V říjnu loňského roku jsem se spolu se dvěma kamarády a jednou kamarádkou vydal do delty evropského veletoku – na řeku Pád. Kolegové měli v úmyslu chytat sumce z lodě, ale já a Renata jsme měli spadeno na místní kapry.
Celou cestu do Itálie mě trápí nepříjemná obava z jiné výpravy, na které jsem doslova vybuchl, protože voda byla strašně slaná. Jenže teď míříme ještě blíže k moři, kde se jen tak s nějakým kaprařem nesetkáte. Nečeká mě další debakl?
Doma na internetu jsem si vytipoval hned několik ideálních míst k lovu. To první nevědomky přejíždíme. Takže svou pozornost upírám na druhý flek. Není nic moc. Je zarostlý jako tropická džungle. Přesunujeme se dále. Poslední možnost! Jaké bude třetí místo? Je nádherné! S Renatou to zkusíme tady.
Na místě
Hned ze začátku jdu ochutnat vodu. „Super, na povrchu není slaná,“ raduji se. Přesto se s kolegy, kteří budou v lodi pátrat po velkých sumcích, domlouvám, že pokud nechytnu do pár hodin cejna, stěhujeme se.
Chystám krmítkovou směs. Musím ulovit cejna, abych se přesvědčil, že ani u dna není slaná voda. Stále nic. Vůbec žádný záběr! To není dobré. Začíná mě sužovat nervozita. Ha! Na hladině vidím drobná kolečka od ryb. Musím zjistit, co jsou zač.
Převazuji na plavanou. Splávek ihned po dopadu na hladinu mizí kamsi v hlubině. Sekám. Po krátkém vzdoru mi pod nohama leží drobná rybka – malý bolen. Ryby berou, a proto Renata navazuje také splávek. Hodili by se nám o trošku větší boleni. Použili bychom je jako nástrahu na sumce. Na tomto úseku řeky platí povolenka na pět udic. Rozhodujeme se proto nastražit šest prutů na kapry a čtyři na sumce.
Našli jsme je, ale…
Šplouch! Z nenadání se před námi vyvalí zlatavé tělo většího kapra. Náhle v žilách cítím příjemné teplo, které mě uklidňuje. Jsou tu! Okamžitě sedám do člunu a na „místě činu“ rozhazuji chutnou návnadu. Netrvá to dlouho a přivážím i neodolatelnou nástrahu – boilies Banana Nut Crunch od Dynamite Baits o průměru 20 mm, který obsahuje vysoký podíl nejrůznějších ořechů. S tímto produktem mám bohaté a úspěšné zkušenosti. Boilies smočím v dipu banán/ryba od Mikbaitsu. Bude tohle rybám chutnat?
Píííp! Renata má záběr! Seká. Ryba okamžitě nabírá rychlost a míří kamsi do dálky. Přitom mohutně třepe hlavou. Renča okamžitě povoluje brzdu navijáku. Pink! Nepomohlo to. Ryba zavadila o jakousi překážku a je pryč. Nevadí. Zjistili jsme, že jsou tady kapři, kteří mají chuť na naše dobroty. Teď to už určitě přijde.
Je ráno. Píííp! Další záběr. Přibíhám k prutu. Není na co čekat. Sekám! Prut jde do úctyhodného oblouku. Přes rukojeť udice do mě proudí nespoutaná síla ryby. Je to macek! Bzzz! Brzda navijáku nemůže udržet mocné výpady protivníka. Ryba náhle mění směr. Všímám si, že míří do potopených větví. Tam ne! Utahuji brzdu a udicí zaberu do protipohybu ryby. Pozdě. Stahuji jen volný vlasec. Ryba uprchla.
Jsem nervózní. Promarnili jsme pěkné ryby. Všechny nám zajely do překážek blízko našich lovných míst. Musím něco vymyslet. Určitě na něco přijdu! Potom dám místním kaprům co proto. Věříte mi?
Tak u druhého dílu na viděnou!
Autor: Zdeněk Minařík
