Lov amurů z hladiny patří k těm nejvíce vzrušujícím zážitkům v rybářském životě! Rybář přímo vidí, jak amur pomalu sbírá nástrahu z hladiny. Tohle je neuvěřitelný adrenalin! Jak ale vlastně úspěšně chytat amury z hladiny? Vyzkoušejte velmi jednoduchou, ale neuvěřitelně úspěšnou montáž! A na jakou nástrahu chytat? Dejte amurům to, co nejvíce milují! Tedy rákos!
Když jsem seděl u vody, honilo se mi hlavou jaké video natočit, aby nebylo stejné jako ostatní. Delší dobu jsem měl v plánu něco o amurech. Chytat je ale na boilies nebo kukuřici mi přišlo celkem běžné. Sedím a pozoruji rákosí, které se neustále hýbe: Co takhle hodit kus rákosu na hladinu? Během chvíle vidím amura, jak ho jemně sebere z hladiny. „To je ono!“ proběhne mi hlavou.
Vymodlená povolenka
Je začátek prázdnin a my se chystáme do Maďarska – ideální místo zkusit nějakého amura. Z úsporných důvodů s sebou beru pouze prut s navijákem, pár drobností a věci na natáčení. Po příjezdu na místo mám hodinu na to, abych si koupil povolenku na svazovou vodu. Na internetu jsem zjistil, že k vydání stačí český rybářský lístek a doklad totožnosti. Po příchodu do obchodu mě ale prodavač rychle vyvede z omylu – prý musím mít maďarský rybářský lístek, který on nevydává. Mám se prý podívat na internet, kde se dá sehnat. To, že dnes nenahodím, je jisté. Ale co zbytek výpravy?
Další den zjišťuji, že k vydání lístku musím složit zkoušky, které se skládají z 20 otázek. Přes internetovou aplikaci Nébih absolvuji úspěšně zkoušky v angličtině, po zaplacení poplatku mi přijde na email státní rybářský lístek pro turisty. Následně si to mířím zpět do obchodu. Tam na mne čeká další překvapení – prodejce potřebuje lístek na papíře, takže zpět do města a najít místo, kde mi ho vytisknou. Naštěstí jsem našel papírnictví s tiskárnou, a následné vyřízení povolenky je tudíž otázkou pouze několika minut.
Konečně u vody…
Před nahozením si chci zmapovat revír. Po chvíli objevuji pár amurů vyhřívajících se na hladině, házím do vody stébla rákosu, ale dlouhou dobu se nic neděje. Hlavou se mi honí myšlenky, že zde nejspíš neuspěji. Po delším čekání je to tady! Dlouhé válcovité tělo amura se přibližuje k rákosu, který následně mizí pod hladinou. Takže rychle připravit věci a hurá na ně!
Vybavení a montáž
Mám s sebou cestovní prut, který má výhody v tom, že ho jednoduše zabalím do batohu, a zároveň z něj udělám během chvíle buď plavačkový nebo feederový speciál. Skládá se z pěti dílů + špičky. Vrhací zátěž 45 až 75 gramů. Délka 3,3 metru. Na navijáku mám kmenový vlasec 0,18 mm.
Teď k samotné montáži, která je velmi jednoduchá. Buď použiji kulové plovátko se kterým dohodím dále nebo jako zde v Maďarsku pouze návazec s háčkem velikost 8, který navážu na kmenový vlasec. Jako návazec volím fluorocarbon 0,12 mm. Rákos plave na hladině, a jelikož budu lovit podél břehu, kde se ryby krmí, je tato metoda ideální. Následně si uříznu kus rákosu, nastražím na háček a vše je přichystané. V jednoduchosti je krása!
Čekání na záběr
S připraveným prutem mířím k vodě s vidinou snadno chyceného úlovku. Realita je ale jiná. Hodiny ubíhají a já jsem stále bez záběru. Přesouvám se o kousek dál, kde zahlédnu pohyb v rákosí. Stéblo nahazuji těsně podél břehu. Po chvíli se objevují mnou očekávané víry. Konečně amuři! Vzápětí rákos mizí pod hladinou! Zasekávám! Konečně! Začíná první maďarský souboj.
Amur si bere z cívky metr za metrem a já už vím, že mne čeká dlouhý souboj. Z předchozích zkušeností, kdy jsem ulovil krásné amury z hladiny, pokud člověk chytá na 0,12 mm slabý vlasec, trvá boj několik desítek minut a sebemenší chyba s brzdou vás může stát rybu. I zde tomu nebylo jinak. Po 25 minutách, dostávám rybu na dosah podběráku, jakmile zvětří sítku podběráku, vyskočí a zamíří si to na volnou vodu.
