Kaprařská sezóna běží v plném proudu. Revíry vítají spousty nadšených rybářů, kteří čekají na svůj vysněný úlovek. Ani my nezahálíme a vrháme se do tajů přírody a našich krásných vod. Naším cílem je vyzkoušet nové druhy boilies a porovnat je s dosavadními běžně dostupnými kuličkami na našem trhu. Chceme zjistit jejich chování ve vodě, a také v neposlední řadě zájem rybích miláčků o tyto nástrahy.
K tomuto účelu jsme si vybrali jednu z velmi navštěvovaných soukromých vod, kam jsme vyrazili na týdenní výpravu. Byli jsme zvědaví, jak na takovéto vodě bude zdejší rybí populace na tyto nástrahy reagovat v porovnání s již vyzkoušenými a osvědčenými kuličkami nebo peletami, které jsme zkoušeli.
O jaké nástrahy se vlastně jedná? Jsou to takzvané vyvážené nástrahy od anglické firmy OCEAN FRESH, které jsme získali od našeho dlouholetého kamaráda, který je majitelem firmy KAPRPRO a zároveň autorizovaným distributorem firmy OCEAN FRESH. Myslím si, že to bude velmi účinná zbraň, která je neokoukaná, a kterou ryby zatím neměly tu čest tolik poznat.
Většina nadšenců kaprařiny totiž používá většinou plovoucí boilies v kombinaci s klasickým, a vytvoří tím nástrahu na takzvaného 
panáka. Tahle metoda tkví v přizvednutí běžného boilií nebo pelety, a tím vlastně zviditelníme nástrahu. Pokud se v místě, kde se pokoušíme lovit, a přelstít nějakého toho kapříka vyskytuje měkké dno, nebo kameny, či jiné překážky, umožní to rybě lépe vidět naši nástrahu.
K tomuto účelu by měla pomoci také nástraha, která se označuje jako vyvážená, nebo laicky ji nazýváme jako vyváženka. Není to nic nového, ale přesto není mnoho firem, které se zabývají výrobou těchto boilie. Jak tyto nástrahy fungují, jak se chovají, a zda o ně mají ryby zájem, to bude naší prioritou vyzkoušet.
Životopis vyváženky
Nejprve něco málo o těchto kuličkách. Jednoduše řečeno, jedná se vlastně o kombinaci klasického boilies s pop-upkou. Pokud vezmeme půlky těchto kuliček, vytvoříme tím neutrálně vyváženou nástrahu, která se ve vodě ani nenadnáší, ani neleží přilepená vlastní vahou na dně, nebo zarytá v bahně. Prostě vyvážená nástraha. Po vyzkoušení je to však trochu jinak.
Originál vyváženka se na dně pohybuje s lehkostí, ale hlavně stejnoměrně drží svůj tvar, když se pomalu rozpadává. Originální vyváženka je většinou dvoubarevná kulička v několika příchutích, ty co jsme měli k dispozici, jsou v neutrální podobě a velikostech 15 a 18 mm. V každém balení se nachází přiložený dip, a vy si sami navolíte, zda nadipovat, nebo ne.
Na rozdíl u kombinace již zmíněných půlených kuliček je rozpad nepravidelný. Půlka pop-up se totiž většinou nerozpadavá, takže po několika hodinách po nastražení, kdy je půlka klasické kuličky částečně nebo úplně rozpadlá, zbývající část nástrahy, tedy pop-upka, vyplave do vodního sloupce až po délku návazce. Tedy pokud nepožíváme velký háček nebo broček, či plastické olovo, které by svou vahou tomuto zamezil. To samé se děje, když se použije nástraha na tzv. panáka.
S vyváženkou u vody
A teď už k vlastnímu lovu, co se odehrálo a jak tedy ryby reagovaly. V první řadě bylo potřeba vytipovat lovná místa, i když jsme už z dřívějška věděli, kde jsou, a kam hodláme pokládat své montáže. Vše je hotovo, máme namontovaný echolot, připraveny bójky, namícháno krmení na první zákrm. Krmení máme z krmných pelet určených pro výkrm kaprů, řepkových pelet, vařené kukuřice a pšenice. Vše je pečlivě rozmícháno a zahuštěno krmítkovou směsí s příchutí patentky. Krmení necháváme několik minut odstát, poté vytvoříme několik koulí velikosti tenisáku a jde se na to.
