Rotační třpytky patří bezesporu k největším klasikám při lovu přívlačí. Jejich chod dokáže vydráždit nejednoho dravce k útoku. Rotačních třpytek existuje celá řada. A pokud najdete ten ideální model, pak můžete u vody zažít nezapomenutelné chvíle…
Každý rybář si po čase najde svůj nejoblíbenější způsob lovu ryb. Ten, kdo začínal jako malý kluk, chodil většinou s tátou k malému potoku nebo rybníčku s malým proutkem. Na drobném navijáku měl natočených jen několik málo desítek metrů vlasce a na jeho konci, těsně nad malým olůvkem a háčkem s napíchnutou kuličkou těsta, se na hladině houpala ta malá magická věc, která když se potopila, tak rozbušila malé srdíčko statečného lovce. Po tuhém boji se i při trošce štěstí objevila na hladině první „trofejní“ ouklejka.
Jak šel čas, úlovky přibývaly a zvětšovaly se. Malý, odhodlaný rybář po očku koukal na ostatní opodál lovící, kteří posedávali na svých židličkách a upřeně hleděli na malou, třeba červenou kuličku houpající se už ne na hladině, ale před špičkou prutu, anebo mezi očky, občas vystřelující vzhůru. Po nějaké době, se už na své židličce malý lovec fotil se svým zdolaným kaprem, a třeba i soutěžil se svým tátou, kterému je vděčný, protože chodit na ryby je díky němu ta nejlepší vášeň na celém světě.
Mohlo by se zdát, že se z malého rybáře stane zkušený plavačkář, anebo odborník na kaprařinu, ale ono je to složitější. Dnes je mezi rybáři mnoho dalších oblíbených technik lovu, které tu ani nemusím jmenovat a každý si na tu svou pomyslí sám. Mojí oblíbenou se stala přívlač (mimochodem, také velmi rozmanitá svou specializací). Po několika prvních pokusech lovit dravou rybu t
ímto způsobem, a po prvních pěkných úlovcích, jsem se do vláčení a procházek kolem vody zamiloval.
Jako každý začátečník jsem procházel nákupem chybějícího vybavení. Přívlačový prut, přívlačový naviják, šňůra nebo vlasec, jako návazec lanko nebo hardmono, batůžek, menší podběrák a nějaká ta krabička na příslušenství.
Rotačka: Magická nástraha na přívlač
Nezapomněl jsem na něco? Ano, je to umělá nástraha. Tady začíná polemika spojená s jejím výběrem. Mohu vám s klidným svědomím říct, že to vyjde v několika prvních měsících začínajícího vláčkaře pěkně draho. Každá ztráta zaručeně nejlepšího značkového woblera ve vázce utrženého hodně bolí a ve většině případů se začátky hodně prodraží. S jakou nástrahou tedy začínat, aby to nebolelo srdce ani naši peněženku? Pro mě to byla rotační třpytka! Většinou celokovová, nejvíce ve vodě namáhaná umělá nástraha vedená aktivním i přerušovaným navíjením v klidné i proudné vodě.
Dnes už s jistotou vím, že při zvolení rotační třpytky jako nástrahy je opravdu jedno na jaké vodě chytáme a jakou rybu lovíme. Sumce, štiku, okouna, bolena, pstruha, a dokonce i candáta lze na tuto nástrahu cíleně a poměrně úspěšně lovit.
V současné době je na trhu, kromě jiných umělých nástrah velký výběr rotačních třpytek od mnoha výrobců. Liší se gramáží, která je většinou spojená i s velikostí těla. Rotačky se 
dále liší plochou a tvarem rotující lopatky, barvou a v několika případech se vyrábí i s různými přídavnými doplňky.
Ale ani zde není pravidlem – čím větší velikost, tím větší ryba. Podařilo se mi zdolat 70 centimetrů velkou štiku, která zabrala na celostříbrnou rotačku o velikosti 0! A to jsem se vydal lovit malé okouny.
Tajemství fungování rotační třpytky: Tipy a triky
Plocha rotující lopatky přímo souvisí s odporem ve vodě při navíjení. Čím větší plocha, tím větší odpor vody, a tím i větší nároky na naviják a samozřejmě na prut. Jako barvu listu jsem si nejvíce oblíbil oboustranně bílou, nebo stříbrnou, kterou většinou přeleštím do zrcátka. Je dobře vidět i v kalné vodě a nezaznamenal jsem problém i ve vodě čisté za plného slunečního svitu, kdy by se mohlo zdát, že by odlesky rotační lopatky mohly rybu spíše plašit.
U větších gramáží rotaček vyměním trojháček odštípnutím původního a nahrazením kvalitního, který připevním přes malý kroužek. Kvalitnější háčky se prodávají samostatně a jejich velikost je třeba přizpůsobit velikosti těla a lopatky. To mi umožňuje je jednoduše měnit při otupení či poškození. Jiné úpravy na těchto nástrahách považuji při zakoupení kvalitní rotační třpytky za zbytečné.