Za dalších pár minut ho ale konečně navádím do podběráku. Po změření metr ukazuje krásných 70 čísel, a teď honem zpátky do vody. Čím dál rychleji zjišťuji, že jsou zde amuři velmi opatrní a natočit zde tolik vysněné záběry amurů požírajících rákos nebude nic jednoduchého. Za kamerou sedím celých 8 hodin a mám 4 záběry amurů požírajících rákos z hladiny. Z toho 3 proměněné ryby přes 60 centimetrů. Den tak končím zcela vyčerpán, ale plný zážitků.
Změna plánu
Druhý den se vydávám na rybník již ráno. Sotva rozbalím věci, začíná pršet. Mám takové tušení, že budu bez záběru. Člověk ale nikdy neví, a tak nahazuji. Po třech hodinách bez kontaktu, kdy se ryby stáhly ke dnu, balím. Podle předpovědi by odpoledne mělo být lepší počasí.
Předpověď opravdu vyšla a já tak mohu opět zamířit k vodě. Vybral jsem si pěknou zátoku, kde mohu nahazovat pouze spodem a ve vodě jsou občas překážky, ale zato jsou zde amuři. Uplyne sotva půl hodina a já mám na prutu prvního amura. Snažím se ho dostat od kořenů. Po chvíli se mi to daří, ještě pár výpadů a je můj. Není to žádný obr. Metr ukazuje 51 čísel. Sotva se rozkouká, s přáním tak teď můžeš poslat tátu, míří zpět do vody.
To ještě netuším, co mě čeká. Během 5 hodin co jsem u vody, přijdou 4 záběry, z toho 3 proměním a v podběráku se mi vystřídají amuři jak přes kopírák 50, 52 a 53 centimetrů. Vůbec mi nevadí, že jsem dnes ulovil pouze malé ryby. Ulovit cokoliv pomocí téhle metody je velký zážitek a chce spoustu trpělivosti. Cestou na pokoj ještě spatřím na stromě krásného roháče obecného, který patří k největším broukům v Evropě a v této lokalitě se hojně vyskytuje.
Úspěšný poslední den
Podle vypozorované aktivity amurů se k vodě dostávám, až dopoledne kolem 10. hodiny. Sleduji rákosí lemující břeh a přitom chystám prut. Hladina je jako zrcadlo a nikde stopy po amurech. Hodím tři stébla rákosu na hladinu a čekám, co se bude dít. Po půl hodině jsou stébla pořád na hladině. Najednou se lehce zvedne vítr a zanese je o kus dál podél rákosí. Já si zatím připravuji věci na natáčení. Když se podívám zpět, na hladině není po stéblech ani známka.
Již připravený prut nahazuji směrem, kde jsem je viděl naposled. Vítr pomalu unáší stéblo po hladině, do té doby než se zasekne o hradbu z dalšího rákosí. To je ono! Když v tom se kolem rákosu začnou dělat víry, které po chvíli mizí. Najednou vidím černou siluetu, jak si to míří k nástraze. Amur bez jakéhokoliv mlasknutí potápí stéblo a po jemném napnutí vlasce ihned zasekávám.
Ihned po záseku začíná neskutečná jízda. Ryba si dělá, co chce, a já jen tak tak krotím její drtivé výpady. Souboj trvá už 45 minut! Po chvíli amur vyplave na hladinu a já ho opatrně navádím do podběráku. Sotva ale zbystří břeh, znovu vypálí na volnou vodu. Po dalším pár minutovém zdolávání hlasitý zvuk brzdy ustává a já se dívám na krásného amura v podběráku. Rychlé foto a zpět do vody. Ryba po změření atakuje 80 centimetrů a u mne panuje obrovská radost.
Během dne se mi podaří vytáhnout ještě jednoho krásně zlatého amura kolem 60 centimetrů. Výpravu tak končím úspěšně! Od začátku jsem chytal na fluorocarbon 0,12 mm a věděl jsem, že velcí amuři nejsou v mých silách. Přesto jsem vytáhl několik amurů, kteří svou vahou vysoce převyšovali nosnost vlasce, na který jsem chytal. A to byl ten pravý adrenalin!
Konečně mým cílem zde, bylo natočit záběry, kde ryby požírají rákosí a to se mi nakonec podařilo, Vy se tak můžete těšit na video dostupné na internetu pod názvem Lov amurů pomocí rákosu.
Tak příště zase na viděnou!
Užitečné zdroje:
Webové stránky Lukáše Jirouška
Autor: Lukáš Jiroušek
Krásně se to četlo a už se těším na vodu. Jeden rybář mi radil lovit amura na vrbové listí. Inu uvidíme. Ať se vám daří. Švingal