Rybáři z Pardubic oživili „nekonečné téma“, na které se každoročně ptá obrovská spousta rybářů. Jde o to, zdali rybáři mohou při vykonávání rybářského právě vstupovat na soukromé pozemky. Obecná odpověď zní ano. Jenže! Praxe je mnohem složitější, a to už jen proto, že někteří „rybáři“ dělají svým chováním těm ostatním hodně špatnou reklamu. A poté kvůli tomu majitelé pozemků nechtějí na svých „parcelách“ nikoho trpět. Jak to tedy je?
Tu situaci zná (bohužel) hodně rybářů: Vybalujete si své věci k vodě, přitom za malou chvíli odkudsi na vás vyběhne majitel nebo nájemník pozemku. A už to jede! „Co tady děláte? Tady nesmíte být? Neviděl jste cedulku s nápisem soukromý pozemek?“ Častokrát pak následuje ostrý slovní konflikt, který rybáře doslova znechutí. Co v takovém případě dělat? Jak se bránit?
V minulosti na toto peprné téma odpovídal bývalý předseda ČRS Alexander Šíma. A právě jeho text nyní zveřejnili rybáři z Pardubic. Z celého textu, na který naleznete odkaz níže, jsme vybrali několik zásadních pasáží, které se této problematiky týkají.
Rybář může vstupovat na pobřežní pozemky: Zásadně je třeba vycházet z toho, že přístup na pobřežní pozemky je pro rybáře zajištěn tzv. zákonným věcným břemenem (dříve také zvaným služebnost) uvedeným v ust. § 11 odst. 8, věta před středníkem zák. č. 99/2004 Sb., (dále jen zákon o rybářství), podle něhož uživatel rybářského revíru, rybářský hospodář a jeho zástupce, držitel povolenky k lovu a rybářská stráž mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu.
Vstupovat neznamená vjíždět: Zde je třeba se bránit příliš rozšiřujícímu výkladu; vstupovat neznamená vjíždět! Oprávnění z věcného břemene musí být vykonáváno tak, aby povinného (tedy vlastníka pozemku) co nejméně zatěžovalo. V případě pochybností o rozsahu oprávnění je třeba – i bez výslovné úpravy – mít za to, že povinný má být omezován spíše méně než více.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Špičkové pouzdro na pruty za pár stovek! Luxusní kvalita!
Jak velký je „pobřežní pozemek“: Jde o pozemek tvořící břeh koryta vodního toku nebo pozemek sousedící s tímto korytem nebo břehem, jakož i pozemek tvořící břeh uzavřené vody nebo pozemek s ním sousedící. Tato definice se snaží zachytit všechny v úvahu připadající případy, tedy jak ty, kdy hranice pozemkové parcely přesně kopíruje vodní tok nebo vodní plochu uzavřené vody, tak také ty, kdy pozemek je zatopen jen zčásti (tu větší, tu menší).
Rybáře však nezajímá přesná zákonná definice, nýbrž se prakticky ptají, „jak je ten pozemek široký?“ Jak je patrné, tak ze zákonné definice přesná odpověď nevyplývá, takže si zase musíme vypomoci výkladem zákona. Odpověď pak zní: Jde o tak široký pruh pobřežního pozemku (zcela bez ohledu na jeho katastrální hranici), která je nutná (viz „v nezbytném rozsahu“ – § 2 písm.f/ zákona o rybářství) k činnostem spojeným s výkonem rybářského práva, tedy nejen lovem ryb, ale i údržbou revíru, jeho ochraně apod.
„Pobřežní pozemek“ není přilehlý pozemek: Je potřebné upozornit, že zmíněné věcné břemeno se týká opravdu jen pobřežních pozemků, nikoliv již pozemků přilehlých. Takže pokud se rybář potřebuje dostat na pobřežní pozemek, může tak učinit třeba po obecní cestě, ale neopravňuje ho to procházet přes soukromé přilehlé pozemky – zde musí mít souhlas vlastníka takového pozemku (třeba i konkludentní, tedy mlčky udělený).
