Malé, menší, nejmenší (2. díl)

V prvním díle našeho seriálu jsem se vám pokusil představit základy ultralehké přívlače a její podstatu. Dneska bych vás rád podrobněji seznámil s pruty na ultralehkou přívlač. Těch je v současnosti na českém trhu nepřeberné množství. Jenže jejich výběr není nijak snadný. Pojďme tedy na to…

Pruty určené na ultralehkou přívlač se od jiných odlišují zejména svou jemností. Jen obtížně lze totiž chytat několikacentimetrové okouny na udici, kterou používáme  při lovu kaprů, jelikož v takto tuhém prutu bychom neměli vůbec žádný cit, a tedy nepoznali bychom jemný záběr. Citlivost prutu na ultralehkou přívlač je daná jeho gramáží. Ta se pohybuje přibližně v rozmezí 0-9 gramů. Horní hranice gramáže ale není přesně určena.

Základní rozdělení

Přívlačové pruty rozdělujeme do dvou základních kategorií a to na pruty spinningové a jigspinnové. Tužší spinningový prut je stavěný k lovu s třpytkami a dalšími těžšími nástrahami, které není potřeba příliš oživovat. Jigspinnový prut s jemnou citlivou špičkou je určený k lovu s měkkými nástrahami jako jsou twistery nebo smáčci, které je zapotřebí pomocí prutu oživit, aby nástraha vypadala přirozeně.

Materiály a provedení

Přívlačové pruty se vyrábějí z lehkých, ale zároveň pevných materiálů. Nejčastěji se setkáme s blanky z uhlíku nebo laminátu. V ultralehké přívlači převažuje uhlík, který je díky své lehkosti a dobré zpracovatelnosti perfektním materiálem. Často vyčítanou nevýhodou uhlíku je jeho křehkost. Jenže není téměř možné zlomit uhlíkový prut, pokud předem nedošlo k jeho poškození během špatného zacházení s ním, anebo v průběhu výrobního procesu.

K prutu samozřejmě patří očka. Počet ok se mění podle délky, zaměření a stavby prutu. Udice na ultralehkou přívlač mají zpravidla více oček, kvůli dosažení maximální akce a citlivosti. Většinou se setkáváme s pruty, které jsou osazeny plastovými nebo keramickými očky. Dražší pruty jsou osazovány tzv. SIC očky, které se vyrábějí ze směsi křemíku a uhlíku. Jejich výhoda spočívá v minimalizaci tření a nízké hmotnosti.

Rukojeti ultralehkých přívlačových prutů jsou stejně jako u klasických udic zhotovovány z korku nebo umělohmotné pěny. Osobně upřednostňuji korek, protože je v ruce příjemný a vzhledově hezčí. Umělá pěna nevypadá dle mého názoru vůbec dobře, a navíc ji snadněji poškodíme. U některých modelů se setkáme s dělenou rukojetí.

Otázkou je délka rukojeti, kterou volíte podle vlastního vkusu a pohodlnosti. Osobně preferuji udice s krátkou rukojetí, protože pokud je rukojeť příliš dlouhá, tak mi překáží a nepříjemně se s ní bodám do žeber, když držím prut blízko u těla. Každému však vyhovuje něco jiného a u délky rukojeti to platí dvojnásob. Rozhodně nedoporučuji rukojeti zkracovat, protože může dojít k snadnému narušení vlastností prutu a celkovému poškození!

Krátký nebo dlouhý?

Délky udic jsou obvykle mezi 180-270 centimetry. Kratší varianty prutů nejvíce využijeme při chytání pstruhů a tloušťů během brození, kdy používáme krátké délky k snadné manipulaci a efektivnímu zdolávání ryby v proudu. Naopak delší pruty v rozmezí 240 – 270 centimetrů oceníme při chytání okounů, pstruhů a dalších ryb ze břehu.

O tom, jak je volba správné délky prutu důležitá, si můžeme ukázat na následujícím příkladu. Při brození v hluboké proudné řece vám zabere nečekaně velký pstruh. V rukou držíte prut o délce 270 centimetrů, který je k chytání z vody naprosto nevhodný. Se pstruhem úspěšně zápasíte a vypadá to, že zdolání ryby bude úspěšné. Jenže v nejdůležitějším momentě přichází zádrhel, kdy chcete rybu dostat blíže k sobě, abyste ji mohli podebrat. Najednou nejste schopni ji v tuto chvíli navést pořádně do podběráku. Dlouhý vlasec pod prutem to neumožňuje. Pstruh udělá několik výpadů a slabý vlasec se přetrhne a to jen díky obtížné manipulaci. Tak málo chybělo a mohl být váš.

Další problém může nastat v tuto chvíli s vlascem, který se vyvlékl z oček, což je vždy nepříjemné, obzvlášť při brodění. Musíte ho tedy znovu provléct, abyste mohli pokračovat v lovu. To při brození nejde vůbec snadno, protože si nemůžete prut opřít o pevnou zem. Snažíte se pokroucený silon protáhnout drobnými očky, a nejde to vůbec dobře. Uchopíte prut na středu a snažíte se dále protahovat vlasec. Nevšimnete si, že po celou dobu svého snažení máčíte svůj drahocenný naviják ve špinavé vodě, což mu vůbec neprospívá. Udice vypruží pod tíhou těžkého navijáku a kvůli tlaku vaší dlaně na zcela nevhodném místě se prut zlomí přímo ve spoji. To už je tedy poslední kapka! Tento příklad je z mé osobní zkušenosti a na rovinu píši, že není většího neštěstí, a následného vzteku, než když přijdete o část rybařiny jen díky vlastní hlouposti.

Při lovu ze břehu používám delší pruty v délce 210 – 270 cm. Krátké udice jsou nepraktické, protože místy zvýšený břeh nutí k přikrčení a to není zrovna příjemné, protože po několika hodinách lovu v takto nepřirozené pozici vás začnou bolet záda, což nás může donutit až k ukončení rybolovu. Další výhodou delších prutů při chytaní ze břehu jsou i delší náhozy. Dále můžeme využít délku prutu třeba k vytřepávání okounů pod větvemi, kam bychom se s krátkým proutkem neměli šanci dostat.

Zase ty finance!

Pruty na ultralehkou přívlač nejsou žádným nedostupným luxusem. Ty nejlevnější kousky lze pořídit za několik stokorun. Solidní udici už pořídíte kolem 1500 Kč. Samozřejmě, že jsou na trhu i opravdu prvotřídní pruty, za které můžeme nechat v rybářství i několik desítek tisíc korun. Na ceně prutu se samozřejmě ukáže i jeho kvalita, ale i zde může platit „za málo peněz hodně muziky“. Důležitý je zkrátka správný výběr.

Při koupi nehleďte příliš na vzhled, ale zaměřte se na kvalitu materiálu. Zkontrolujte, zda jsou očka nalepena správně v řadě a zda není prut poškozen ve spojích. Pokud si můžete před zakoupením prut prohlédnout v obchodě, doporučuji si s sebou vzít naviják, s kterým budete chtít prut společně používat. Tak spolehlivě zjistíte, zda sestava není příliš těžká a prut s navijákem je správně vyvážen. Také protáhněte vlasec očky a zkuste si akci prutu. Ohýbáním udice bez navijáku o ruku nic nezjistíte! V každém solidním obchodě s rybářskými potřebami by vám měli dát možnost vyzkoušet si prut i takovým způsobem.
Autor: Patrik Truhlář