Dneska tady máme pořádné dilema. Budeme rozhodovat o tom, jestli na ryby je lepší rousnice nebo hnoják. Jde o velmi podobné nástrahy – však taky obojí jsou žížaly. Ovšem přitom je mezi nimi několik propastných rozdílů, které je od sebe odlišují. Rybáři s velkou oblibou používají oba druhy žížal. A není se čemu divit. Jak rousnice, tak i hnoják fungují při rybaření opravdu skvěle. Každý rybář by vám jistě potvrdil, že na tyhle žížaly nachytal spoustu ryb. Třeba velké úhoře, sumce, tlouště, okouny, perlíny, ale i kapry nebo líny. V čem tkví to tajemství úspěchu? A jaká nástraha je tedy lepší?
Tohle bych přál zažít každému: Sedím v temném lese a potichu poslouchám zvuky nočního lesa. Přede mnou jsou dva nahozené pruty, na kterých mám nastražené rousnice. Svítící číhátka nehybně visí na vlasci, jen občas sebou škubnou. Ale najednou! Prásk! Jedno číhátko praští o prut. Není na co čekat! Záběr! Sekám! V prutu cítím ostrý tah. Je to jasné: Úhoř! Snažím se rybu okamžitě dostat k hladině. Právě v těchto partiích je úhoř nejzranitelnější. Povedlo se! Tah slábne a v daleké tmě slyším šplouchnutí. Úhoř je u hladiny. Pomalu ho přitahuji ke břehu. Blik! V kuželu světla z čelovky se objeví bílé, hadovité tělo. Nádherná ryba!
Sotva ho odháčkuju, druhé číhátko praští do prutu. Další záběr! A zase: V prutu cítím urputný tah. Ryba se snaží dostat ke dnu, kde je hromada překážek, velkých kamenů nebo kořenů. Tohle nesmím dopustit! Utahuji brzdu a tahám rybu k hladině. Znova se to povedlo! Naštěstí! Protivník je nahoře. Přesně tohle jsem potřeboval. Znova rozsvěcuji čelovku. Trefil jsem se do tahu hejna! Další úhoř je u břehu. Rousnice je prostě TOP nástraha na tyhle krásné ryby!
Jiný příklad z praxe, ale tentokrát s hnojákem: Sedím pod košatými stromy, které ve slabém vánku jemně šumí. Právě z těchto stromů padají odumřelé větve přímo do vody a vytvářejí tak nedobytné pevnosti. Beru krátký prut se splávkem, pod který nastražuji hnojáka. Nahazuji k potopeným větvím. Koukám, jak hnoják pozvolna klesá ke dnu. A rázem z hlubiny stoupá tajemný stín. Ťuk! Ťuk! Splávek se trochu zachvěje. Fííí! Najednou mizí pod hladinu.
Na nic nečekám a sekám. Jemný proutek se ohne do oblouku a brzda malého navijáku kvičí jako malé selátko. Tohle je pěkná ryba! Protivník míří k potopeným větvím. Tam ho nesmím pustit! Utahuji brzdu a zkusím rybu otočit. Daří se! Šplouch! Po chvíli se na hladině vyvalí nádherný okoun. Tohle byl teda zážitek!
Co jsem vám chtěl těmito příběhy říct? Jednu věc: Obě nástrahy jsou prostě geniální! Rousnice i hnojáci patří k TOP nástrahám, které nabízí jen ty nejlepší vlastnosti. Kdybych měl vyzdvihnout jednu jedinou přednost těchto nástrah, pak je to určitě ona univerzálnost. Což znamená, že na rousnici nebo hnojáka můžete chytit prakticky jakoukoliv rybu. A to je přesně to, co na těchto nástrahách miluji. Přesto, mezi oběma nástrahami je několik rozdílů. Jaké to jsou?
Rousnice versus hnoják!
Obě nástrahy jsou si opravdu velmi podobné, přitom je mezi nimi několik zásadních rozdílů. A právě tyto rozdíly určují, při jaké rybolovné technice a na jakou rybu jsou jednotlivé žížaly lepší. Jistě to znáte i z praxe u vody: Tedy to, že rousnice jsou vhodnější v danou chvíli více jak hnojáci, a někdy tomu je zase naopak.
VELIKOST: Tohle je asi nejmarkantnější rozdíl mezi oběma žížalami. Rousnice mají mohutnou konstituci, oproti hnojákům jsou výrazně hrubší a delší. Díky tomu jde na háčku z rousnic vytvořit opravdu velké, masité a lákavé sousto, kterého si všimnou i velké ryby. Tahle prezentace rousnic v podobě mohutného „klubka“ je naprosto nejlepší, tomu prostě neodolá žádná ryba. Proto jsou rousnice opravdu TOP nástrahou zejména při lovu velkých úhořů, ale i velkých tloušťů, kaprů nebo sumců.
Jenže! Problémem bývá jedna věc. Jelikož jsou rousnice opravdu silné a kluzké, často se jich nevejde moc na háček, protože neustále sklouzávají z raménka háčku (protihrot na špičce háčku sklouznutí a vyvlečení z háčku často nezabraní). Přesto, tohle má řešení! Při lovu na rousnice je vhodné používat speciální háčky na úhoře, které mají zpětné hroty na raménku háčku. Díky těmto hrotům lze rousnice pohodlně navléct i na raménko háčku, ze kterého prostě nesklouznou. Jedná se o chytrý detail, který je velmi praktický! Díky tomuto háčku jste schopni z rousnic vytvořit lákavé „klubko“, které z něho nesjede. Super! Na tento speciální háček na rousnice se podívejte ZDE.
