Stav dravých ryb v našich vodách není úplně ideální. Oproti minulým rokům se jejich počty ve většině případů nepříjemně smrskly, a některé vody tak trápí nedostatek rybích predátorů. Nízký počet dravých ryb se pak negativně podepisuje jak na samotných rybích populacích, tak i celkově na našich vodách. Lepší budoucnost pro tuzemské populace dravců by mohla přinést Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Odborníci z této instituce totiž spustili na našem území jedinečný projekt, který má dravcům v našich vodách pomoci.
Vodňany. Malé městečko na jihu Čech je v posledních letech středobodem rybářských výzkumů nejenom v České republice. A to právě díky rybářské fakultě, která zde má hned několik obdivuhodných pracovišť, na kterých pracují uznávaní odborníci. Posledním „přírůstkem“ v portfoliu odborných pracovišť Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech je zbrusu nová experimentální hala. A právě v ní budou odborníci z fakulty rybářství testovat intenzivní chov dravých ryb. Je nutné zdůraznit, a ještě jednou zopakovat, že tato hala bude sloužit pouze pro chov dravých ryb, které jsou v současnosti „nedostatkovým zbožím“. Tento krok Fakulty rybářství a ochrany vod je velice odvážný. Ovšem jeho ojedinělost a unikátnost může nejenom tuzemským dravcům výrazně pomoci.
Hned na úvod musíme vedení fakulty uctivě pochválit. Toto obrovské, moderní, a také samozřejmě velmi nákladné zařízení, fakulta postavila ze svého rozpočtu. A právě toto se nám na Fakultě rybářství a ochrany vod ohromně líbí. Své projekty si z velké míry financuje ze svého vlastního rozpočtu. Ovšem investice nejsou bezhlavým sypáním peněz do čehosi. Ne! Fakulta očekává, že výtěžek z produkce dravých ryb z této haly do deseti let celou investici navrátí.
Rybářské pracoviště ve Vodňanech: Pohled zblízka
Fakulta rybářství a ochrany vod spustila skutečně unikátní program. Nová hala pro chov dravých ryb je zcela prototypové a moderní zařízení. Cílem pracovníků z jihu Čech je to, aby se zvedla konkurenceschopnost českého rybářství, které je ve světě známe především díky produkci kaprů. Teď se ale může celá situace ještě zlepšit. Nejmodernější technologické postupy slibují vyšší produkci dravých ryb na českém území, které jsou v celé Evropě ceněné, a proto taky tak žádané.
V čem je nové pracoviště ve Vodňanech tak unikátní? Abychom si na tuto otázku úplně odpověděli, musíme se na nové rybářské pracoviště podívat zblízka. Ona zmiňovaná hala na chov dravých ryb nevypadá z venku, alespoň oproti jiným objektům, nijak zvláštně. Jenže to pravé tajemství se ukrývá uvnitř haly. Při pohledu dovnitř si jistě každý všimne prostorných nádrží. Ty mají celkový objem neuvěřitelných 65 000 litrů vody!
Unikátnost celého chovného systému spočívá v jeho funkčnosti. Jedná se o recirkulační akvakulturní systém, což v překladu znamená, že hala nemusí být napojená na trvalý a vydatný zdroj vody. Naopak! Speciálními nádržemi na chov dravých ryb neustále protéká recyklovaná voda. A díky nejmodernějším technologiím mohou odborníci ve Vodňanech dokonce sami řídit parametry kvality vody v nádržích. Právě tato modernizace je pro samotný chov dravých ryb klíčová. Tento systém chovu totiž odborníkům slibuje to, že dravci budou růst celoročně, a navíc, pracovníci z jihu Čech budou mít úplný přehled o stavu chovaných rybích predátorů. Tento moderní systém chovu dravých ryb je velice efektivní, a proto se zřejmě bude v budoucích letech u nás rozšiřovat. To potvrzuje i samotný děkan Fakulty rybářství a ochrany vod.
„V intenzivních chovech ryb využívající recirkulační systémy, které nevyžadují trvalý a vydatný zdroj vody, je zcela jistě budoucnost produkce ryb. Naše odborné pracoviště musí držet krok s celosvětovým vývojem,“ říká děkan fakulty Otomar Linhart, a zároveň dodává: „Očekáváme, že rozvoj podobných zařízení u nás teprve přijde. Fakulta bude moci komerčním firmám poskytovat know how, stejně jako poradenské služby pro provoz i vedení intenzivních rybářských firem. Zároveň vychováváme i studenty, kteří budou umět tyto provozy odborně řídit“.
Výhody supermoderního pracoviště ve Vodňanech
Asi každého milovníka dravých ryb jistě potěší, že supermoderní pracoviště ve Vodňanech bude sloužit pouze pro chov dravých ryb. V moderních nádržích budou odborníci z jihu Čech chovat především candáty, ale i okouny, mníky nebo sumce.
LÍHEŇ DRAVÝCH RYB
Pracoviště však nebude sloužit pouze k chovu ryb, ale i ke školení nových pracovníků – rybářských praktiků, kteří zde budou získávat cenné odborné zkušenosti. A to je bezesporu další významný přínos celého projektu, neboť právě šíření odborných znalostí patří k velmi šlechetným cílům rybářské fakulty na jihu Čech, které jistě povedou k ještě větší odbornosti rybářských pracovníků v České republice. Naděje na větší konkurenceschopnost našeho rybářství tak poroste.
