Sezóna candátů je tady! Voda v našich revírech se pomalu ochlazuje, což je pro tyto dravé ryby jasným „signálem“ pro začátek hojnosti. Candáti teď začnou mnohem aktivněji přijímat potravu, čehož by měli rybáři maximálně využít. Ale! Aby rybář dokázal candáty ulovit, musí najít místa, kde se tito krásní dravci zdržují. Pokud totiž dokážete najít lokalitu, kde candáti loví nebo odpočívají, pak máte z půlky vyhráno. Pojďme si představit místa, která mají candáti v oblibě, a kde je dobré zkusit chytat.
Na podzimním lovu candátů je krásné to, že tyto dravé ryby můžete přimět k záběru i přes den. Pokud naleznete candátí stanoviště, pak se vám může stát, že budete úspěšní například i v pravé poledne. Podzim navíc nabízí řadu dalších skvělých faktorů pro úspěšný lov candátů. Chladné počasí, vítr a studenější voda plná kyslíku – to jsou ty pravé podmínky pro úspěšný lov candátů! Navíc, na většině našich revírů, alespoň co se přehrad týče, klesá na podzim hladina. Takže candátí stanoviště jsou rázem mnohem lépe na dosah. Toho je třeba využít!
Candáti milují určité typy míst, na které je dobré se zaměřit. Jde především o taková místa, kde candáti naleznou klid pro odpočinek, a kde to nemají daleko ke kořisti. Pokud tato místa najdete, pak k nim můžete na podzim chodit i za bílého dne, například v dopoledne nebo v poledne. Pojďme si nyní představit horké „fleky“ na candáty, kde máte velkou šanci na pěkný úlovek!
Kamenitá „pole“
Jeden z TOP „fleků“ pro lov candátů! Candáti milují úseky, které jsou vysypané kamením. Ať už jde o hrany, které jsou vysypané drobnými kameny, anebo o úseky, na kterých leží velké balvany. Tohle jsou prostě místa, kde candáti zaručeně budou. Tyto pevnosti totiž candátům nabízejí úkryt pro odpočinek, a také možnost ulovení kořisti. Je moc dobře známo, že na takovýchto místech se zdržují například malí (samozřejmě i velcí) okouni. Takže v tomto případě jde kořist přímo k candátům. Pokud tedy víte o podobných místech, věnujte jim při lovu candátů velkou pozornost.
Tato místa jsou perfektní i z toho pohledu, že candáti zde odpočívají. Kolikrát se vám může stát, že okolo „hor“ z kamení narazíte na celá hejna candátů. A z toho vyplývá to, že na takových místech můžete lovit candáty i přes den, klidně v pravé poledne. Pokud se pak výběrem nástrahy trefíte do chuti candátů, máte vyhráno. Za jednu vycházku na jednom takovém místě můžete ulovit i více candátů za poměrně krátkou dobu.
Příklad z praxe: Na „mé“ vodě několik takových úseků znám. Jedná se o ostré hrany, na kterých leží staré betonové panely a velké kameny. Dno je zde krásně tvrdé, po nějakém „smradlavém bahně“ tu není ani památky. Od nepaměti vím, že candáti se tady velice rádi zdržují.
Na podzimním nebi svítí sluníčko, je 11 hodin dopoledne. Paprsky ale už moc nehřejí. Navíc, ostrý podzimní vítr je studený jako led. Po křišťálově čistě hladině se prohánějí divoké vlny, které tlačí všechny ryby ke dnu. Rozhoduji se, že budu chytat u „mé“ hrany, na které leží spousta kamení. Posílám bílého twistera do dáli a nechám jej padnout až na dno. Ťuk! Ťuk! Hlavičkou twisteru párkrát zabouchám o kameny a nechám jej na okamžik ležet na dně. A zase. Ťuk! Ťuk! Twister se líně vleče po kamenitém dně a olovnatou hlavičkou dělá o kameny ve vodě duté zvuky. Buch! Záběr! V prutu cítím odpor ryby. Je to jasné! Candát! Po chvíli držím v ruce stříbrného predátora, který na mě zuřivě cení „psí“ zuby. Mám tě!
Za tu vycházku jsem ulovil několik candátů (a okounů). Bylo to tím, že jsem dokázal najít candáty tam, kde se přes den zdržují, a k tomu jsem našel nástrahu, která je zaujala. Ale! Nečekejte, že úspěch přijde ihned! Kolikrát se mi stane, že na daném místě candáty „přemlouvám“ i hodinu. Pak ale přijde chvíle, kdy se „utrhnou ze řetězu“ a začnou zuřivě napadat nástrahu. Takže se obrňte trpělivostí a vírou v to, že to co děláte, děláte dobře…
Hrany, stará koryta
Stará koryta řek nebo strmé hrany jsou také velice nadějnými místy pro lov candátů. Candáti v těchto jámách na dně totiž velice rádi pobývají přes den a pozvolna se připravují na noční tah za kořistí. V bývalých korytech navíc často narazíte na další překážky, jakými jsou například potopené pařezy nebo stromy. To všechno se počítá! Tyto nedobytné pevnosti candáti skutečně milují, a proto se tady tak rádi zdržují.
