Hlaváč černoústý. Takto se nazývá nový invazivní druh, který trápí řeku Labe. Je známo, že se tato ryba vyskytuje především na jihu Moravy v řekách Dyje a Morava. Na severu Čech je ale zcela novým obyvatelem proudných toků. Hlaváč černoústý podle posledních informací žije hlavně v úseku Labe mezi Děčínem a Ústím nad Labem. Není ale vyloučené, že se odtud dostane i do jiných lokalit. A to může být pro samotnou řeku pořádným problémem!
Rybáři mají hned 3 důkazy o výskytu hlaváče černoústého v řece Labi. Prvním důkazem jsou zkušební odlovy, druhým ichtyologický průzkum odborníků z Ústavu biologie obratlovců AV Brno, a třetím důkazem je samotný úlovek hlaváče s pomocí feederu a masných červů. Prvotní informace nastiňují, že hlaváč se zatím drží v úseku mezi Děčínem a Ústím nad Labem. Jenže je jen otázkou času, než se rozšíří po celé řece.
Kdo je hlaváč černoústý?
Hlaváč černoústý je až neobvykle odolný rybí druh. Jeho původní domovinou jsou pobřeží Černého a Azovského moře. Odtud se ale velmi silně rozšířil do okolních řek. Tato ryba je tak schopná obývat lokality jak se slanou, tak i brakickou nebo sladkou vodou. Jeho šíření je v současnosti velkým problémem. Hlaváč černoústý byl zaznamenán už i v Baltském nebo Severním moři, anebo ve velkých jezerech v Severní Americe. Do vnitrozemí Evropy se pak hlaváč černoústý rozšiřuje s pomocí řeky Dunaj. Odtud pak míří i do okolních přítoků, například až do České republiky řekou Moravou.
Hlaváč černoústý není nijak velkou rybou – dorůstá do 20 centimetrů. Jenže jeho agresivní povaha je velmi zásadním faktorem jeho invazivního úspěchu. Hlaváč černoústý žije v úkrytech u dna, které si velmi divoce střeží. Agresivně se tato ryba chová i při dobývání novách lokalit. To je zřejmě tím důvodem, proč se hlaváčovi tak dobře daří i v nových lokalitách.
Jak se hlaváč černoústý do Labe dostal?
Nejpravděpodobnější teorií bleskurychlého rozšiřování hlaváče je ta, že rybě ke svému šíření významně napomáhá lodní doprava. Na lodních trupech se totiž mohou nacházet jikry, anebo dokonce už i dospělí hlaváči, které lodě nevědomky převážejí i na nové, tímto rybím druhem ještě nezasažené, oblasti. Toto je skutečně nejpravděpodobnější vysvětlení.
Hrůzostrašné na tom je, že už i samotní rybáři trochu odevzdaně připouštějí, že řeku Labe v následujících letech čeká masivní osídlování hlaváčem černoústým. Ve zkratce to znamená, že populace hlaváče v Labi raketově poroste. Tyto závěry se odvíjí i ze zkušeností z celé Evropy, a vlastně i Severní Ameriky, kde hlaváč černoústý patří k velice nepříjemným invazivním druhům.
Proč hlaváč černoústý přináší nebezpečí?
Hlaváč černoústý je velice odolným rybím druhem. Tato rybka bez nejmenších problémů snáší například teplotní výkyvy nebo nedostatek kyslíku. Odolnost hlaváče je tak velmi vážným předpokladem pro to, že může s velkým úspěchem osídlovat i české řeky. A právě s rostoucí populací hlaváče černoústého na českém území mohou přicházet velmi negativní dopady na tuzemské vody.
