Velcí kapři bývají velmi protřelí. Jejich zkušenosti a velká opatrnost stojí za tím, že není vůbec snadné je dostat na háček. Mnohem horší je to potom na těch vodách, kde je výrazný rybářský tlak, a kde jsou kapři neustále ve styku s rybářskými montážemi. Na takových lokalitách jsou ryby extrémně opatrné! Ale i na ty nejzkušenější exempláře jde vyzrát. Stačí použít jednu osvědčenou taktiku. O co jde?
Sedíme na jednom rozlehlém svazovém revíru, na který se sjíždí celý kraj. Jedná se o rozlehlou vodu, ovšem rybářů sem jezdí tolik, že ten tlak je citelný. Nedá se ale nic dělat. Času není mnoho, delší cestu za rybami si nemůžeme dovolit. Je třeba chytat tady.
Vybíráme místo, kde je před námi prostorná lavice s hloubkou okolo 4 až 5 metrů. Na jejím konci je potom hrana, kdy se dno svažuje do hloubky přes 10 metrů. Tyčovou bójku dáváme do vzdálenosti přes 100 metrů, asi 2 metry před hranu. A začínáme s masivní krmnou kampaní – do vody putuje velké množství fermentovaného partiklu a drceného boilies. Vzniká tak obrovský „koberec“ krmení, kterému žádný kapr neodolá. Je třeba stáhnout rybu k nám a ve velké „nabídce“ krmení i od ostatních rybářů musíme kapry zaujmout.
Moc dobře víme, že partikl přitáhne malé „násaďáky“. Ale to je cíl! Ryby prostě musí „vědět“, že se tady něco děje. Že je tady spousta krmení a výživné potravy. Dříve nebo později se objeví i velké ryby, které krmení rovněž zláká. Ovšem na ně vyzrajeme jinak!
Kousek od hlavního krmného místa vytváříme menší krmná místečka, na která posíláme pouze několik kusů vytvrzeného boilies. A do těch malých krmných místeček skrýváme naše nastražené kuličky. Dno na tomto revíru je bahnité a rovné, ovšem voda čistá. Proto máme návazce z tuhého fluorocarbonu, který je v takových podmínkách „neviditelný“.
Dva dny z naší výpravy utekly jako voda. A záběry přichází pouze z hlavního krmného místa. Ryby žerou. Ovšem z vody vytahujeme pouze malé kapry do 60 centimetrů. Je nutné vytrvat! Proto neustále do vody posíláme další a další partikl a snažíme se ryby udržet na lovném místě. Z bočních krmných míst, kde leží tvrdé boilies, zatím nepřišel jediný záběr. Jen občasné „pípance“. To asi občas tvrdou kuličku najde cejn nebo malý kapřík, kteří ale hned odplavou pryč.
Třetí den ráno. Počasí se změnilo. Předchozí dva dny našim směrem neustále foukal vítr. Ten ale ustal. Voda je klidná. Mlčky se po ní povalují cáry mlhy, přes které prosvítávají paprsky slunce. Píp! Píp! Píp! Hlásič se rozezní. Je to krajní prut, který je nastražen na bočním krmném místě! Nenásleduje žádná brutální jízda, jen pravidelný tah. Zásek! Hned je jasné, že tohle je krásná ryba! Jakoby na druhém konci byl pytel brambor. Vyplatilo se počkat!
Taktika jednoho prutu: Vytvořte „nenápadná“ krmná místa
Při rozkrmení velké plochy se častokrát stane, že do krmného místa najedou menší, nezkušené ryby. Kapři od 40 do 60 čísel ryjí ve dně a sbírají každé semínko, každý kousek nadrceného boilies. S velkými rybami je to ale jinak. Pokud je velké krmné místo moc „nápadné“, pak se zkušené ryby drží bokem. Jakoby velcí kapři cítili lest.
Co v takovém případě udělat? Asi 20 až 30 metrů od hlavního krmeného místa vytvoříme druhé krmné místo. Ale krmíme na něm jinak! Na těchto bočních krmných místech vnadíme jenom krmným boilies. Krmné boilies navíc „upravujeme“ – je dobré ho nechat vysušit. Díky tomu kuličky extrémně ztvrdnou, a pro malé ryby se stanou opravdu nezajímavými. „Násaďáci“ krmné místo plné tvrdých kuliček minou a zamíří k partiklu. To ovšem neplatí o velkých rybách. Ty naopak podobnou potravu skutečně milují.
Princip je naprosto jednoduchý: Na boční krmné místo naházíme maximálně 15 kuliček tvrdého boilies. Boilies nijak nekrájíme. Ne! Ideálně používáme velké a tvrdé kuličky o velikosti 20 a více mm. Kuličky do vody vysypeme „na hromádku“ (v případě, že krmíme z loďky) – nerozhazujeme je daleko od sebe. Pokud se z loďky krmit nesmí, použijeme PVA. A do těchto krmných kuliček schováme naši nástrahu – chytáme na stejné boilies, se kterým krmíme. Tento jednoduchý fígl je vynikající a opravdu funguje především na silně pochytávaných vodách.
Celá tato taktika se nám už mnohokrát osvědčila. A to zejména v tu chvíli, kdy chytáme opravdu na silně prochytávaných vodách. Jakoby velké ryby, které už něco zažily, věděly, že hodně potravy na jednom místě je „nepřirozené“. A drží se bokem.
V momentě ale, kdy vytvoříme malé krmné místečko, a navíc budeme chytat na nenápadné návazce (fluorocarbon, camo navazovací materiály), pak je šance na úspěch i tam, kde je hodně rybářů. Ano, jasně – i na silně pochytávaných vodách nastanou dny, kdy velké ryby seberou „cokoliv“, ovšem takových okamžiků je opravdu pomálu. Je třeba se připravit na to, že rybařina na takových lokalitách je „boj“.
Jak nejefektivněji vysušit boilies?
Lov na opravdu tvrdé kuličky boilies funguje! Je to jedna z nejlepších nástrah na velké kapry. Takhle, bílá ryba nemá šanci tvrdou kuličku „oždibat“, malí kapři takové nástrahy taky nemají v oblibě. Potíží může být, že většina kuliček se dodává v měkkém stavu. Ale to nevadí. Stačí kuličky odsypat do klasického pytle na boilies (nebo pytel od cibule) a takhle jej pověsit na suché a teplé místnosti – ideálně na půdu.
Pokud potřebujete tvrdé boilies rychle, pak tyhle kuličky posolte – sůl velmi rychle vytáhne přebytečnou vlhkost. Navíc, slaná chuť velkým kaprům docela dost šmakuje, takže jde i o zajímavé zatraktivnění. A když už jsme u toho zatraktivnění, tak velcí kapři milují i pálivé a kořené příchutě. Proto tvrdé kuličky velmi často „dipuji“ v namačkaném česneku nebo v krabičce chilli. Tohle jsou dvě přísady, se kterými můžete u vody udělat skutečné divy.
Jestli se chystáte na velké kapry, vyzkoušejte tuto taktiku, o které jsme se bavili. Vytvořte malé krmné místečko a čekejte! Pokud se budete nacházet na místě, kde se velcí kapři pohybují, pak dříve nebo později vaše tvrdé nástrahy najdou.
Hodně štěstí!
Autor: Viktor Krus
