Rybáři se zlobí na ministerstvo: podle ČRS vydalo zkreslené informace

Diskuse okolo vyhlášky, která by mohla zastropovat nasazování nepůvodních druhů ryb do tuzemských vod, neutichá. Naopak! Po vyjádření ministerstva životního prostředí přišla od ČRS rázná reakce.

Mezi Českým rybářským svazem a ministerstvem životního prostředí to „mediálně vře“. Rybáře totiž naštvaly některé odpovědi pro magazín InRybar.cz ohledně veledůležité vyhlášky, která může zastropovat počet nepůvodních druhů ryb. A rybáři si to nenechali líbit! Tato vyhláška je totiž pro rybáře z mnoha pohledů „životně důležitá“…

Rybáře naštvalo vyjádření ministerstva

Nejprve Český rybářský svaz vydal text, ve kterém upozorňoval na vyhlášku, která může v budoucnu zastropovat počet vysazených nepůvodních druhů ryb do tuzemských vod. To by se týkalo třeba populárních amurů, pstruhů duhových a sivenů amerických.

Pak ministerstvo životního prostředí odpovědělo na dotazy redakce InRybar.cz, které se týkaly právě zmíněné vyhlášky. Ovšem s některými uvedenými informacemi Český rybářský svaz důrazně nesouhlasí.

„ČRS toto vyjádření MŽP vnímá jako neúplné a zkreslené a z tohoto důvodu považujeme za nutné jej okomentovat z pohledu uživatele revírů,“ uvedl rázně ČRS na webu.

Rybáři čekají na rozhodnutí i více než rok

Český rybářský svaz například v aktuálním vyjádření uvedl, že resort životního prostředí chce zasahovat do rozhodování o rybářském hospodaření. Rybáři přitom nemůžou nasazovat nepůvodní druhy tak, jak se jim zlíbí.

„Nově může orgán státní správy rybářství zařadit do „zarybňovacího plánu“ nepůvodní druhy ryb až po vyjádření orgánu ochrany přírody prostřednictvím závazného stanoviska. Tato pravomoc orgánů ochrany přírody je zcela dostačující a nevidíme důvod pro další omezování,“ uvádí vedení rybářů.

Rybáři pak kritizují také byrokracii. „Bohužel do dnešního dne není ze strany MŽP sjednocena praxe orgánů ochrany přírody ve vydávání závazných stanovisek k postupům zarybňování. Některé obce dokonce na žádost rybářských orgánů o stanovisko nereagují, přičemž bez tohoto stanoviska nemůže být vydáno rozhodnutí. Vinou ochrany přírody se tak řízení o změnách postupů zarybňování vlečou měsíce, některá i více než rok,“ štve rybáře.

Přežijí pstruhové vody bez „duháků“?

Vyhláška se mimo jiné týká i pstruhů duhových. Pohled do praxe: omezení nasazování pstruhů duhových do pstruhových vod by pro rybáře mohlo znamenat snížení atraktivity revírů. A pokud by revíry nebyly atraktivní, znamenalo by to, že by rybáři nekupovali povolenky, ze kterých se platí násady do těchto vod.

„Můžeme si naprosto na rovinu říci, že do značné míry vysazováním nepůvodních druhů (pstruha duhového, sivena amerického) do pstruhových vod držíme celý systém financování těchto revírů, a i přesto je ještě dotován z mimopstruhového rybolovu,“  vysvětluje rybářský svaz.

Přitom rybáři velmi pečlivě dbají na to, aby do tuzemských pstruhových vod nasazovali velké množství původních druhů ryb. „V rámci celého ČRS nastavené zarybňovací povinnosti u „duháka“ i sivena dodržujeme a nejsou nikterak překračovány,“ popisuje Český rybářský svaz, který dodává:

„Důležité je také zmínit, že ve všech postupech zarybňování v ČRS máme do našich vod stanoveno vysadit celkem 758 000 kusů „potočáka“ ve všech věkových kategoriích. V loňském roce jsme vysadili více než 1 800 000 kusů tohoto druhu!“

Bude ministerstvo s takovým zájmem řešit predátory?

Jedním z argumentů ministerstva životního prostřední pro zastropování počtu nepůvodních druhů ryb je ochrana původních druhů ryb, třeba již zmíněných pstruhů potočních. Ovšem tohle na rybáře zafungovalo jako „píchnutí do vosího hnízda“.

„Dokud MŽP bude trvat na ochraně vydry a tvrdit nám do očí, že stavy jsou utěšené, a že je vše v pořádku, nemůžeme přistoupit k dalšímu omezování vysazování ryb. Jen na vodách ČRS sežerou vydry každý rok ryby za 45 miliónů korun a všechny je zaplatí naši rybáři. MŽP nám na zarybňování rybářských revírů nedává ani korunu. A to se nebavíme o morčákovi, černém čápovi a dalších,“ uvedli rybáři.

„Opravdu je z našeho pohledu naprosto nezbytné, aby orgány ochrany přírody prioritně vyřešily dlouhodobě neúnosný tlak rybožravých predátorů na populace ryb a zajistily nebo alespoň umožnily jejich regulaci na přijatelné počty. Tím rozhodně stavu našich revírů pomohou v současné situaci nejvíce. Poté velmi rádi povedeme diskuzi nad tím, zda je nutné měnit dlouhodobě funkční mechanismus,“ doplňuje ČRS.

Zdroj: ČRS, ilustrační foto: InRybar.cz