Kompletní text bývalého předsedy Alexandera Šímy si přečtěte ZDE
Bivakování na „cizím“
Rybáři velice často používají argument, že co není zakázáno, je povoleno. Tak to ale není! Neznamená, že když není někde uvedeno, že nesmím bivak postavit, že to je povoleno! Naopak!
Všechny pozemky okolo revírů jsou v něčím vlastnictví. A neexistuje zákon, který by říkal, že daný vlastník musí na vlastním pozemku trpět bivakování, stanování nebo táboření. To je třeba si uvědomit! Ano, je pravda, že rybáři mají právo vstupovat na cizí pozemky za účelem výkonu rybářského práva. Jenže! Tam se bivakování rozhodně neřadí. Takže pozor!
Nesmíme totiž opomenout důležitou definici z rybářského zákona (č. 99/2004 Sb.), konkrétně paragraf 2 písmeno f), který říká: „Výkonem rybářského práva činnost v rybářském revíru povolená právnické nebo fyzické osobě příslušným orgánem státní správy rybářství podle § 19 až 24, spočívající v plánovitém chovu, ochraně, lovu a přisvojování si ryb, popřípadě vodních organizmů, jakož i v užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu.“ A tohle bivakování rozhodně nezahrnuje!
NEPŘEHLÉDNĚTE: Špičkové pouzdro na pruty za pár stovek! Luxusní kvalita!
Praxe u vody vypadá tak, že rybáři bivakují na příbřežních pozemcích, které mají ve vlastnictví třeba obce. A ty se v posledních letech „pojišťují“ obecními vyhláškami, ve kterých výslovně zakazují táboření (bivakování). Co to znamená? Zase příklad z praxe: Pokud přijde policista, může vám za bivakování (táboření) udělit blokovou pokutu.
Rybářská stráž nesmí zadržet povolenku za bivak
Tady je nutné říci, že k tomu nemá rybářská stráž žádné právo. Porybný nesmí rybářovi odebrat povolenku za postavený bivak. To nejde! Bivakování (táboření) se vůbec nevztahuje k platným rybářským pravidlům. Nemá s nimi nic společného. Pokud rybář postaví bivak, pak neporušuje rybářský řád. Tohle je velice důležité si uvědomit. Ten případ lze ilustrovat i takto: Porybnému byste asi neodevzdali povolenku za zaparkované auto u vody. Ano, u vody parkovat nesmíte, ale to přece řeší policie…
Zdroj: MO Pardubice
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
Mrzí mě to že to organizace podporují a vydělávají peníze ,ktere do toho rybaření stejně nedají
Můj názor!pokud je někde soukromí pozemek
Má být označen.
A vlastník pozemku nemá vlastnit (břeh z
Kterého se dá lovit.a je po problému.
Myslím, že kdyby jste tento názor uplatnil třeba v Anglii, nebo jinde v zahraničí, skončil by jste brzo v poutech jako můj chytrý kamarád. A to jen vstoupil na cizí pozemek za účelem rybaření. Stálo ho to 70 liber pokuty. Žádný argument o neznalosti a neoznaceni pozemku nepomohl. Soukromé vlastnictví je totiž že zákona nedotknutelné.
Proč by neměl vlastnit a proč by měl označovat? Každý pozemek někomu patří, státu, obci, fyzické osobě, právnické osobě, žádný pozemek není „ničí“, ani „všech“. Označovat jej není povinnost ze zákona, prostě není, blbe bolševickej.
a co ty rybari kteri tam maji pravo lovit
To by bylo nádherný…všude samá cedulka..to je moje
Holt když má někdo ten pozemek tak má. A co jako? Vám by se taky nelíbilo kdyby k vám někdo chodil na pozemek k baráku snad. Je to jen česká závist lidí!!!
