V článku si přečtete
V dalším díle o odchovu pstruha obecného v odchovných potocích bych vám chtěl přiblížit nekončící kolotoč a boj o záchranu populace krále pstruhových revírů v ČRS MO Ostrava.
Autor: Jan Hořínek, vedoucí odchovných potoků (ČRS MO OSTRAVA)
Také v tomto případě si dovolím předem upozornit, že následující řádky jsou poznatky z praxe odchovu v naší organizaci, na našich potocích a v našich podmínkách.
Před zahájením pstruhové sezony jsme osadili odchovné potoky novou generací pstruha obecného ve stádiu plůdku se zbytkem váčku. V nadcházejících minimálně 1 až 2 měsících je potřeba dát novým obyvatelům čas na adaptaci, a vyrážíme na pravidelné obchůzky chovných potoků.
Před námi je celkem 44 kilometrů pochůzek, a jak je podle prvotních průzkumů vidět, nové generaci se daří. Pstruzi přešli na přirozenou potravu a v současnosti dosahují délky 3 až 4 centimetrů.
Když pravidla (ne)platí pro všechny
Bohužel ne vždy nás čekají jen pozitivní zprávy. Opakovaně narážíme na zásahy stavebníků do toku, kteří mají pocit, že si mohou dovolit cokoli. Žalovat se nemá, ale hlásit se to musí. Na řadu nastupuje inspekce životního prostředí a pro někoho to nebude příjemné.
Možná jste zaregistrovali, že v poslední době dochází v některých případech k odkanalizování obcí, kterými protékají zajímavé potoky. Dle pamětníků byly tyto potoky v minulosti plné pstruhů.
Z dostupných informací má i nadále docházet postupně k odkanalizování obcí a kvalita vypouštěných odpadních vod do toků by se měla zlepšovat. Zdá se, že jde o první pozitivní zprávu a snad přišel čas vyrazit na průzkum případných nových lokalit, ale zas tak jednoduché to není. Stále narážíme na septiky svedené do vodních toků.
Jak se hledá nový chovný potok pro pstruhy?
Rozjet další odchovný pstruhový potok nelze ze dne na den. Všemu předchází přípravy a průzkum, protože vhodný odchovný potok by měl splňovat několik základních podmínek. A na co se zaměřit?
Průchodnost a migrační bariéry
Průchodnost bez migračních bariér patří mezi důležité faktory pro správnou funkčnost chovného potoku a případný možný přirozený výtěr pstruhů obecných. Bylo prokázáno, že zdraví generační jedinci pstruha obecného v závislosti na daných podmínkách, počasí a teplotě vody během roku pravidelně migrují.
Koncem srpna, září a října ze spodních partií směrem proti proudu do míst vhodných pro výtěr – a následně po vytření – se zpět vracejí do dolních částí za předpokladu, že vodní tok v našich podmínkách není zatížen migračními bariérami v podobě zanesených balvanitých skluzů, propustí pod přejezdy a splavů s příkrým sklonem vyšším než 50 centimetrů.
Výskyt trdlišť a rybích školek
Pstruzi obecní si jako trdliště vybírají místa s písčitým nebo jemným štěrkovým dnem s pomaleji proudící vodou do 0,5 metru.
Výskyt mrtvé dřevní hmoty
Nedílnou, a poměrně hodně důležitou, součástí funkčního odchovného potoka je výskyt mrtvé dřevní hmoty, která plní v toku důležitou roli. V prvé řadě je zdrojem výskytu přirozené potravy, ale zároveň plní roli úkrytů. Nánosy větších větví, stromů a kořenové systémy slouží později jako úkryt před predátory větším jedincům.
V minulosti docházelo na chovných potocích v rámci brigád k čištění toku od mrtvé dřevní hmoty, což je VELKOU CHYBOU. Pokud se má mrtvá dřevní hmota z toku odstraňovat, tak pouze v místech, kde tvoří migrační barieru. V žádném případě však nesmí docházet k odstraňování pod příčnými prahy, jízky, splávky, v tůních a vodním toku, kde plní důležitou roli.
Členitost toku, tůně, brody, kamenité partie, příčné prahy a splávky
Funkční potoky pro odchov pstruhů obecných se bez členitosti toku neobejdou. Výskyt drobných tůní, brodů, kamenitých úseků, příčných prahů a splávků plní v daném toku důležité role.
Drobné tůně s kořeny kolem rostoucích dřevin jsou útočištěm vzrostlejších jedinců a poskytují jim úkryty. Kamenité partie toku jsou útočištěm drobnějších jedinců, kterým poskytují úkryty, jsou zdrojem přirozené potravy a společně s brody, příčnými prahy a splávky plní funkci okysličování a zadržování vody v krajině, což je důležité zejména v letních měsících v době vzrůstajících teplot.
