Lov okounů na žížalu: Rybařina plná zábavy a vzrušení!

Okouni patří k nejvděčnějším rybím druhům pro milovníky rybaření. Tyto krásné pruhované dravce totiž můžeme chytat po celý rok na nejrůznějších lokalitách. Ano, ať už se v mrazivém ránu vydáme na řeku, anebo v parném odpoledni na nějaký rybník, vždy máme šanci narazit na okouny. Navíc, s nastraženou žížalou lze ulovit skutečně nádherné kusy. Stačí se na větší okouny jen trochu zaměřit. Šance na jejich ulovení je pak skutečně velká.

Mohlo by se zdát, že okouni jsou spíše doménou těch rybářů, kteří loví na přívlač nebo na rybičku. Ale! Co dělat, když se na takové nástrahy chytat nesmí? Ano, nastražíme žížalu! Žížaly a okouni prostě jdou dohromady! Pro lov okounů jsou velice vhodní buďto hnojáci nebo rousnice. Hnojáci jsou výborní díky jejich zbarvení a „pachu“. Rousnice jsou pro okouny zase lákavé díky jejich velikosti. Pokud si tedy na okouny vezmeme jeden ze zmíněných druhů žížal, úspěch je pak velice blízko!

Jak chytat okouny na žížalu?

Plavaná: Jarní plavaná je naprosto fantastickou metodou pro lov okounů. Proč? Díky plavané můžeme žížalu prezentovat jak u dna, tak i ve vodním sloupci. Takže s naší nástrahou můžeme operovat v nejrůznějších partiích! Navíc, plavaná nabízí zajímavou prezentaci svůdné žížaly v těsné blízkosti překážek (např. zatopených větví). Plavaná je opravdu skvělá!

Častou otázkou je, jakou montáž použít. Osobně mám nejraději montáž s průběžným splávkem. Tato montáž mi umožňuje lovit i ve velkých hloubkách s krátkou udicí (např. pod převislými větvemi). A tohle je hodně důležité pro úspěšný lov okounů v těžkém terénu.

Pro představu: Okouny na plavanou nejčastěji lovím v místech, kde najdu převislé větve nebo zatopené keře. A zde pro bezproblémový pohyb potřebuji krátkou udici. Jenže v těchto místech je kolikrát větší hloubka, než je délka mého prutu. Proto potřebuji průběžnou montáž, abych nástrahu dostal těsně nad dno. Chápeme se?

Na volno: Této montáže se vůbec nebojte! Je totiž velice účinná! Tuto „montáž“ velice rád používám na strmých březích nebo u mol. Jednoduše na bič navážu jenom háček, na který nastražím žížalu. A tu stačí spustit do vody. Následně podle špičky zjistím, zda přišel záběr. Tenhle styl lovu je mnohdy opravdu velmi úspěšný!

S tímto „systémem“ rád chytám i tam, kde je opravdu málo vody (např. do 0,5 metru). Okouni v těchto partiích s velkou oblibou nahánějí drobné rybičky. Proto není na škodu v těchto místech prezentovat žížalu v této podobě. Taková „montáž“ je v těchto místech opravdu nenápadná, což často vede ke krásným úlovkům velkých okounů.

Položená: Ano, okouny můžeme chytat i na položenou. Pravda, není to úplně TOP metoda. Přeci jenom, prezentace žížaly na samotném dně není při lovu okounů zrovna ideální. Okouny totiž častěji potkáme ve vodním sloupci (samozřejmě neplatí vždy). Ale dobrá, i s položenou to jde. Přeci jen je ale lepší montáž na položenou pro lov okounů trochu zjemnit.

Okouny chytáme na montáž s menším olůvkem. Mnohdy stačí zátěž o hmotnosti 20 až 30 gramů. Pruhovaní dravci totiž potravu často shánějí blízko břehu, proto nemusíme naši nástrahu prezentovat nijak daleko od břehu. Velikost háčku pak volíme podle nástrahy – pokud budeme chytat na rousnice, je lepší zvolit větší háček. Při chytání na hnojáky postačí menší háčky.

Položená je perfektní zejména při lovu okounů v chladném čase, kdy se ryby drží u dna. Pak můžeme být s položenou a žížalou velice úspěšní. Kolikrát se může přihodit, že na začátku sezóny bude položená úspěšnější než plavaná. Proto není dobré na položenou úplně zanevřít.

Kde okouny hledat?

Můžeme mít ty nejsvůdnější žížaly, ale pokud se nenacházíme na místě, kde se vyskytují okouni, pak jsou nám zcela k ničemu. Okouny totiž musíme hledat! Ale kde? Existuje několik zaručených tipů, kde můžeme narazit na skutečné velikány.

Pařeziště: Tento typ míst je jasnou jedničkou. Místa, na kterých jsou potopené pařezy nebo padlé větve jsou magnetem pro okouny. Pruhovaní dravci se v těchto zatopených pevnostech velice rádi zdržují. Mají tady spoustu možností pro úkryt, ale i pro útok. Jestli tedy o podobných místech víte, rozhodně se na ně zaměřte! Okouni tady určitě budou…

Mělčiny: Ano, i mělčiny jsou velice dobrým místem pro lov okounů. A to zejména v létě. Naprosto ideálním časem pro lov okounů na mělčinách je při rozbřesku nebo při západu slunce. V těchto chvílích za rybičkami na mělčinách okouni velice rádi vyjíždějí. A mezi hejny pruhovaných „lupičů“ nechybí ani velcí okouni. Na mělčiny určitě nezanevřete!

Kamenitá pole: Místa, na kterých leží kamenitý podklad, anebo ideálně rovnou velké potopené balvany, jsou jako dělaná pro lov okounů. Okouni, ale například i candáti, tato místa skutečně milují. Například na řekách je velmi chytré chytat mezi velkými balvany, které zpevňují břehy. Právě mezi kameny se skrývají drobné rybičky, za kterými táhnou i okouni. A navíc, okouni tyto kameny využívají i jako úkryty. Tahle místa rozhodně nepodceňujte!

Vodní stavby: Mola, u kterých jsou ukotvená například šlapadla, patří k nejlepším místům pro lov okounů. Okouni se u mol často schovávají nebo číhají na potravu. Pokud tedy znáte místa, kde se taková mola nachází, zkuste v jejich blízkosti chytat. Výsledek vás jistě potěší!

Chytejte zodpovědně!

Je důležité si říci jednu zásadní věc – pamatujme na to, že okouni jsou velcí hltouni. Proto sekáme ihned poté, co přijde záběr. Pokud bychom totiž čekali příliš dlouho, pak by se mohlo stát to, že by se okoun „zažral“. A v tu chvíli nastává velký problém. Okoun je na tuhle „nehodu“ opravdu náchylný. A velice často toto pochybení ze strany rybáře končí smrtí okouna. Dávejme si proto na to velký pozor!

Velice vhodné je chytat okouny s žížalou na háčky bez protihrotu. Pravda, tyto háčky mají i mínusy, ale pro „šetrný“ lov okounů jsou opravdu vhodné. Pokud okoun zhltne nástrahu hluboko, pak háček bez protihrotu jde „citelně“ lépe vytáhnout z jeho útrob. A mnohdy okoun tuto „operaci rozchodí“. Buďme při lovu okounů zodpovědní! Oni nám to vrátí…

Autor: Viktor Krus

Ilustrační foto: archiv InRybar.cz