Český rybářský svaz informoval o redistribuci peněz z prodeje celosvazových povolenek ze sezóny 2021. A objem rozdělených financí zase narostl. Rybáři mezi územní svazy rozdělili 144 miliónů korun.
Ilustrační foto: InRybar.cz
Český rybářský svaz aktuálně prožívá „bohaté časy“. O tom svědčí i velké finanční obnosy z prodejů rybářských povolenek. Rada Českého rybářského svazu informovala o tom, že redistribuce peněz z prodeje celosvazových povolenek pro sezónu 2021 byl zase vyšší.
„Celkový objem finančních prostředků, který se rozděluje na základě docházek a úlovků rybářů mezi jednotlivé územní svazy, se po zvýšení v roce 2020 o více než 19 miliónů korun opět meziročně navýšil o více než 13 miliónů korun,“ uvedl Český rybářský svaz na webu.
Jak velkou částku tedy rybáři mezi územní svazy rozdělili? Na to magazínu InRybar.cz odpověděl jednatel Českého rybářského svazu Roman Heimlich:
„Celková částka, která do redistribuce vstupuje, překročila za rok 2021 144 miliónů korun – tato částka je již snížená o náklady celosvazového rybolovu, jako jsou například tisky povolenek nebo náklady na zpracování statistiky úlovků a docházek potom, co je rybáři po skončení platnosti odevzdají. Pokračuje tak meziroční nárůst financí, které se přerozdělí z celosvazového rybolovu mezi jednotlivé územní svazy.“
Peníze z povolenek jdou „do ryb“
Rybářskou veřejnost pochopitelně nejvíce zajímá, kde tyto rozdělené peníze za povolenky končí. Český rybářský svaz tyto finanční prostředky využívá především k pořizování nových rybích násad. A díky významným finančním prostředkům jsou tak rybáři schopni překračovat zarybňovací plány.
„Primárně tyto finance slouží k zarybňování rybářských revírů, které je na mnoha místech velmi nadstandardní a překračuje povinné zarybňovací plány, stanovené státní správou. Pro ilustraci – z pohledu kusů ryb je zarybňovací plán nastaven na 8,4 milionu kusů vysazovaných ryb, ale reálné zarybnění překračuje 19 milionů kusů,“ vysvětluje jednatel Roman Heimlich.
Výrazné překračování zarybňovacích plánů
Pokud mluvíme o překračování zarybňovacích plánů, tak tento pozitivní trend se týká především reofilních druhů ryb nebo dravců. A to je velmi dobrá zpráva, protože u některých vyjmenovaných ryb jde vidět v posledních letech úbytek v jejich populacích.
„Nejvýraznější překročení zarybňovacího plánu je u úhoře, kde vysazujeme téměř desetinásobek plánu, pstruha obecného, kde je vysazení oproti plánu trojnásobné, podoustve, kde se jedná o třicetinásobné navýšení, parmy a ostroretky (u obou přibližně 2,5násobek), okouna (dvacetinásobné navýšení), jelců (trojnásobné navýšení) nebo candátů (2,5násobné navýšení),“ těší jednatele ČRS.
V rybářské veřejnosti čím dál častěji zaznívají hlasy, že svazové vody jsou „přeplněné“ kapry, a že by je rybáři neměli vysazovat v takovém množství. Ovšem ono se to děje! Právě u kapra nejsou zarybňovací plány tolik překračovány.
„Kapr, kterého je na revírech aktuálně dostatek, zvýšené vysazování nepotřebuje, takže překročení plánu kapra je o pouhé 1 %. Důležité je zmínit, že už se jedná o čísla přepočteného věku ryb podle vyhlášky, takže je plně srovnatelné,“ poukazuje Roman Heimlich.