Bojky umisťujeme do 6,5 metrů. Každou do míst, kde jsou tzv. paty hran. Přihazujeme několik připravených krmných koulí. Vše je hotovo a nám nezbývá, než připravit montáže. Samozřejmostí je ke každé ještě přidat do PVA punčochy nakrájené kousky boilies nebo krmných pelet. Abychom zjistili, jestli kapři začnou reagovat na vyvážené boilies rychleji než na klasické, na každou montáž dáváme jiné druhy kuliček. Nástrahy pokládáme v těsné blízkosti vedle sebe. Volím na první montáž dvě kuličky vyváženky o průměru 15 mm s příchutí „krab“. Na druhou peletu red-fish s půlkou pop-up bílé barvy bez příchutě a na třetí jednu kuličku boilies o průměru 22 mm s příchutí „plum-fishmeal“. Kolega Jarda se rozhodl zvolit vyváženku o průměru 18 mm s příchutí „scopex-squit“, halibut peletu v kombinaci s fluo pop-upkou a dvě kuličky boilies o průměru 18 mm s příchutí „indian spice“. Jsme připraveni a jde se do akce.
Klidný začátek
Jarda zaváží dvě montáže najednou, a aby nedošlo k zamotání, bere si jeden prut sebou na člun, druhý mu držím na břehu. Ještě třetí montáž, tu se Jarouš rozhodl nahodit. No, sice nemá bojku daleko, nějakých 80 metrů od břehu, ale s PVA punčochou se nenahazuje moc dobře. Nicméně se mu povedlo náhozem dopravit montáž nějakých 10 metrů od zakrmeného místa, tak se uvidí. To já to mám jednodušší, protože mé lovné místo je vzdáleno zhruba 50 metrů od břehu, takže své montáže lehce dopravuji na místo náhozem i s PVA. Použil jsem pouze PVA nit, a na ni umístil 6 půlek boilies. Montáž s red-fish peletou obaluji v obalovačce z namíchané krmítkové směsi tak, aby se obalovačka začala rozpadat až po dopadu na dno. Proto jsem musel směs umíchat tužší, jinak by se rozpadla ihned při dopadu na hladinu, a nesplnila tím svůj účel.
Je 16 hodin a nezbývá. Čas utíkal, a zatím nepřicházel žádný záběr. Otázkou bylo, zvolili jsme tu správnou taktiku? Nebo je snad veliké teplo? Tak snad to přijde večer. V tom se krátce rozezní můj hlásič, jde o padák. Dopínám vlasec, ale ten je stále volný. Lehce přisekávám a na druhém konci cítím jen lehký odpor. Zhruba 10 metrů od břehu ryba vyráží zpět na vodu. Už je jasné, co je na druhém konci. Je to amur, ale není nějak veliký. Nevadí, malá ryba taky ryba. Zachutnala mu red-fish peleta s pop-upem.
Druhý den
Ráno, když jsme všichni vzhůru, tak se dozvídám, že Jarda chytil dva menší kapříky. Oba na vyváženku scopex-squit. Tak si říkám, že by se to začalo rozjíždět? Uvidíme, zda to nebyla pouze náhoda. Rychle připravujeme krmení na ranní zákrm. Jak jinak než partikl složený z řepky, pšenice, tzv. koňského bobu (podobné tvarem jako fazole) a kukuřice. Vše zamícháme s kapřími peletami, které vše zahustí. Rozhodli jsme, že nebudeme nějak příliš plošně krmit. Chtěli bychom selektovat větší rybu, proto montáže budeme pokládat vedle krmného místa. Zda se tahle taktika vyplatí, to se teprve uvidí.
Vypadá to opět teplý den, tak jsem zvědavý, zda přimějeme ryby k nějakému tomu záběru. Sedám do člunu, beru si rovnou prut, abych mohl po zakrmení položit montáž vedle zakrmeného místa. To samé dělám s dalšími dvěma pruty. Mám hotovo a s klidným svědomím můžu tvrdit, že jsem udělal vše tak, jak jsem chtěl, abych ulovil pěknou rybu. Kolega Jarda dělá to samé. Nástrahy jsme zvolili ty samé, co minulý den.
