Na vytížených vodách, jejichž břehy jsou obseté lovícími rybáři, může často nastat situace, kdy kapři přestanou reagovat na předkládané nástrahy. Cestou k úspěchu pak může být změna taktiky v podobě nenápadné montáže. Není to žádná věda! Jde o klasickou odpadávací montáž doplněnou o „neviditelný“ fluorocarbon.
Odpadávací montáž povětšinou s pomocí lodičky vyvážíme na námi určené místo. V krajních případech s ní lze nahodit, ale pouze blízko od břehu. Proto je efektivnější vyvážení, kdy naši montáž velice pohodlně a bez rizika jejího poškození umístíme na dno revíru.
Odpadávací montáž se skládá z přírodní zátěže (kámen), kterou připevníme s pomocí klasické gumičky. Ta je spojena s kmenovým vlascem na karabince. Smysl této montáže spočívá právě v její nenápadnosti, kterou zvyšuje přírodní zátěž, tedy kámen.
Je důležité pamatovat na to, že při záběru nesekáme ihned. Ale s prutem nasedneme do lodi, a následně plujeme za rybou, kdy průběžně dotahujeme volný vlasec, aby byl mírně napnutý a nevznikaly tak průvěsy. Na druhou stranu jej nesmíme napínat hodně, abychom rybě nevytrhli háček z tlamy. V momentě, kdy se s lodí ocitneme nad rybou, zasekneme.
V tom okamžiku, kdy rybář s udicí zasekne rybu, kámen z gumičky sklouzne a navazovací materiál se nádherně uvolní. Tím odpadá i riziko utrhnutí celého systému z důvodu velké váhy zátěže. Jelikož při tomto způsobu lovu používáme zátěž, která při záběru odpadne, musíme myslet na to, abychom skutečně používali pouze přírodní materiál. Je naprosto vyloučené na tento systém připevňovat olovo, které by po záseku zůstalo ležet na dně revíru!
Druhá část montáže: Návazec z fluorocarbonu
Nyní na naší odpadávací montáži chybí poslední část, tedy návazec. Ten můžeme vytvořit hned z několika materiálů. K nenápadnosti celé montáže nám ale zaručeně pomůže vlákno, které se jmenuje fluorocarbon.
Fluorocarbon má bíle zbarvení, a i díky lomu světla je ve vodním prostředí průhledný. Fluorocarbon je potápivé vlákno, které se vyrábí v silnějších průměrech než klasický monofil. Potápivé vlastnosti tohoto vlákna zaručuje nenápadnost ve vodním prostředí, kdy návazec pěkně kopíruje dno revíru.
Pokud je dno kamenité, pak volíme měkký fluorocarbon, který krásně zkopíruje nepravidelný povrch. Tvrdý fluorocarbon je pak výborný v tom ohledu, že zůstane na dně krásně napnutý a nevytváří žádné rušivé obloučky.
Fluorocarbon je vynikající vlákno. Nejenom že disponuje vlastnostmi, které jsem zmínil výše, ale oproti monofilu má i větší odolnost při lovu v blízkosti překážek. Fluorocarbon je například více oděru vzdornější než klasický vlasec, což oceníme zejména při lovu na kamenitém dně. Na tvrdém podkladu totiž často dochází k odření navazovacího materiálu.
Teď už zbývá na návazcový materiál navázat poslední část – háček. Osobně na návazec připevňuji menší háčky, které jsou rovné. Nemám v oblibě nejrůzněji zahnuté prototypy. Domnívám se totiž, že rovný hrot mi zaručí lepší zapíchnutí háčku do tlamy kapra. Háček navážeme bezuzlovým způsobem, kdy nástrahu připevňujeme pod něj s pomocí boiliesové jehly.
Autor: Jiří a Viktor Krusovi
Ilustrace: Zuzana Staňková
Větší kravinu sem ještě nečetl:-D:-D:-D
Dobrý večer,
copak se Vám nezdá?
V. K.
Neni tam jedina veta ktera by nebyla pravda tak hod nohy do tepla a posrkavej kakao…
pro Juru..a kolik jsi jich napsal sám?..oo))
Rozhodně bych nevázal háček tak jak je na nákresu. Návazec má z očka háčku vycházet od zadu do předu . Tedy proti špičce. Když táhneme rybu tak návazec páčí háček a tlačí špičku do vpichu. Na nákresu je to nakreslené přesně na opak. I lopatkový háček se váže tak aby silon odcházel od špičkové strany. Potom při tahu silon tlačí na lopatku háčku a tím pádem nám pomáhá udržet háček v pysku ryby.