Samozřejmě i z hnojáků jde na háčku velmi dobře vytvořit lákavé „klubko“, ovšem je třeba říci, že není tak masité, tak mohutné. Ale to nevadí! Hnojáci jsou zase mrštnější, svůdněji se kroutí. A mají celou řadu dalších předností. Takovým menším problémem je, že hnojáci, jelikož jsou drobnější, jsou i náchylnější na „okusování“ ze strany menších rybek. A to mnohdy není příjemné. Jak zabránit úplnému strhnutí hnojáka z háčku malou rybou? Nechávejte kratší konce!
PACH A BARVA: V této „disciplíně“ jednoznačně vítězí hnojáci. Právě tyto žížaly mají nepřehlédnutelně rudé zbarvení, které patří k jejich nejsilnějším zbraním. Toto rudé zbarvení milují především velcí okouni, tloušťi nebo perlíni, ale i mlsní kapři. Kromě zbarvení vydávají hnojáci zcela unikátní a nenapodobitelných pach. A právě i ten stojí za skvělými výsledky při rybaření.
Co se týče rousnic: Tyto žížaly samozřejmě také vydávají atraktivní pach. I proto je mají tak v oblibě již zmínění úhoři, kteří se při shánení potravy velmi spoléhají na jejich výborný čich. A kdyby jim rousnice „nevoněly“, tak by je úhoři tak aktivně nevyhledávali a s chutí na ně nebrali. Přesto! Pachovou stopu rousnice lze výrazně vylepšit! Jak? Speciálním posilovačem, který ještě více zatraktivní někdy „nemastnou, neslanou“ vůni rousnic. Tento dip dá rousnicí „ostřejší“ a výraznější pach, které ryby mnohem snadněji a rychleji ucítí. Toto zatraktivnění velice dobře funguje právě při lovu úhořů. Tahle vychytávka může výrazně znásobit počet záběrů od mlsných ryb! Na speciální dip na rousnice se podívejte ZDE.
POHYB: Tady těžko rozsuzovat. Záleží na aktuální „kondici“ žížal. Někdy se výborně kroutí hnojáci, jindy rousnice. Jedno je ale jasné: Obě nástrahy dokážou svým pohybem ryby zaujmout. A pokud rybář nastraží zmíněné žížaly tak, jak má, může vytvořit nepřekonatelnou nástrahu. Jak jsem se výše zmínil – vhodné je z žížal vytvářet atraktivní „klubka“, ze kterých trčí volné konce. Tohle nastražení je nejodolnější proti strhnutí malou rybou, přitom žížaly takto neztrácí na atraktivitě. Právě že naopak! Pořádně masité sousto je pro každou rybu lákavé! Není proto divu, že na takto nastraženou žížalu můžete ulovit i candáta (není to pravidlo, ale stává se to).
Suma sumárum: Kdo vyhrál?
Nejde to. Prostě není možné říci, která z těchto dvou žížal je na ryby vhodnější. Jak hnoják, tak i rousnice jsou prostě perfektní nástrahy, na které můžete nachytat fůru nádherných ryb. Pro jistotu si ale na závěr ještě shrňme ty největší zbraně jednotlivých žížal.
Silné stránky rousnice: Masitost (tloušťka, délka). Možnost vytvořit lákavé „klubko“, které dokáže zaujmout jakoukoliv rybu. Při správném skladování jsou rousnice čilé a mají velmi atraktivní pohyb. Jelikož je rousnice urostlá a na háčku z ní vytváříme atraktivní sousto (až z několika žížal), je vhodnější s touto žížalou lovit na položenou (na plavanou jsou rousnice možná až příliš velké). Rousnice velmi dobře fungují při lovu velkých úhořů, sumců, kaprů, línů, tloušťů nebo okounů. S rousnicemi je vhodné lovit například po dešti, kdy je voda zakalená, a kdy ryby intenzivně pátrají po potravě. Jedná se o perfektní nástrahu, kterou nesmíte nechávat doma!
Silné stránky hnojáka: Pacha a barva. I z hnojáků lze vytvořit lákavé „klubko“, které je ale zranitelnější na poškození ze strany malých ryb (nechávejte kratší konce). Hnojáci dovolují lov na plavanou. Díky tomu je rybář schopen lovit nad potopenými překážkami, u kterých se velmi často zdržují ryby. Při správné volbě montáže lze na hnojáky se splávkem chytat všechny druhy ryb – velké kapry, líny, okouny, tlouště, ale i perlíny nebo plotice. Hnojáci jsou perfektní nástrahou především na plavanou, se kterou si užijete hromadu zábavy!
A jaká nástraha vítězí u vás? Podělte se o vaše zkušenosti v diskuzi!
Autor: Viktor Krus
Rybařím léta a na hnojáčky nedám dopustit myslím že na ně jsem nachytal 70procent svých ryb.Výhoda je že krabička s nimi nezabere místo a je přímo ideální nástrahou při plavané couračkou kolem řeky,zvláště na podzim a v zimě,vřele doporučuji všem. Chovám si je v kompostu sám a u vody někdy ostatní rybáři spekulují na co chytám že se daří. Všem vám přeji Petrův zdar))
Za mě vítězí hnojáčci, protože je mám v kdykoliv k dipozici v hnojisku. I když je sucho nebo zima stačí hrábnout a za pět minut jich mám třeba dvě stě. Na rousnice taky nedám dopustit, ale jsem líný je skladovat a při suchém počasí se špatně shání.Rousnice u mě pobírají stříbrnou medaili jako nástraha.