Tato problematika je v současnosti hodně diskutována. Nejde o výstavbu složitých splávků. Jako plně funkční vyhovuje do toku umístit jednoduché příčné prahy z dřevěných kůlů zajištěné v kořenech kolem rostoucích dřevin, anebo kamenité prahy, případně jejich kombinaci, které jsou pro naše potoky plně dostačující.
Mezi účinné rybářské meliorační konstrukce patří menší splávky, jízky, jednoduché stupně v podobě příčných prahů, kamenité skluzy, kamenné záhozy, roztroušené kameny, úkryty v podobě nánosů mrtvého dřeva, různé dřevní porosty, pařezy a uměle vytvořené úkryty v podobě trubek.
Vliv sucha a sníženého průtoku
Při výběru vhodného potoka je nutné znát jeho průtok v období minimálních vodních stavů (léto, suchý podzim) a v zimním období (vymrzání). Snížení průtoku vede v korytě ke zmenšení hloubky vody, zúžení zavodněné plochy koryta a snížení tepelné stability vody, která kolísá s teplotou okolního vzduchu.
V poledních hodinách v letních měsících teplota vody stoupá tak, že významně klesne rozpustnost kyslíku, přičemž se zvyšuje spotřeba. To má výrazné dopady na přežívání pstruhů obecných v toku.
V nočních hodinách pak kyslík tvořený fotosyntézou rychle vyprchá do atmosféry. Díky malé hloubce, zpomalenému proudění a vyššímu přístupu světla až na dno významně stoupne produkce – fytoplanktonu, vláknitých řas i vyšších rostlin.
To vede ke zvýšení spotřeby kyslíku v noci a k celkovému zvýšení spotřeby kyslíku pro rozklad vytvořené organické hmoty. Vlhká mělká koryta rychle zarostou vegetací, větší organismy ztrácí své úkryty, včetně hloubky vody. Pokud pstruzi obecní nezahynou z důvodu nedostatku kyslíku, stávají se snadnou kořistí predátorů, ptáků i suchozemských živočichů.
Vliv sucha a nedostatečné průtoky bohužel nejsme schopni ovlivnit. Můžeme však zmírnit jejich dopady zadržováním vody v krajině pomocí budování příčných prahů.
Vliv odpadních vod vypouštěných do chovných pstruhových potoků
Kvalitu vody v dotčených tocích ovlivňují tzv. bodové zdroje znečištění v podobě vyústění kanalizací, odvodů fekálií chovu zvířat, přepadů z jímek, průsaky trativodů, septiků či přímém vypouštění odpadní vody do toku z domácností a provozoven.
Do vodního toku se tak dostávají nežádoucí látky jakými jsou dusík, fosfor a anorganické znečištění v podobě solemi rozpuštěných látek. Dále jde o specifické organické látky (rezidua léčiv, drog, antikoncepcí, insekticidů a pesticidů, kosmetických a pracích přípravků), které se po použití dostávají z domácností a provozoven do vodního toku.
Neoprávněné odběry povrchových vod
V posledních letech veder a srážkových deficitů jde o ožehavý problém v místech se zástavbou chat, rodinných domů, sportovních zařízení či užitkových zahrad. Nadměrné neoprávněné odběry a nakládání s povrchovými vodami v případě budování rybníků a nádrží dokáží v době sucha značně zkomplikovat odchov pstruhů obecných v odchovných potocích, které má za následek v mnohých případech vysychání koryta a úhyn živočichů či rostlin.
Neoprávněné odběry zmenšují samočistící schopnosti toku, způsobují zanášení toku sedimenty a kruh se uzavírá. Z potoka se stává zapáchající stoka, která místní obyvatelé nikterak netěší a dokáže negativně ovlivnit život a rekreaci v dané lokalitě.
Zanesení toku sedimenty
Zanášení chovných pstruhových potoků nevhodnými sedimenty má přímou souvislost s výše popsanými negativními aspekty, které dokáží ovlivnit odchov pstruhů obecných. K tomu je nutné připočítat každoroční přirozený spad listí a odpad produkující zahrádkářské kolonie, rodinné domy a rekreační chatové oblasti.
Zde nezbývá nic jiného než doufat, že se čas od času matka příroda probudí a přinese dostatek srážek, které propláchnou chovné potoky od nežádoucích nánosů sedimentů.
Dokážou naše potoky uživit hladové pstruhy?