Ze zkušenosti vím, že je velmi důležité při vláčení se třpytkou každého druhu použít na její připevnění kvalitní karabinku s obratlíkem. Je to trochu kovu navíc, ale rušivý element to není, navíc vás to ušetří spoustě problémů s překrouceným vlascem, anebo šňůrou, a následným chuchvalcům plných nerozvazatelných uzlíků. Při svém pohybu vodou třpytka svým rotačním pohybem také rotuje okolo celé své osy, což kvalitní obratlík eliminuje a na šňůru, anebo vlasec, se to přenáší v menší míře.
Při vláčení s rotačkami se mi tenčí šňůrky kroutily méně. Většinou používám sílu od 0,06 do 0,10 mm. Další věc, bez které už prakticky nejdu k vodě, je návazec proti možnému překousnutí od štiky v náhodném či cíleném záběru. Velmi se mi osvědčilo hardmono místo lanka. Je ve vodě prakticky neviditelné a opravdu se mi nestalo, aby nevydrželo divoké štičí výpady. Při spojení s kmenovou šňůrkou už nepoužívám další obratlík, ale materiály připevním k sobě uzlíkem, který po zatažení zakápnu vteřinovým lepidlem. Když svou nepozorností přitáhnu při závěru navíjení návazec až do koncového očka, uzel mi ho nikdy nepoškodí, jako by to mohl udělat obratlík, anebo spojovací kroužek. Délku návazce volím okolo 25 až 30 centimetrů.
Jak chytat na rotační třpytku?
Technika vláčení s rotační třpytkou není složitá, a proto se domnívám, že je pro začátečníka lovu přívlačí vhodná. Čím je řeka mělčí a proudnější, tím volím menší velikost a zpomaluji navíjení, aby nástraha neposkakovala po hladině a točila se ve vodním sloupci. Většinou to bývá pod jezy nebo na občasných mělčinách v říčních korytech, nebo u vytékajících potoků. Při lovu u řeky, v mém případě Vltavy, jsou také místa, kde se dá po náhozu nechat klesnout nástraha až na dno, což je velmi účinné při následném přizvednutí a tím vyprovokování dravce k útoku.
Na jiných úsecích je potřeba, vlastně nutné, nahazovat proti proudu a obloukem navíjet rovnoměrně k sobě – jinak ryba nezaútočí. Vše záleží na znalostech vody a nepsaných pravidlech, jak dravci v dané lokalitě loví.
V hlubších vodách, například na přehradách, se dá použít větší rotačka a prodloužit doba navíjení. Rychlosti navíjení na jednotlivých revírech a úsecích je třeba neustále zkoušet. Každý druh ryby reaguje různě. Některé druhy se ohlásí divokým záběrem ihned po dopadu rotačky na vodní hladinu, nebo po pár otočení kličkou navijáku. Některé se klidně „vezou“ za vaší nástrahou po celou dobou navíjení a útočí těsně pod vašima nohama. Jsou ale i „oprsklé“ kapitální ryby, které se na vás připlavou podívat a po chvilce zase netečně odplavou.
Letmo si vzpomínám na štiku, která připlavala ke břehu za mojí dvojkou stříbrnou rotačkou. Měla jistě na délku necelých 80 centimetrů. Zůstala stát u kraje řeky na mělčině přímo pode mnou. Ztuhnul jsem a přestal navíjet. Koukali jsme na sebe snad patnáct vteřin, poté jsem pomalu vytáhl prut a zkusil ji předhodit další sousto. Byl to samozřejmě naivní pokus, jen mávla ocasní ploutví a pomalu odplavala. Ten den jsem na tom místě trávil až do večera a házel a házel a navíjel a navíjel – a nic. Už jsem jí ten den neviděl…
Jistě si říkáte, kdybych měl na konci sestavy dobrého woblera, no kdo ví. Na jiný druh nástrahy jsem nachytal také spoustu ryb, ale myslím, že není až tak důležité co tou vodou „taháte“, ale jak to „taháte“. Přelstít dravce není jednoduché a o to máte lepší pocit, když cítíte ve svých rukách a na prutu to očekávané škubnutí ohlašující záběr.
Bylo by na další povídání, že neméně důležitá věc, která souvisí s kvalitním, citlivým a bezproblémovým vedením nástrahy je vhodně zvolený prut a kvalitní naviják. V dnešní době internetu a mnoha rybářských obchodů si každý najde to své oblíbené nádobíčko. Personál prodejen jistě rád poradí a doporučí vhodnou gramáž prutu na určité druhy nástrah. Jestli ale chcete úspěšně lovit ryby přívlačí, musíte na ně často chodit! Ani dobře zvolený, třeba i kolikrát drahý a kvalitní prut s navijákem za vás ryby hned zpočátku vaší praxe chytat nebudou. Až budete znát v řece každý kámen, tišinu i hloubku, určitě nebudete od vody odcházet smutní z neúspěchu.
Na závěr bych chtěl říci, kde je rybář i dravec při chuti, umějí si navzájem udělat radost a po té si navzájem prokázat úctu!
Petrův zdar a hodně úspěchů s rotačkami.
Autor: Jaroslav Růžička
