Letní období jsou rok od roku teplejší, a to se negativně podepisuje na stavu stojatých vod a na životních podmínkách obsádek. Někdy vedra způsobí velké kyslíkové deficity, kdy dochází k úhynu ryb.
Středočeský územní svaz se po špatných a opakovaných zkušenostech rozhodl pro okysličování ohrožených vod čerpadly. Ve Středočeském územním svazu (SÚS) si vytipovali vhodná plovoucí čerpadla a ve spolupráci s vedením Středočeského kraje (fond hejtmanky) je zafinancovali.
Rybáři mají nová výkonná čerpadla
Rybáři spolu s krajským úřadem za 352 580 korun pořídili celkem 10 sad čerpadel s hadicemi, přechodkami a proudnicemi. Zakoupené vybavení rovnoměrně rozmístí po celém kraji tak, aby se k nim v případě potřeby rychle dostaly všechny místní organizace.
Jedná se o velice výkonná plovoucí čerpadla, která používají i hasiči a záchranné složky k čerpání vody z budov zasažených povodněmi.
Všechno nasvědčuje tomu, že nastolený klimatický trend a s ním spojené kyslíkové deficity budou pokračovat i v následujících letech, a proto se na něj musí územní svazy a jejich MO připravit, a to hlavně v místech, kde už nějaké úhyny ryb v důsledku odkysličení byly.
U uměle vytvořených vodních ploch, kde dochází k výraznému odkysličení, je potřeba zasáhnout podobně jako v akváriu, jen ve větším. Často stačí vodu rozproudit. Jakýkoli pohyb hladiny vody, zvyšuje povrchovou výměnu plynů a zlepšuje rozpuštění kyslíku ve vodě.
Za úbytkem kyslíku ve vodě může více faktorů
Proč dochází ke kyslíkovým deficitům? Na vině nebývá jedna příčina, ale když se jich sejde víc, katastrofa je na světě. Kyslíkové deficity ve stojatých vodách vznikají, když je spotřeba kyslíku ve vodě vyšší než jeho přirozené doplňování.
Ve stojatých vodách je přirozená cirkulace vody omezená, což znamená, že kyslík se nedoplňuje z atmosféry nebo přítoků. Vyšší teploty navíc snižují schopnost vody rozpouštět kyslík. U větších nádrží dochází při oteplení k teplotní stratifikaci – voda je ve vrstvách, ty spodní se odkysličí a nepromíchají s těmi horními okysličenými. V nádrží se tak mohou objevit takzvané mrtvé zóny.
Ve vodách dělají pěknou „paseku“ také hnojiva splavená z polí během přívalových dešťů, která podporují přemnožení sinic a řas. Když tyto organismy odumřou a začnou se rozkládat, spotřeba kyslíku vzroste = pokles jeho koncentrace ve vodě.
Zvýšenou spotřebu kyslíku si žádá i rozklad jakékoliv jiné organické hmoty, jako jsou odumřelé části rostlin, uhynulí živočichové nebo organický odpad. Bakterie totiž využívají kyslík o oxidaci (rozkladu) organických látek.
Zdroj a foto: Středočeský územní svaz (se souhlasem)