Líbilo nelíbilo
Příbřezní pozemek revíru není majetkem fyzické osoby, ale státu. Pokud se jedná o rybářský revír potom majitel jehož parcela leží u revíru nikdy nevlastníl ani vlastnit Příbřezní pozemek nemůže. Každá svazova voda je majetkem státu. MO na nich vykonávají rybarske právo pouze jako uživatele. Nikoliv majitele. Takže přístup a lov z pozemku nějakého soukromníka je daný zákonem MZ. Nikdo vás nemůže vyhodit se slovy,,, soukromý pozemek. Protože by si neoprávněné prisvojoval část pozemku, která mu nepatří. A to, že si třeba u řeky někdo natáhne plot až do vodního toku, tak zde se jedná o neoprávněné využívání cizího majetku. Volejte pcr
Ne každá svazová voda je státu a ne každý pozemek u vody je pobřežní proto je v zákoně jasně stanovené že rybáři mají právo vstupu na pobřežní pozemky a rybářská stráž na pozemky
Petrův zdar..je to nekonečny boj slovíček a mylný výkladu jak rybářů,tak chatařů či jiných majitelů těchto pozemků.skurecnost je prostá,že rybaritz člověk může dle povolenky a dodržování ryb řadu a bližších podmínek,ovšem neměl by tímto nikoho jiného omezovat nesouvisejícim..(auto, grilování, táboření atd,).. zkrátka nahodit a čekat,kdy začne majitel chatky zrovna sekat louku metr za ním.. vydržet se to nedá, protože to je protipól toho,proč na ryby člověk jezdí,tedy aspoň já .na druhou stranu,z pohledu chatare..co mu rybář před jeho pozemkem přináší?…nic.a co nechává?..teď ať si každý blikne do paměti,co u Vody lze vše nalézt..bordelem začínaje, úpravou místa konce,přes potřebu jít na záchod..
Já osobně s nikým problém nemám, neboť i drsný chatař na slušný pozdravy odpoví a zeptani,zda můžu půl dne chytat před jeho brankou též nezsmitne,i když je to dovolené.kdyz pak vidí,tě rybář i neposedne víčko od kukuřice neodhodí kamsi do křoví, rád tam příště někoho klidně pustí,pokud ten tam nenechá nepořádek, aroganci a hloupost..to jsou totiž největší startéry příštích problémů.. Petrův zdar Martin
Já vlastím pozemky přímo k řece. Mám je udržované a nemám žádný problém z rybářem, který tam chytá. Pokaždé tam zůstane čisto. Jenom mám problém z arogancí pobřežní stráží při kontrole rybářů. Ty vám chodí po pozemku jak chtěj a několikrát jsem měl snima potyčku.
Až úplně k vodě, nebo tě od vody dělí ochranné pásmo? A jak reaguješ, když ti tam bez tvého souhlasu postaví bivaky?
Rybářská stráž se tam musí nějak dostat. ty máš umožnit přístup k vodě a je jedno, jestli máš soukromý pozemek. Já bych ti ten tvůj pozemek rychle vyřešil v této zemi ti nic nepatří. O tom, co komu patří rozhoduje stát a né fracek, který si něco zaplatí a myslí si, že je to jeho ty .
Admine tvoje zásahy hraničí s bolševickou cenzurou.
Cos provedl že nemáš rád bolšev….
Jestli ty jsi nebyl ve straně,a nenachytaly tě
S rukama v cizích pánských kalhotách.
To bych tě taky vyhodil ze strany🤫
Pane Antonínem nemyslím si že vaše odpověď má něco společného s rybařením, spíš si myslím že odpovědi vašeho typu zde plevelí diskuzi na dané téma.
K věci. Osobně si myslím že nejlepším řešením je vzájemná tolerance společně se slušným chováním.
Osobně to tak praktikují již hodně let a nemohu říct že bych měl za celou dobu problém až na pár vyjímek.
Petrův zdar vám všem.
Máš pravdu Jiří. Záleží na toleranci a slušnosti. V Čechách byli kamarádi na dovolené a dostali se na krásný revír. Byl zakázán bivak. Měli sebou kluka rybáře s francouzskou holí. Uklidili misto lovu, dostavila se RS. Dali se do řeči-byli pochvaleni za vzorny pořádek. Když viděla RS kluka invalidu-povolili jim bivak postavit-přece nebude běhat s holí a deštníkem. Opravdu si vážíme dobrých lidí a užívejte si naseho krásného koníčku. Bobika