Obrovskou výhodou moderní haly oproti klasickým chovným rybníkům je to, že rybářští odborníci mohou mnohem efektivněji eliminovat nezanedbatelné procento kanibalismu mezi rybími predátory. „V novém pracovišti se chceme věnovat především intenzivnímu provozně a finančně efektivnímu chovu dravých ryb, které jsou v našich rybnících omezeně produkovány vzhledem k jejich vysokému kanibalismu,“ říká Tomáš Policar, vedoucí laboratoře intenzivní akvakultury.
Další velkou výhodou moderního pracoviště ve Vodňanech, ve kterém se chovají dravé ryby, je jeho šetrnost k životnímu prostředí. Jelikož ve všech nádržích na pracovištích se nachází recyklovaná voda, tak jeho náročnost na okolní zdroje vody jsou minimální. Navíc, pracoviště neprodukuje znečištěnou vodu, kterou by vypouštělo do okolí. Tato šetrnost k životnímu prostředí je samozřejmě chvályhodná.
Jaké ryby se budou ve Vodňanech chovat?
V nádržích ve Vodňanech plavou už první ryby – candáti. Právě tento druh bude zprvu nejčastější chovanou rybou v tomto pracovišti. První candáty pracovníci z rybářské fakulty odchovají do různých velikostí, podle kterých pak ryby rozdělí do nejrůznějších kategorií. Tyto kategorie následně určí, zdali ryby budou určené k chovu, anebo poputují na trh s rybami. Násadové ryby budou určené do intenzivních chovů po celé Evropě, tržní ryby pak na stoly českých spotřebitelů.
Nás osobně více zajímají ty informace, které prozrazují, že část ryb bude dodávána jako násada. A vzhledem k chovaným rybím druhům význam pracoviště ve Vodňanech bezesporu poroste. V objemných nádržích budou pracovníci fakulty totiž chovat především candáty, okouny, mníky a sumce. Přinejmenším první tři druhy v našich revírech na tom nejsou úplně nejšťastněji. A proto nás snaha odborníků z jihu Čech velice těší.
Detailní pohled: Chované druhy ryb v moderní hale ve Vodňanech
Candát obecný (lat. Sander lucioperca): Je jeden z nejcennějších dravých rybích druhů v našich revírech. Candát obecný má protáhlé tělo, které pokrývají tvrdé černo-stříbrné šupiny. Candát obecný patří do čeledi okounovití, což prozrazuje i jeho špičatá a ostrá hřbetní ploutev. Dravčí vzhled candáta je nejviditelnější v jeho tlamě, kterou má osázenou celou řadou drobný zubů, přičemž vepředu má velmi výrazné takzvané psí zuby. Candát obecný obývá jak stojaté, tak i tekoucí vody. Je velmi náročný na kvalitu vody, zejména pak na obsah kyslíku.
Počet ulovených candátů v MP revírech ČRS:
- rok 1990 – 28 811
- rok 2004 – 74 173
- rok 2014 – 43 004
Okoun říční (lat. Perca fluviatilis): I když z pohledu rybářské veřejnosti není stále dost „ceněným rybím druhem“, tak i přesto má okoun v našich vodách neoddiskutovatelně důležitou roli. Například tu, že tento dravec loví i slabé a nemocné ryby, které by mohly dále přenášet nejrůznější infekce. Okoun říční je s ostatními rybími druhy snad nezaměnitelný. Charakteristické pro tento rybí druh jsou výrazné tmavé pruhy, které se táhnou přes jeho tělo. Okoun říční má zeleno-zlaté zbarvení, přičemž jeho břicho je bílé. Okoun má i další velmi výrazné poznávací znaky – červený nádech některých ploutví a výraznou hřbetní ploutev.
Počet ulovených okounů v MP revírech ČRS:
- rok 1990 – 135 407
- rok 2004 – 94 454
- rok 2014 – 37 807
Mník jednovousý (lat. Lota lota): Jedná se o nepříliš rozšířenou rybu v tuzemských vodách. Proto je rozhodnutí Fakulty rybářství a ochrany vod suprovou zprávou, s jejich pomocí by se mohla populace těchto ryb v českých revírech zvednout. Mník jednovousý patří k velmi podivuhodným rybám. Loví převážně v noci, přes den je ukrytý v temných místech. Tato ryba je nejaktivnější v chladném počasí. Mník jednovousý má zajímavé mramorované zbarvení a charakteristický vous na spodní části tlamy.
Počet ulovených mníků v MP revírech ČRS:
- rok 1990 – 0
- rok 2004 – 315
- rok 2014 – 202
Sumec velký (lat. Silurus glanis): Je největším rybím predátorem v našich vodách. Sumec velký v našich podmínkách dorůstá délky více jak 2 metrů a váhy přes 80 kilogramů. Podobně jako mník jednovousý je i sumec velký nejaktivnější v nočních hodinách. Sumec velký má ale v oblibě spíše letní měsíce, ve kterých je tato ryba nejaktivnější. Sumec velký má podlouhlé tělo s mohutnou hlavou. Je pokrytý silnou kůží bez šupin, na které je silná vrstva slizu. Pro sumce jsou charakteristické hmatové vousy na tlamě. Sumec v současnosti patří k nejvyhledávanějším dravcům na našem území.
Počet ulovených sumců v MP revírech ČRS:
- rok 1990 – 1 650
- rok 2004 – 5 575
- rok 2014 – 9 426
Autor: Viktor Krus
Foto: archiv InRybar.cz a FROV JÚ
Statistiky: ČRS
Poznámka redakce: Děkujeme Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity za poskytnuté materiály. Podívejte se i na oficiální stránky fakulty, kde naleznete celou řadu dalších zajímavých informací.