Přirozená potrava
Převážná část potravní složky PO je tvořena živočišnými organizmy. Největší část tvoří vodní i suchozemští bezobratlí, ale také menší obratlovci jako menší rybky, žáby a myši. Nejvíce významnou skupinou bezobratlých je hmyz. Jde o vývojová stádia vodního a suchozemského hmyzu jako brouci, mravenci, dvoukřídlý hmyz, červi a malí vodní korýši, blešivci a vodní berušky.
Mezi nejvýznamnější patří různá vývojová stádia chrostíků, pakomárů, jepic, muchniček, pošvatek, korýšů, ostatního dvoukřídlého hmyzu a náletová potrava suchozemského hmyzu, který je sezónní. Zastoupení jednotlivých organizmů v potravě je ovlivněno jejich dostupností na dané lokalitě.
Odchovná kapacita toku
Zde je třeba zmínit, že každý potok má jinou odchovnou kapacitu, která je závislá na výše uvedených bodech, zvláště pak výskytu přirozené potravy, přirozených úkrytů a stanovišť, členitosti toku. Vše dále ovlivňují průtokové poměry, zastínění toku, a takto bychom mohli pokračovat dále.
Pstruh obecný je ryba stanovištní, která nemění v průběhu celého roku stanovištní místo. Ke změně místa dochází pouze v době přirozeného výtěru. S růstem a velikostí se mění i výskyt jedinců.
Mladší se nacházejí ve vodě, která je mnohdy jen 10 cm hluboká, starší ryby vyhledávají místa s úkrytem a ochranu před přímým slunečním zářením. Tyto jedince nacházíme v hlubokých místech, jako tůně nebo různé výmoly. Zde si větší a starší jedinci vytvářejí domovské okrsky. Velikost okrsků je závislá na velikosti ryby, potravní nabídce a členitosti prostředí.
Když v potoku dojde místo
V případě překročení této kapacity dochází k migraci mladších jedinců po proudu za zvýšeného průtoků, a to jak při jarních velkých vodách, tak při letním zvýšeném průtoku po bouřkách.
Odchovná kapacita dobře upravených potoků se oproti neupraveným zvyšuje 2 až 5krát. Vhodně upravené toky s příčnými prahy zvyšují okysličení vody, odbourávání organických látek a podporují samočistící schopnosti toku. Členitost koryta má pozitivní vliv na rozvoj potravní základny pstruhů obecných.
Čím je pstruh obecný větší, tím se teritorium zvětšuje. Nepodaří-li se plůdku zaujmout vhodné stanoviště, popřípadě je vyhnán silnějším jedincem, migruje po proudu a vyhledává si nové teritorium.
Pokud je potok silně osazený (překročená chovná kapacita), pak často plůdek vyhladoví a uhyne. Při osazování potoka je třeba znát jeho odchovnou kapacitu, která je většinou stálá a nemění se (vliv členitost a úkryty). Méně mnohdy znamená více.
Pokud vysadíme do potoka nadměrné množství plůdku nastává silná úmrtnost, nebo vystěhovalectví a boj o teritorium, což se projeví i v pomalejším růstu pstruhů obecných. Je-li plůdku málo, pak za stejných podmínek je malá úmrtnost a růst nadprůměrný.
Závěrem
Výše uvedené poznatky jsou nedílnou a důležitou součástí hospodaření na odchovných pstruhových potocích ČRS MO OSTRAVA.
Závěrem je třeba připomenout, že naše toky jsou stále negativně ovlivněny vodohospodářskými poměry povodí, změnami v systému obdělávání zemědělské půdy a lesních pozemků.
Dále jsou ovlivněny neoprávněnými odběry povrchových vod, vypouštění splaškových vod a septiků do dok, a zanášení toků zahrádkářskými odpady z chatových oblastí, což vede ke změnám dynamiky průtoku během roku a rostoucímu splachu plavenin. Následně dochází k zanášení toku sedimenty a dochází k postupné degradaci využití toku.
Účinným prostředkem pro oživení toku mohou být tzv. rybářské meliorace, které zvyšují členitost dna a břehů toku, poskytují úkryty a jsou rozhodujícím faktorem kapacity toku, která je důležitá pro početnost obsádky odchovaného pstruha obecného. Členitost a různorodost podélného profilu toku, střídání hlubších míst (tůně, výmoly) s mělčími proudivými peřejnatými úseky se štěrkovým a kamenitým dnem zvyšují produkci pstruhů obecných.
Bohužel, výše uvedené je otázkou chuti zapálených dobrovolníků přiložit ruku k dílu. Všem, kteří to nevzdali, patří velké poděkování. Kompletní přehled odborných textů Jana Hořínka najdete v této rubrice.
