NEPOŘÁDEK V PRAVIDLECH: Musí nebo nemusí rybář zapsat nástražní rybičky? Odpověď vás překvapí!

Poměrně výživnou diskuzi vyvolal text na stránkách časopisu Rybářství. V něm se rybář optal, jestli je jeho povinností zapisovat nástražní rybičky. Na tuto otázku mu odpovídal předseda svazu Alexander Šíma. A jeho odpověď byla vskutku zajímavá. Ze slov předsedy jednoduše vyplývá, že nezapsáním nástražních rybiček si může rybář zadělat na pořádný problém. O co jde? Pojďme se na tuto problematiku podívat zblízka…

Představte si to: Sedíte u vody a chytáte candáty na rybičku. V tu chvíli přijde na kontrolu rybářská stráž. A teď to nastane. Porybný začne rybáře peskovat za to, že nemá v povolence zapsané nástražní rybičky. Rybář se ihned začne bránit, že rybičky nakoupil v rybářském obchodě, anebo že je má ze zahradního jezírka – takže podle rybáře nemá on sám povinnost nástražní rybičky zapisovat. Co teď? Kdo má pravdu?

Odpověď je jednoduchá. Sám předseda Šíma ve zmíněném textu ohledně zakoupených nástražních rybiček řekl: „Dostaví-li se rybář k vodě a nese si nástražní rybičky, může ho sice rybářská stráž kontrolovat, ovšem nemůže mu vytknout, že nemá ten den zapsané úlovky nástražních rybiček. Pokud si rybář nástražní rybičky koupil, a je jedno kdy, anebo je „získal“ ze zahradního jezírka, pak nemusí mít tyto rybičky v povolence zapsané (pozn. do povolenky se koupené rybičky jednoduše nezapisují). A pokud by měl rybář doklad o koupi nástražních rybiček z rybářského obchodu, bylo by to výborné.“

Takže jaký je závěr? Pokud si nástražní rybičky zakoupíte v rybářském obchodě, pak je rozhodně nemusíte zapisovat do povolenky. Zakoupené nebo darované nástražní rybičky se jednoduše nezapisují. A jestli chcete mít „úplný klid“, pak si s sebou k vodě berte účtenku z rybářského obchodu, ve kterém jste nástražní rybičky zakoupili.

Kámen úrazu: A co rybičky, které si nachytáme?

Než se pustíme na tuto modelovou situaci, je zapotřebí dodat jednu věc. Asi všichni se shodneme na tom, že rybáři při lovu na rybičku používají převážně oukleje, plotice, perlíny, karasy, ježdíky nebo okouny. Takže! Tyto rybí druhy nepatří do vyjmenovaných druhů ryb, tudíž rybář nemá povinnost tyto úlovky ihned zapisovat do povolenky. Rybář musí ulovené (a ponechané) nástražní rybičky zapsat až v tu chvíli, kdy ukončí lov. Ano, pokud si nachytáte nástražní rybičky a odnesete si je domů, musíte je zapsat do povolenky – to, že tyto úlovky nejsou určené pro konzumaci, v tom nehraje žádnou roli.

A teď se dostáváme k onomu kamenu úrazu. Asi každý rybář si někdy před samotným lovem candátů na rybičku nachytal nástražní rybičky chvíli předtím. A ulovené nástražní rybičky poté samozřejmě použil jako nástrahu na dravce. Tento postup je mezi rybáři hojně rozšířený – někdo jednoduše nestihne například otvírací dobu rybářského obchodu, anebo se mu tam jednoduše nechce.

Tak, a teď se přesuňme k vodě. Tady totiž nastává ten největší „guláš“. Dejme tomu, že před samotným lovem dravců jsme si nachytali 10 plotiček. Dali jsme je do vezírku, aby nám vydržely a poctivě jsme si je zapsali do povolenky. A nyní jdeme chytat dravce. Takže napíchneme jednu plotičku na jeden prut a druhou plotičku na druhý prut. Nyní máme ve vezírku už jenom 8 plotiček, protože 2 jsme nahodili na dravce. A teď přijde kontrola.

Porybný se podívá do povolenky, kde uvidí 10 zapsaných plotic. A poté zkontroluje vezírek, kde je plotic jenom 8, protože rybář 2 rybičky nahodil jako nástrahu na dravce. Jenže teď nastává ten problém! Jelikož rybář není schopen umožnit porybnému kontrolu všech ulovených ryb, dopouští se přestupku. Takže porybný má nyní „nabito“.

Kdekoho by napadlo, že „klíč“ k bezproblémovému lovu leží v tom, že rybář jednoduše nezapíše nástražní rybičky, a zapíše je až po skončení celého lovu, tedy i lovu dravců. Jenže i tady pravidla nijak nepomohou. Jelikož rybář si ulovené nástražní rybičky, které nezapíše do povolenky, v průběhu lovu přisvojí a použije je pro lov dravých ryb, dopouští se taktéž přestupku. Proč? Protože při kontrole by rybář jednoduše zatajil ulovené (a přisvojené) nástražní rybičky, což se nesmí.

Závěr: Pravidla jsou zastaralá a nikomu to nevadí

Je neuvěřitelné, že rybářské předpisy jednoduše neřeší takto významné trhliny, které obsahují. Představitelé ČRS to nejčastěji hájí tím, že to nezajímá ministerstvo zemědělství, které má rybářské zákony v gesci. Ale takhle to jednoduše nejde! Pokud má být rybářský svaz významnou organizací, je zapotřebí, aby se tlak na vyřešení těchto neduhů zvýšil. Jinak se podobného nepořádku, jako je tento, v rybářských pravidlech jednoduše nezbavíme.

Co z tohoto případu vyplývá? Na jednu věc jsme již upozornili – v rybářských pravidlech je nepořádek, který výkon rybářského práva komplikuje. A to je špatně. Nejhorší ovšem na tom je, že se podobné věci snad ani neřeší. O problematice nástražních rybiček se mluví už dlouhá léta. A výsledek? Pořád nic. Tak co je špatně? Proč se celá problematika ještě nevyřešila?

A jak celou problematiku okomentoval předseda Šíma? „Tohle je důsledek toho, že naše rybářské předpisy, zejména sám zákon o rybářství, neřeší řadu významných otázek, které pak musí „dotvořit“ praxe. V případě zapisování ulovených a přisvojených nástražních rybek bych se z řady praktických důvodů přimlouval za takové řešení, podle něhož je tyto rybky třeba považovat za ryby „svého druhu“, které se do povolenky k lovu nezapisují. Výjimku tvoří samozřejmě ryby, u nichž vyhláška stanoví nejmenší lovnou míru, ty se zapisovat při ulovení a přisvojení vždy musí.“

Jak se tedy vyhnout konfliktu s porybným, který bude kontrolovat nástražní rybičky? Asi takhle – modlete se, abyste natrefili na takového porybného, který bude shovívavější. Pokud natrefíte na pedanta, může vás to stát dobrou náladu na rybách. Anebo se vybodněte na lov na nástražní rybičky a chytejte na přívlač. Jinou radu vám nedáme, protože sami nevíme, co si máme o tomhle myslet.

Kompletní text (odpověď), ve kterém se vyjádřil předseda Alexander Šíma, naleznete na stránkách časopisu Rybářství v sekci Právní poradna.

Redakce InRybar.cz