Malé, menší, nejmenší (4. díl)

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme probrali základní vybavení, které je potřeba k lovu s ultralehkou přívlačí. Už máme prut a naviják s vlascem, ale na co ty ryby budeme vlastně chytat? To je důležitá otázka, jelikož dobře zvolená nástraha je základem úspěšného lovu při jakékoliv rybářské technice. 

Přívlač je krásná i v tom, jak velké možnosti nám nabízí. U ultralehké přívlače to platí snad dvojnásob. Množství lákadel na menší ryby je obrovské. A k tomu každý rok přichází na trh nová nástraha, která zdokonaluje předchozí modely, anebo je úplnou novinkou. Potom nastává obrovské běsnění po tom, kdo tuhle novou nástrahu získá nejdříve, a následně bude moct dále prezentovat její účinnost ostatním tichým bláznům. Chtěl bych vás také seznámit i s nástrahami, které nejsou mezi rybářskou veřejností příliš známé a jsou ukryté ve světě závodníků.

Základní rozdělení 

Přívlačové nástrahy rozdělujeme obecně do dvou základních skupin. První skupina jsou tzv. měkké nástrahy, do které patří twistery, smáčci, kopyta, rippery a další. Zjednodušeně řečeno se jedná o nástrahy zhotovené z měkké gumy. Druhou skupinou jsou pak tvrdé nástrahy jako třpytky, woblery, devony, jerky a jiná cinkátka, která jsou vyrobena z  kovu nebo dřeva. Sortiment přívlačových nástrah je obrovský a nalezneme i kousky, které jsou kombinací měkké a tvrdé nástrahy. U některých kusů skutečně pochybuji, že by na ně ryby mohly brát, ale opak bývá většinou pravdou!

Začněme s těmi nejzákladnějšími typy nástrah, které jsou volně dostupné na našem trhu široké veřejnosti.

Nástrahy z gumy

Smáček a twister patří mezi mé nejoblíbenější nástrahy, a to díky jejich přirozenosti a jednoduchosti. Jsou vyrobeny z měkké gumy, která umožňuje nástraze perfektní přirozený pohyb. Velikost nejmenších nástrah je v průměru od 2 centimetrů, proto jsou i jejich názvy spojovány se slovy mikro a nano.

Důležitým prvkem obou těchto nástrah je ocásek, který vytváří ve vodě pohyb a dráždí dravce k útoku. Twister má ocásek ve tvaru srpu, ocásek smáčku připomíná ocasní ploutev ryby. Součástí smáčků jsou i realistické oči nalepené na jeho hlavě, aby nástraha vypadala co nejpřirozeněji. Obě tyto nástrahy simulují poraněnou umírající rybu.

Pohybem prutu jsme schopni dát nástraze přesně takový pohyb jako má umírající plotička nebo ouklej. Gumy můžeme vodit plynule jako rotační třpytky, oklepávat s nimi dno nebo je vertikálně tahat mezi překážkami u břehů.

Vypsat všechna barevná provedení smáčků a twisterů by byl nadlidský výkon, jelikož výrobci gumových nástrah nás zahrnují tisíci barevnými variantami. Barvy gum dělíme na přírodní, jako jsou „motorový olej“, černá, hnědá, tmavě zelená a barvy nepřirozené jako fosforeskující zelená, reflexně oranžová, růžová a další. Nástrahy mohou být doplněny třpytícími se blitry nebo i pachovou stopou. Pokud zakoupíme gumy, které jsou namočeny v dipech, musíme je uskladňovat v původním nálevu, jinak nástrahy ztvrdnou a jsou na vyhození!

Mezi mé nejoblíbenější barvy gum patří bílá, hnědá a červená. V čistých vodách není vhodné nasazovat příliš křiklavé barvy, ale zvolit méně ostré tóny. Zvláštním úkazem je dobrá účinnost hnědé a černé barvy v zakalené vodě. Nebojte se s barvami experimentovat a během vycházky k vodě zkoušejte nejrůznější barevné varianty. I nepatrný rozdíl odstínu může být zásadní, jelikož naši šupinatí přátelé umí být velmi vybíraví.

Jak je to s hlavičkami?  

Důležitým prvkem u všech gumových nástrah je samozřejmě háček. U gumových nástrah se nejčastěji setkáme s jedním jednoháčkem. Háček je pevně spojen se zátěží, která je vyrobena z olova nebo wolframu. Výhoda wolframu spočívá v jeho vyšší hmotnosti a tvrdosti. Tyto chemické vlastnosti se promítnou na velikosti wolframového závaží, které je podstatně menší oproti olověnému o stejné váze. Další výhodou wolframu je i jeho šetrnost k životnímu prostředí, jelikož wolfram není silně toxický jako olovo. Od koupě wolframu nás může odradit jeho cena, kdy za jednu wolframovou hlavičku zaplatíme i 3x více, než za obyčejnou olověnou.

Wolframové kuličky, které se používají k výrobě hlaviček, se nazývají tungsteny. Výrobě tungstenových hlaviček budu věnovat samostatný článek. Nezapomeňme na to, že hlavička musí být velikostně v poměru s nástrahou. Pokud použijeme příliš velkou hlavičku, tak nástraha nebude ve vodě správně pracovat. V opačném případě bude efekt stejný. A jak nástrahu na hlavičku napíchnout? U twisterů by srpek ocásku měl směřovat směrem k háčku. Háček by měl být napíchnutý zhruba ve tři čtvrtině tělíčka gumy.

