Český rybářský svaz nedávno informoval o chystaných změnách Stanov ČRS, které patří ke klíčovému dokumentu, který má zásadní vliv na fungování Svazu. Cílem Českého rybářského svazu je tyto Stanovy upravit tak, aby došlo například k zastavení některých negativních trendů. Samozřejmě, změna Stanov rozpoutala v rybářských kruzích velkou diskuzi, a proto se Český rybářský svaz rozhodl některé věci ještě podrobněji vysvětlit. Upozorňujeme, že navrhované úpravy Stanov ČRS jsou zatím ve fázi návrhů, nejedná se o konečná znění. Přesto rybáři z nich mohou „vyčíst“, kam chce ČRS směřovat…
Ohledně úpravy Stanov ČRS jsou nejvíce diskutované tři okruhy – kárná řízení, brigádnické povinnosti a možnost hostování v jiné organizaci. Právě tyhle tři oblasti dělají ve Svazu „značné problémy“. Proto chce Český rybářský svaz zavést účinná opatření, která zabrání tomu, aby se děly některé neduhy, jako například vracení zadržených povolenek v krátkém časovém intervalu, anebo přecházení členů do jiné MO kvůli nižší ceně brigád. Jaké jsou tedy návrhy na změny?
Kárná řízení
Pracovní návrh počítá s tím, že zadržené povolenky by nezamířily k dozorčím komisím v místních organizacích, ale putovaly by na kárný orgán na územním svazu. Proč? Toto opatření by mělo zabránit tomu, aby rybáři dostávali zadržené povolenky zpátky v krátkém časovém období bez trestu, což se na některých organizacích děje. Český rybářský svaz v návrzích také počítá s tím, že by se vytvořil jednotný sazebník trestů, takže by se nestávalo, že tresty v jednotlivých místních organizacích by byly extrémně rozdílné.
Český rybářský svaz počítá v návrzích také s tím, že přestupky budou řešeny ve zkráceném řízení formou příkazu. Co to znamená? Představte si, že rybářovi zadrží povolenku za chytání na 3 pruty, což by znamenalo například trest na 6 měsíců. Takže kárný orgán územního svazu by vydal kárný příkaz o uložení kárného opatření odebrání povolenky na 6 měsíců.
Rybář by ale měl možnost se do 15 dnů rozhodnout, zdali podá odpor. V tu chvíli by byl rybář předvolán před kárný orgán územního svazu, a došlo by k projednání přestupku osobně – přestupek by tak mohl být ihned rozporován. V případě podání odporu se počítá v návrzích s vratnou kaucí 2500 korun, která by byla vrácena v tu chvíli, kdy by bylo zjištěno, že k porušení rybářských pravidel nedošlo. Pokud by s trestem souhlasil, tak po 15 dnech by kárný příkaz nabyl právní moci.
„Lze předpokládat úpravu další verze návrhu ve smyslu, že porušení, které se netýkají přímo porušení výkonu rybářského práva (například porušení členských povinností a podobně), by nadále zůstaly v pravomoci kárných orgánů místní organizace, jejíž je podezřelý členem. Nejvyšší trest, tedy vyloučení z ČRS, by podléhal přezkoumání Republikové dozorčí rady,“ píše na webu Českého rybářského svazu tiskový mluvčí Tomáš Kočica.
Brigádnické povinnosti
Současná situace není leckde nijak příznivá. Co vlastně Svaz tolik trápí? Hlavním problémem je to, že cena brigád je mnohdy rozdílná nejenom mezi územními svazy, ale také mezi místními organizacemi v rámci jednoho územního svazu. A to je problém! Rozdíl mezi jednotlivými částkami za brigády se liší, a to dost výrazně! Například samotný Český rybářský svaz uvádí, že rozdíl se může pohybovat v řádech tisíců korun. Ano! To dává smysl, protože úhrada za brigády se může pohybovat od 300 do 2500 korun. Proč jsou vlastně ceny za brigády tolik rozdílné? Je to jednoduché: Některé místní organizace mají vysoké provozní náklady (chov ryb, revíry, kroužky), takže proto cena může takto kolísat. Jenže!
Jelikož členství v místní organizaci není vázáno na místo trvalého bydliště, tak kolikrát jsou k vidění spekulativní přestupy z organizací s vyššími úhradami za brigády do organizací s nižšími úhradami za brigády (často jde o místní organizace, které „jen“ vydávají povolenky). Proto Svaz navrhuje to, aby se částka za brigády sjednotila, takže rybáři nebudou mít důvod migrovat. A navíc! Vybrané peníze za brigády budou rozdělovány tak, aby nejvíce prostředků šlo tam, kde jsou potřeba – ve prospěch revírů, produkce ryb atd.
Jak se budou peníze rozdělovat? „O klíči pro rozdělení příjmu za úhradu pracovní povinnosti rozhodnou přímo místní organizace v rámci územních konferencí. Tam, kde by „fyzická“ práce členů v místních organizacích chyběla, bude možné tento příspěvek pracujícím členům nejen odpustit (respektive odvést ho za ně místní organizací a následně ho dostat v rámci přerozdělení zpět), ale díky zvýšenému objemu financí jim činnost ve prospěch organizace honorovat – například proplatit povolenku nebo poskytnout přímou finanční úhradu odvedené práce,“ píše Tomáš Kočica na webu Českého rybářského svazu.
Hostování v jiné organizaci
Český rybářský svaz se chce také zaměřit na hostování rybářů z jedné místní organizace do druhé. K čemu je to dobré? „Hlavním důvodem jsou samostatně hospodařící místní organizace (SHMO), kterých je v ČR několik desítek. Tyto organizace jsou uživateli revírů, které nejsou sdruženy ve společném rybolovu (neplatí na nich územní a celosvazové povolenky, ale vydávají na ně povolenky vlastní, a to jak jejich členům, tak i členům jiných místních organizací). Přestože se stále jedná o organizační složky Svazu, jejich členové nemají podle současných pravidel právo zakoupit si na „své“ SHMO členskou územní ani celosvazovou povolenku,“ vysvětluje Tomáš Kočica.
Navrhovaná změna slibuje, že členové SHMO by si mohli legálně zakoupit územní nebo celosvazovou povolenku. To by učinili právě v hostovací místní organizaci, ovšem museli by zaplatit všechny členské poplatky tak, jako ostatní členové.
„Navrhovaná úprava doplňuje současné pravidlo, kde člen smí být veden pouze v jedné místní organizaci. V novém modelu by bylo možné požádat o hostování v jiné než „mateřské“místní organizaci. Podmínkou by bylo, aby hostování schválil výbor hostující místní organizace a zároveň aby zájemce uhradil členský příspěvek v mateřské i hostovací místní organizaci. Hostování není forma členství v hostující místní organizaci. Z pohledu práv člena by jeho právo hlasovat na členské schůzi, volit a být volen zůstalo zachováno pouze v jeho mateřské místní organizaci a toto právo by neměl v organizaci, kde by hostoval,“ doplňuje Tomáš Kočica z Českého rybářského svazu.
Zdroj: Rada ČRS
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
Důrazně varuji před postavením možnosti podání odporu vůči příkazu za platební překážku (2500 Kč)!
Nejen, že je to silně diskriminační v závislosti na osobě podezřelého z přestupku, ale stavět možnost domoci se práva v situaci, kdy je vedeno řízení tzv. „ex offo“ nikoliv na žádost je věc, která snad u nás nemá obdoby a je v rozporu s principy fungování práva u nás.