývá sestavu pro vydávání světla. Někdy nám tak spíše připomíná pouťovou 
atrakci, nežli vábničku pro ryby. Jestli je to účinné však posoudit nemohu, nikdy jsem v sobě nenašel dost odvahy a odhodlání pro nákup něčeho tak extremního.
Dalším typem jsou zvukové mechanismy, které třením kuliček, jež jsou volně uloženy uprostřed nástrahy, vydávají dráždivý zvuk. Tyto nástrahy rybáři preferují především za snížené viditelnosti nebo v hlubokých a rozlehlých vodách. Ale pozor! Po čase si ryby vytvoří respekt z vydávaného zvuku a nástrahu začnou ignorovat. Stejně tak to bývá s často používaným woblerem, kdy jeho amplituda se stane dravci známá.
Různé tvary pro různé chuti
Tvar těchto tvrdých nástrah připomíná rybí tělo, a však ne vždy je toto podmínkou. Měl sem tu čest vyzkoušet si nástrahy připomínající svým tvarem a zbarvením myš nebo 
například plaz. Výjimkou nejsou ani nástrahy připomínající hmyz. Dovoluji si říct, že po umělých napodobeninách drobných rybiček, je „umělý hmyz“ druhým nejrozšířenějším. Zejména to bývá kobylka, anebo vosa, která se stala oblíbenou nástrahou pro lov bolenů, tloušťů a pstruhů. Díky svému zjevu si vysloužila i svůj název převzatý z angličtiny – hornet. Problémem u napodobenin hmyzu ale bývá nedostatečná odhozová vzdálenost, která je celkově u woblerů nejproblematičtější vlastností. Samozřejmě je to kvůli malým rozměrům.
Pro mě revoluční novinkou v umělých nástrahách, co se designu týká, jsou nástrahy z programu Doiyo od firmy Saenger. Nikdy jsem u žádných nástrah tak propracovaný povrch neviděl. Pokud budete mít tu možnost si je osahat jistě si je hned na první pohled zamilujete. Bohužel, jak řekl můj známý, revoluční je i cena a já mu musím dát za pravdu.
Autor: Radek Fencl