Kdy, kde a proč?

A kdy chytám s gumami?  Zejména tehdy pokud se zaměřuji na okouny a candáty. Smáčka nebo twistera s těžkou hlavičkou dostanu snadno ke dnu, které takovou nástrahou lehce a rychle prozkoumám. Nezapomeňte na to, že okouni a candáti se zaměřují na umírající nebo nemocné ryby, proto je tedy pomalý chod smáčka nebo twistera pro takové ryby atraktivnější, než rychle se pohybující třpytka. Mezi mé nejoblíbenější metody lovu patří vyklepávání okounů pod vymletými břehy a mezi překážkami. Není krásnějšího pocitu, než když třiceti centimetrový okoun chňapne po malé gumě těsně u břehu!

Tvrďáci

Tak už jsme se dostali k plechům, jak se třpytkám obecně mezi vláčkaři říká. Rotační třpytky a plandavky jsou základem. Právě ony zřejmě stály u zrodu této rybolovné techniky. Ze začátku to byla polívková lžíce opatřená trojhákem a dnes je to téměř tři centimetry malá rotační třpytka určená k lovu několika centimetrových tloušťů.

Plandavky, kterým v rybářské hantýrce říkáme plandy, jsou složeny ze dvou částí. Je to prohnutý plech, který svým zakřivením dává třpytce charakteristický vlnovitý pohyb a trojháček nebo jednoháček. V ultralehké přívlači nemají plandavé třpytky příliš velké uplatnění. Používají se zejména při lovu pstruhů na velkých rybnících a jezerech. V minulosti jsem zkoušel  zařadit do své výbavy mikro-plandavky, které se vyskytly na našem trhu, ale z mé krabičky zmizely stejně rychle, jako se tam objevily.

A přece se točí! 

Rotační třpytky jsou tím nejpoužívanějším při ultralehké přívlači. Velikosti rotaček jsou číslovány. Ty nejmenší třpytky začínají od velikosti 00000, u kterých se velikost plíšku pohybuje kolem jednoho centimetru. Takové třpytky se používají při lovu těch nejmenších ryb, jako jsou deset centimetrů velcí tloušti a oukleje, ale takto malé třpytky používají převážně jen závodníci. Častěji se setkáme s třpytkami č. 00 až č. 1. Velikost třpytky volím dle ryb, které budu s největší pravděpodobností lovit. Jenže i s malou nástrahou lze dosáhnout kapitálního úlovku.

Máme dva prvotní typy plíšků. Nejrozšířenější je klasický tvar připomínající nehet u ruky a tzv. vrbový list. Důležitá je i barva plechu rotačky. Mezi čtyři základní odlesky patří stříbrná, měděná, zlatá a černá. Barvy volím podle čistoty vody a slunečního svitu. Ráno sahám po stříbrných třpytkách, v poledne přijde na řadu barva zlatá a k večeru měděná a někdy i černá. Občas své třpytky vylepšuji pomocí vodě odolných fixů, kdy na plíšek domaluji nejrůznější tečky nebo proužky. U rotačních třpytek je důležitá ostrost háčků. Ryby někdy pouze do nástrahy narážejí, což znamená, že s tupými háčky budeme mít na kontě jen velký počet neproměněných záběrů.

S rotačkou u vody 

Při mé závodní činnosti se velice často stává, že přijedu na revír, kde jsem nikdy nechytal a nemám naprosto žádné ponětí, jaké ryby se zde vyskytují. Nástrahu volím podle typu vody a z předběžného odhadu o rybí obsádce. Jako příklad si dejme naší krásnou řeku Berounku se svými proudy a tišinami, jak ji známe z knížek Oty Pavla. Tím nejuniverzálnějším, čím začíná skoro každý závodník na takové řece, je právě rotační třpytka. Ta platí téměř na všechny druhy ryb – tloušti začínaje a okouny a štikami konče.

Jako první sahám po stříbrné třpytce velikosti č. 00, jelikož tu považuji za zlatý střed mezi rotačkami v ultralehké přívlači. Pokud narazím na menší ryby, pro které je velikost 00 příliš velké sousto, tak automaticky vyměním nástrahu za menší. Jednou z nejčastěji lovených ryb pomocí rotační třpytky jsou tloušti, ale lze s nimi hravě přelstít i okouny. Okouni milují červenou barvu, a proto není od věci  vybavit se třpytkami s červeným potiskem velikosti č. 0. Jestliže chytám okouny na hlubších vodách, umístím patnáct centimetrů nad třpytku velký brok, abych nástrahu dostal blíže ke dnu. Takto jsem nejednou dosáhl pěkného úlovku i výsledku během závodu.

Tak jsme se prokousali až na konec čtvrtého dílu věnovanému základním nástrahám pro ultralehkou přívlač. Jen těžko lze poradit tu nejlepší nástrahu, protože podmínky jsou vždy jiné a hlavně to, po čem ryby v danou chvíli touží, už vůbec nelze odhadnout.  V dalším díle o nástrahách si představíme méně známé  nymfy, marmyšky a woblery.

Autor: Patrik Truhlář