Co se týče zmíněných propadlin a zatopených hran, tak candáti je využívají i proto, že se v nich rádi schovávají před nepříznivými podmínkami, například před proudem. Pokud si totiž tito dravci „zalezou“ za hranu nebo do jámy, pak je proud nijak neobtěžuje při odpočinku. Proto pokud se vydáte k vodě v takový čas, kdy velice silně fouká a po hladině se prohání velké vlny, pak tyto jámy, hrany a bývalá koryta určitě vyzkoušejte. Výsledek vás možná velice mile překvapí.
Pařezy, potopené stromy
Naprostá klasika. Zatopené pařezy nebo padlé stromy jsou jasnými signály pro to, aby se rybář na takovém místě zastavil. Candáti tyto zatopené objekty velice rádi obývají. Ovšem při svých vycházkách za dravými rybami jsem si všimnul jedné věci. Mnohem větší úspěchy při lovu candátů u potopených pařezů nebo padlých stromů mám v těch místech, kde je dno tvrdé. Pokud se u pařezů a padlých stromů nachází kamenité dno, je vyhráno. Naopak, pokud pod těmito zatopenými objekty leží smradlavé a lepkavé bahýnko, pak jsou výsledky horší. Tento poznatek můžu demonstrovat na jednom příkladu z praxe.
Příklad z praxe: Vím o místě, které je poseté mnoha starými pařezy. Jedná se o perfektní místo pro lov dravců, candátů nevyjímaje. Jenže! Nad místem s potopenými pařezy se nachází rybník, ze kterého teče voda do revíru. Vytékající voda z rybníku vytvořila v revíru zajímavý úkaz – jedna polovina místa s potopenými pařezy je zanesena bahnem, a ta druhá polovina místa má naopak mnohem tvrdší dno.
Při svých vycházkách na toto místo jsem si všimnul zajímavé věci. Pokud lovím na polovině s tvrdým dnem, na kterém leží i drobné kameny, chytám ve většině případů candáty a okouny. Na druhé polovině mi pak nejčastěji berou boleni a štiky. Možná jsem si jenom tento poznatek nějak vnitřně vnuknul, ale mám takové tušení, že candátům se jednoduše do bahna nechce. Pokud mají na výběr si zvolit, jestli se budou zdržovat u překážek s kamenitým dnem, anebo s bahnitým, vyberou si kameny.
Lov candátů je nádhernou záležitostí, na podzim to pak platí dvojnásob. Nádherně barevné stromy, čistá voda a nádherný klid u našich revírů jsou těmi nejlepšími pozvánkami. Užívejte si tento čas, který nás čeká! Bude to nádhera!
Autor: Viktor Krus
Dobrý den.
přívlači se dle svých možností věnuji od začátku lovu dravců až do konce roku do jejich zahájení .Po letech rozvažování se rozhoduji o koupi prsaček , nabídka je široká ale o to menší je úhel pohledu čím se při nákupu řídit,,jak zvolit správné čísl, nebo proč podrážku se vzorkem a ne s filcem a obráceně , nebo proč 5 a ne 4 neopren atd , poslal jsem do několika větších prodejen dotaz i s mími mírami a ani prodávající mi nakonec neporadili, protože každý pes jiná ves tudíž každý výrobce i jiné číslovaní a velikosti.Z 90% je chci pro podzimní lov na štěrkáčích, kde je sedlá voda a jde zabrodit až blíže k hranám. Brodění v řekách v mé okolí nehrozí,buď to jsou bahňáky nebo velké hloubky.V obchodech řeknou řekněte si číslo a mi to objednáme ,nechat si něco poslat jen tak to je předzvěstí následného přeposílání a dohadování se o velikostech a nekonečné náklady na poštovném Poradíte mi alespoň v kostce čím se řídit nebo podle čeho se orientovat budu rád.Dík.Vašek z Moravy.
Zdravím Vašku,
začnu tou velikostí. Ano, prodavači mají pravdu, že velikost boty se liší výrobce od výrobce. Proto je lepší si zajít přímo do obchodu a tam si prsačky vyzkoušet. Je to prostě vsázka na jistotu. A pokud chytáte na „bahňácích“, pak do podrážky jděte určitě – filc na takovém povrchu strašně klouže. Je to o zdraví. Mně osobně se kupování takové věci na netu neosvědčilo. Ale je to můj názor…
Co se týče podrážky: Filc je vhodný na řeky, kde je kluzké kamení. Ten filc docela dobře zabraňuje tomu, abyste se na těch šutrech nevysekal. Proto, pokud budete prsačky používat na stojáku, doporučuji spíše klasickou podrážku. Ale! Na podrážku dávejte bacha – je zapotřebí, aby byla bytelná, a aby byla trochu hrubší. Lidi jsou prasata – ne jednou jsem šlápl na kus skleněné láhve. „Díkybohu“, že mám hrubší botu.
Pokud chcete prsačky na podzim, po neoprenech určitě sáhněte. A zase jsme u toho! Ta tloušťka neoprenu může být u výrobců rozdílná (i když by neměla). Je dobré si je prostě vyzkoušet přímo v prodejně.
Snad jsem pomohl aspoň trochu…
Krásný den!
Viktor Krus, InRybar.cz