Do jídelního lístku hlaváče černoústého patří například nejrůznější menší organismy – měkkýši, korýši nebo larvy. Jenže problémem je to, že odrostlejší hlaváči se začínají orientovat spíše na menší ryby, anebo rybí jikry. A právě tento poznatek je velkým vykřičníkem! Hlaváči černoústí mohou svým apetitem nenávratně poškodit zdejší rybí populace! Pravda, je třeba připustit, že tato domněnka není podložena důkazy. Ale pro to je jednoduché vysvětlení – výskyt hlaváče černoústého byl na českém území prokázán teprve před pár lety. To znamená, že za takto krátkou dobu nejsme schopni říci, jakým způsobem hlaváč černoústý změnil rybí populace v našich vodách.
Nesmíme ale usnout na vavřínech! Musíme být na pozoru! Důkazy o poškozování původních rybích populací agresivními zástupy hlaváčů existují v zahraničí, například z Baltského moře. Zde se hlaváč dostal už v 90. letech. A za tu dobu se tento rybí druh velice hojně rozšířil a skvěle aklimatizoval. Některé odborné zdroje hovoří o tom, že hlaváč černoústý velmi závažně poškozuje tamní populace platýsů.
Další obrazové důkazy například zachycují to, jak hejna hlaváčů naprosto decimují hnízda větších ryb. Například v USA bylo pořízené video, na které jde vidět, jak hlaváči likvidují hnízdo tamního druhu – okounka pstruhového. Proto pozor na hlaváče!
Jak se proti hlaváčovi bránit?
Dostáváme se asi k nejtvrdšímu oříšku celého problému. Hlaváč černoústý je totiž velice těžkým protivníkem. Tahle ryba je až obdivuhodně odolná, a proto ji ani extrémní životní podmínky, oproti jiným původním druhům, nepůsobí vážnější problémy. Navíc, reprodukce hlaváče černoústého je neobvykle úspěšná. Vypadá to tedy, že do celé problematiky se musí vložit člověk.
Pravděpodobně nejúčinnějším zásahem proti hlaváčovi by bylo nařízení z vrchních pater Českého rybářského svazu. Odtud by měl vzejít jasný povel k tomu, aby rybáři tuto rybu nepouštěli zpátky do našich vod. V tomto tónu se zatím drží pouze doporučení od rybářů z Ústí nad Labem. Celorepublikové vedení ČRS momentálně jednoduše mlčí. A to není dobře! Rybáři musí co nejdříve zasáhnout!
Ještě se vraťme k doporučení od rybářů z Ústí nad Labem. Ti zatím jako jediní velice zodpovědně upozorňují na hrozbu, která okolo problematiky hlaváče v našich vodách vyvěrá. Severočeský územní svaz vydal například doporučení, aby rybáři nepoužívali hlaváče jako nástražní rybičky. Tímto způsobem by totiž mohli poškodit zatím nezasažené lokality – vypuštěné rybky by se mohli v těchto lokalitách aklimatizovat, a následně množit.
Je zapotřebí také připomenout, že Severočeský územní svaz celou problematiku bedlivě monitoruje, a s tímto nelehkým úkolem mohou pomoci sami rybáři. Pokud máte jakékoliv informace o výskytu hlaváče černoústého v řece Labi, pak se nebojte svaz kontaktovat na e-mailové adrese [email protected]. Můžete tak významně napomoci při řešení této závažné problematiky.
Hlaváč černoústý a budoucnost Labe
Upřímně, v tuto chvíli nemůžeme poukazovat na negativní dopady výskytu hlaváče černoústého na našem území. Jenže, vzhledem k odborným zdrojům ze zahraničí, můžou naše vody stát před velice vážným problémem. Hlaváč černoústý jednoduše může nenávratně poškodit naše původní rybí populace. A to zřejmě žádný rybář nechce dopustit. Proto je zapotřebí se spojit, a pokusit se zabránit dalšímu šíření této ryby. Společně toho můžeme dosáhnout!
Pokud nám bude tato problematika lhostejná, pak můžeme na Labi zažít další invazivní kalamitu jako před několika lety, kdy se do řeky dostali, a velice hojně rozmnožili, sumečci američtí. Je zapotřebí, abychom si Labe více chránili. Tak pojďte do toho!
Autor: Viktor Krus
