Lov candátů: Několik důvodů proč na ně vyrazit

Každý ho zná. Jeho mohutné tělo pokrývají ostré šupiny potáhnuté stříbrem a na jeho černém hřbetu se tyčí majestátná ploutev z nebezpečných ostnů. Hlavu má širokou a jeho prostorná tlama, které dominují hrozivé špičáky v popředí, ničí hejna drobných rybiček. Žije v početných hejnech, jež působí jako nenasytné vlčí smečky stopující raněnou kořist. Řeč je o candátovi. O jednom z našich nejkrásnějších dravců žijících v našich vodách.

Candáty můžeme lovit hned na několik rybolovných technik. Můžeme je chytat na mrtvou či živou rybičku na položenou kdesi u dna plného překážek. Na výběr také máme lov se splávkem na rybičku, kterou jen napíchneme za tlamku a nahodíme ji do vody, aby přilákala stříbrného dravce. Nejatraktivnějším způsobem je ale zřejmě vláčení. S prutem v ruce se totiž snažíme vystopovat početná hejna, která kudysi táhnou v temných hlubinách. A my máme jediný úkol. Najít je a přesvědčit nějakého candáta k záběru. Když se to povede, tak zažijeme plno nezapomenutelných zážitků.

Lov plný adrenalinu

Lov candáta je protkán adrenalinem tak, jako jen málokterý způsob lovu. Candáti jsou nejaktivnější v noci, kdy slunce zapadne za obzor, a na temné obloze se třpytí pouze slabé světlo hvězd. Klidná hladina působí jako brána do jiného světa. Všude je ticho. Občas se krajinou pouze rozezní švihnutí rybářského prutu. Soustředěně přitahuji svou nástrahu. Snažím se jí tahat co nejpřesvědčivěji, aby připomínala raněnou rybku. Různě ji zrychluji nebo zpomaluji. A najednou prásk! Špička prutu se ohne jako zmožený člověk.

Nastává souboj mezi rybářem a rybou. Brzda navijáku se rozezní jako hasičská siréna a šňůra se odvíjí pod náporem zaseknuté ryby. Je třeba zabrat. Utáhnu brzdu a opřu se do prutu. Po čase se mi podaří rybu dostat blíže ke břehu. Rozsvítím čelovku a napnutá šňůra se rozzáří v ostrém světle. Na temné hladině víří první víry. Ryba je blízko! Náhle se ve světle objeví dvě rozžhavené perly. Čím je ryba blíže, tím dostává i ostřejší kontury. K rozsvíceným očím se přidává ozubená morda plná ostrých tesáků, a až nakonec spatřím celou rybu. Je to nádherný candát. Jeho mohutné tělo beru opatrně do rukou a v prstech cítím ostré šupiny. Ryba se na mě dívá hlubokými očima, které skrývají tajemství zdejších hlubin. Mohl bych se do nich dívat celou věčnost, ale je čas ho vrátit zpátky do vody.

Noční přívlač, kdy máme spadeno na candáty, má své jedinečné kouzlo. Ten klid u vody, který rybář zažije, je nepopsatelný. Přitom je ale pořád v napětí. Každou vteřinou totiž může přijít zničující záběr. A v momentě, kdy ryba skutečně zabere, rybář zažije neskutečně rybářské dobrodružství, které mnohdy skončí i nádherným překvapením. Ta atmosféra lovu je prostě nádherná!

Stopování vlčí smečky

Při lovu candátů můžeme zažít chvíle, kdy narazíme na početné hejno těchto dravců. A pokavaď máme navázanou tu správnou nástrahu, kterou navíc vedeme správným způsobem, tak můžeme chytit i několik ryb v krátkém časovém intervalu. Vystopování početného hejna candátů je tak jedinečným rybářským zážitkem, který se nám vryje hluboko do paměti.

Na hladové hejno candátů povětšinou narazíme tam, kde se vyskytuje velké množství drobných rybiček. Já osobně lovím rád na mělkých místech, která mají tvrdý, kamenitý podklad. Právě zde nejčastěji narazím na početná hejna candátů, kterým předkládám svou nástrahu. A pokud to dělám správně, pak není problémem nachytat i několik ryb za pár chvil.

Candáti totiž v těchto místech hledají drobné rybičky, které se drží poblíž kamenitých hromad. Rozdráždění candáti, které žene hlad, potom v těchto místech agresivně atakují vše, co se kolem nich pohne, a tedy i mou nástrahu.

Candáty lze hledat ale i jinde. Můžeme po nich pátrat v místech s potopenými překážkami, například pařezy či stromy. Oblíbené stanoviště candátů jsou potom i ostré hrany na dně nebo strmé srázy, kde se rychle mění hloubka. Svou nástrahu pak vodíme i v místech, kde jsou hluboké jámy. V těchto temných hlubinách pak často na candáty narazíme i za slunečného dne.

Nevyzpytatelný predátor

Skutečně. I za dne můžeme candáty vcelku efektivně lovit. Důležitou podmínkou ale je, abychom natrefili na to správné místo, kde candáti vyčkávají na západ slunce, odkud za tmy vytáhnou opět za svou kořistí. Nejčastěji taková místa najdeme právě v hlubokých jámách a okolo ostrých strží na dně. Zde candáti v temné hlubině přečkávají.

Taktika je tedy jasná. Navážeme těžkého twistera, se kterým tyto hloubky postupně prochytáváme. Twister je na tento způsob lovu velice účinnou nástrahou, neboť je těžký, takže s ním nahodíme daleko. Navíc po dopadu na vodní hladinu velice rychle spadne ke dnu, kde jsou i námi vyhledávání candáti. Tyto výpravy za candáty ve dne jsou velice vzrušující, protože při jejich lovu můžeme mnohdy narazit i na jiné druhy ryb, což jistě nikomu vadit nebude.

Podceňovaný bojovník

Candáti patří v pohledu široké rybářské veřejnosti k rybám, které při zdolávání nekladou nijak drtivý odpor. Tento fakt není až tak úplně pravda. Pokud se totiž vydáme na candáty do míst, kde mají dostatek kyslíku, můžeme narazit i na takové, kteří po záseku dají našemu vybavení pořádně zabrat. V tom momentě pak zažíváme neuvěřitelný souboj plný divokých výpadů a drtivého tahu, který roztřese kolena nejednomu rybáři.

A pokud se nám povede zaseknout většího candáta, tak zážitek z dech beroucího souboje je zaručený! Velký candát totiž dokáže vyvinout pořádný tah, který otestuje rybářovy schopnosti na sto procent. Prokluzující brzda navijáku, ze které divoká ryba odvíjí metry navazovacího materiálu, anebo pořádně ohnutý prut – i takto může vypadat souboj s velkým candátem.

Autor: Viktor Krus