Konečně to přišlo, slyším zaznít svůj signalizátor. Záběr není nijak prudký, ani žádná zběsilá jízda. Swinger zůstává přilepený a špička se ohýbá směrem k vodě. Zvedám prut. Žádný velký zásek, abych rybě nevytrhl háček, nebo neroztrhl papulu. Vypadá to, že háček pevně sedí. Volám na Jarouše: „Vypadá to na pěknou rybu, nějak se jí nechce z vody.“ No ještě jsme jí neviděli, a hlavně, ještě není z vody venku. Je za hranou a je cítit, jak tluče do dna. Hurá, daří se mi ho dostat do mělčiny a už ho vidíme. Jedná se o šupináče. Je pěkně dlouhý, ale nízký. Ještě pár výpadů do stran a je v podběráku. Metr ukazuje 98 centimetrů a váha 12,5 kilo. Kapr je však značně poškozený. Papulu má roztrženou z obou stran, ani ocasní ploutev není kompletní. „To nebudeme ani fotit, říkám Jaroušovi“. Po ošetření ho pouštíme. „Hezký začátek dne,“ povídám.
Kaprovi zachutnaly dvě 15 mm kuličky vyváženky. Rychle napichuji nové a zavážím na stejné místo, abych zjistil, jestli vyvážené kuličky opravdu fungují a zda to nebyla náhoda. Netrvalo to ani 5 minut a další záběr. Parádní jízda. Ze stejného místa, na stejnou nástrahu. Tentokrát prcek v podobě lysáka. Říkám si, že je to paráda. Opravdu to funguje. Že by do třetice? Uvidíme.
Jdu si udělat něco k jídlu, a v tom slyším Jardův hlásič. „Konečně,“ prohlásí. Ryba klade velký odpor, takže sedá do člunu a vyráží na vodu, aby o rybu zbytečně nepřišel. Oba totiž chytáme za hranami, kde se nacházejí kameny, které jsou pokryté slávkami. I když používáme odhozové vlasce o průměru 0,50 mm a délky kolem 20 metrů, ani ty nevydrží vše. Jarouš je za hranou, teď ještě aby háček seděl tam kde má. Po 20 minutách souboje se ryba objevuje na hladině. Ze břehu není vidět, jak je asi veliká, ale podle toho, jak Jardu vozila, nebude malá. Už je v podběráku a je dobojováno. Zatím na břehu připravuji vážící sak a váhu. Nádherný šupináč. Metr ukazuje 89 centimetrům a váha 13,70 kilogramů. Oba máme samozřejmě radost. Tentokrát kapříkovi zachutnaly dvě kuličky boiles indian spice. Záběrů není zatím mnoho, ale ulovené ryby jsou pěkné.
Začíná pomalu zapadat sluníčko. Oba jsme čekali, že se počet záběrů zvýší. A bylo to tak. Kapříci však byli menších rozměrů. Ale to vůbec nevadí, šlo hlavně o to, že z valné většiny se jednalo o ryby chycené na vyváženky. S pocitem spokojenosti zapínáme příposlechy a uleháme do svých bivaků.
Jsou 2 hodiny po půlnoci a vedle mé hlavy řinčí zvuk příposlechu. Vybíhám rozespalý z bivy. Musím do člunu, protože rybu mám ve vázce. Kapra jsem zdolal i s několika montážemi, co byly zachycené ve stejné vázce, jako já. Je až neskutečné, jaké montáže jsou někteří rybáři schopni používat. Šňůry jak na sumce, háčky jak by smet. A na to, že se na této vodě nesmějí používat háčky s protihrotem, na vytažených montážích je měl každý. Do rána už se nic neděje.
Největší ryby se podařilo přelstít právě na vyvážené boilies, z čehož byla samozřejmě veliká radost. Nejtěžšího kapra naší výpravy, který vážil 15,7 kilogramů, jsme dostali na vyváženku s kombinací pelety.
Všem nadšencům přejeme, aby se vám povedlo najít ty nej nástrahy, na které ulovíte tu svou nej rybu. Petrův zdar!
Děkujeme za spolupráci firmě KAPRPRO.cz
Autoři: Jirka Gottwald a Jarda Rabiňák
