Velmi poutavé video vydali studenti z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Ti se díky jejich univerzitě dostali v rámci exkurze na celou řadu zajímavých míst v Rakousku, Maďarsku, anebo na Slovensku. A studenti rybářské fakulty navštívili opravdu hodně zajímavá místa! Jako například speciální farmu, kde využívají živiny vyprodukované z ryb pro pěstování šťavnaté zeleniny. Toto video zase dokazuje, že Fakulta rybářství a ochrany vod na jihu Čech nabízí studentům opravdu krásné studium, které je spojeno s poutavou praxí…
Studenti se na exkurzi, ve které viděli celou řadu rybochovných objektů v praxi, vydali na podzim. Do Rakouska, Maďarska, anebo na Slovensko vycestovali studenti prvního ročníku magisterského studia v rámci předmětu chov lososovitých ryb. Studenti tak viděli celou řadu zajímavých provozů z první ruky, což jim umožnilo vidět vše na vlastní oči. Pojďme se na několik těchto zajímavých objektů podívat blíže…
VIDEO: Jak se pěstuje šťavnatá zelenina z živin z ryb? Podívejte se do supermoderní farmy
„Nyní se nacházíme v akvaponické firmě ve Vídni, kde právě chov ryb spojují s pěstováním rostlin. Živiny, které se vyprodukují z ryb, jdou do těchto systémů a živí tím rostliny – jako například rajčata, papriky nebo lilky. V této části mají rostliny až do listopadu, v prosinci to tady vyčistí, zlikvidují a v lednu znovu nasadí nové rostliny na produkci,“ popisuje v přiloženém videu fungování farmy jeden ze studentů.
Co je to akvaponický systém? Tento systém spojuje chov ryb a pěstování rostlin. A právě toto spojení dává velký smysl, protože živiny, které ryby produkují, patří k velmi výživným hnojivům. Výsledkem jsou tak velmi kvalitní rostliny a plody.
„Recirukulační systémy vyprodukují velké množství živin, které následně efektivně využívají rostliny. Samozřejmě, že rostliny neplavou v nádržích s rybami, ale provoz akvaponických systémů bývá rozdělen do dvou částí. Část pro pěstování rostlin vypadá podobně jako velký skleník. S tím rozdílem, že kořeny rostlin jsou ponořené ve vodě, která pochází z rybochovné části,“ vysvětluje student ve videu.
Konkrétně ve vídeňské akvaponické farmě pěstují rajčata. Hromady rajčat! V této farmě byste našli nejrůznější podoby této zeleniny – malá, velká, kulatá nebo šišatá rajčata. Těch typů je fakt přehršel! Tento typ pěstování zeleniny je ale velmi zajímavým příkladem toho, jak lze efektivně zpracovat i na první pohled nepoužitelný odpad. Toto využití je opravdu hodně zajímavé a efektivní!
Ve videu pak jde vidět další využití nepoužitelných zbytků – z nich se například vyrábějí psí dobroty. „V těchto nádržích probíhá chov sumečka afrického. Zde ve Vídni ho nazývají královským sumcem, protože slovo královský se prodává lépe než africký. Zajímavostí v této firmě bylo zpracování odpadu. Z nepoužitelných zbytků totiž vyrábějí pamlsky pro psy.
Rarita: Klecový chov na Slovensku
Další část videa se pak odehrává na Slovensku pod Tatrami, konkrétně na přehradě Liptovská Mara. Zde je velkou zajímavostí klecový chov pstruha a dalších lososovitých ryb. Tento typ chovu ryb je běžný v severských zemích Evropy, ovšem v našich končinách jde spíše o raritu.
„S klecovým chovem se v našich krajích nesetkáme, a proto bylo třeba navštívit sousedy Slováky, kteří pod Slovenským rybářským svazem provozují tento chov na přehradě Liptovská Mara. V těchto klecích umístěných na vodě odchovávají ryby, které slouží jako násada pro zarybnění rybářských revírů,“ říká student, který byl přímo na místě klecového chovu lososovitých ryb
„Na první pohled jednoduchý chov přináší spoustu problémů. Mezi ty hlavní patří zarůstání klecí řasou nebo neustálý boj s predátory. Pokud se predátor – v našem případě vydra – dostane do klece, způsobí škody nejen na poraněných a zkonzumovaných rybách, ale i na ztrátě obsádky, která vlivem otvoru v síti unikne do volné vody,“ vysvětluje v zajímavém videu student.
Zdroj: video Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity
Redakce InRybar.cz
Foto: FROV JÚ
