V dnešním díle našeho seriálu, který se od svého začátku zabývá lovem na boilies, si popíšeme klasickou montáž, která je osvědčeným způsobem pro přelstění velkých kaprů. Mezi její výhody patří jednoduchost a velice efektivní využití prakticky při každé příležitosti u vody.
Klasickou montáž pro lov s boilies můžeme velice pohodlně použít při lovu v blízkosti břehu, ale i ve velkých vzdálenostech na rozlehlých vodách. Vzdálenost při lovu s touto montáží se pak odvíjí především od gramáže zátěže, tedy pokud nahazujeme. Při lovu u břehu můžeme použít lehčí olova o hmotnosti okolo 60 až 70 gramů. Pokud chceme házet do větší vzdáleností, pak používáme zátěže od 90 do 130 gramů.
Rybář může tento systém používat ale i při vyvážení, kdy jej umístí přesně na jím požadované místo. Jednoduše klasickou montáž s boilies spustí z lodi. Před jejím spuštěním na dno revíru je ale nutné povolit kmenový navazovací materiál! Tak docílíme toho, že natáhnutý kmenový navazovací materiál se nesmrskne, a nepřitáhne tak montáž na úplně jiné místo, než jsme původně plánovali. Různorodé použití klasické montáže při lovu kaprů patří k jejím velkým kladům, a i proto je hojně využívaná lovícími rybáři.
Jak na to?
Sestavit klasickou montáž pro lov s boilies není žádná věda! Na kmenový navazovací materiál nejprve navlékneme zarážku (silikonová zarážka, kousek lepicí pásky), která brání pohybu olova při nahazování, a montáž se tak nezamotá. Pozor! Tuto zarážku nedávejte na kmenový navazovací materiál příliš pevně! V případě utrhnutí celé montáže při zdolávání ryby je nutné, aby zarážka z navazovacího materiálu odpadla. Tím z utrhnuté montáže odpadne i zátěž, díky čemuž má ryba větší šanci na přežití!
Po zarážce na kmenový navazovací materiál navlékneme zátěž požadované gramáže. Používáme průběžné zátěže s otvorem (dírka, očko), kterým provlékneme kmenový navazovací materiál. Můžeme použít zátěže s bužírkou, gumičkou nebo bez těchto doplňků zátěže. Pod zátěž pak navlékneme další gumovou zarážku, která efektivně chrání uzlík pod zátěží a eliminuje tak riziko jeho poškození při nahazování nebo zdolávání ryby. Nakonec navážeme obratlík. Není na škodu používat pevnější modely s vyšší nosností. Ty povětšinou vydrží více divoké výpady zdolávané ryby.
Návazec: Z čeho ho vyrobit?
Na konec celé montáže připevňujeme návazec. Na návazec můžeme připevnit tuhou trubičku, kterou přetáhneme zespoda přes obratlík. Tato vychytávka zabraňuje zamotání návazce při nahazování. Délka samotného návazce se liší podle podmínek, které panují na dané vodě. Například na zarostlých vodách, anebo vodách s bahnitým dnem, používáme delší návazce. Tím eliminujeme možnost „zmizení“ naší nástrahy v nánosech na dně revíru. Kratší návazce pak volíme například v případech, kdy potřebujeme mít naši nástrahu v těsné blízkosti krmiva ze zátěže. Osobně ale velice často používám návazce o délce okolo 20 
centimetrů.
Samotný návazec pak můžeme navázat hned z několika materiálů. Můžeme zvolit nejrůznější typy šňůrek, fluorocarbonů nebo klasického silonu. Návazce tak mohou být potápivé nebo plovoucí. Další dělení se odvíjí od jejich tuhosti. Tuhé návazce na dně nevytvářejí nejrůznější obloučky, které mohou působit nápadně. Naopak pokud je dno členité, pak můžeme sáhnout po měkčím materiálu, který krásně zkopíruje reliéf dna.
Reklamní sdělení: Začínáte s lovem kaprů? Nejlepším rádcem do vašich začátků je kniha Základy moderní kaprařiny! Tato kniha je podrobným průvodce pro kaprařské začátečníky. Najdete v ní nespočet tipů, triků, ilustračních fotografií či ilustrací. Knihu si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Rubico.
Autoři: Jiří a Viktor Krusovi
