V článku si přečtete
Když rybář otevře jakoukoliv diskusi o lovu dravých ryb, tak dříve nebo později v ní narazí na stěžování si, že v naších revírech chybí dravci. Je to ale pravda? Možná ano, ale není se čemu divit, když mnozí rybáři neumí dravce pustit zpátky.
Ilustrační foto: InRybar.cz
V našich svazových revírech nejsou dravci! Tohle už je takový folklór, kterým jsou neustále bombardovány rybářské diskuse. Jestli je to pravda, neumím posoudit. Úplně se totiž nedokážu vžít do představy těchto rybářů, kteří si možná představují, že na každý nához vytáhnou dravce. Ale o tom se teď bavit nechci…
Umí český rybář pustit dravce?
Jsem velmi háklivý na stesky některých jedinců, kteří neustále omílají jednu mantru dokola, že „Svaz pro ochranu dravých ryb nic nedělá“. Není to totiž pravda! Pokud se rybář podívá do rybářských pravidel (ne všech), tak v nich mnohdy najde velmi citlivé úpravy toho, jak se mohou dravci chytat třeba na nástražní rybičky.
Něco jako minimální délka nástražní rybičky nebo nařízení ohledně „podoby háčků“ (povinné jednoduché háčky atd.) bylo v minulosti jen přáním hrstky milovníků dravých ryb. A teď je to v mnoha územních svazech na mnoha svazových revírech realita. Ale pomohou tato opatření, když ten palčivý problém tkví v samotném myšlení rybářů?
Ten pohled dlouho nedostanu z hlavy: Letošní zima nebyla tak silná, aby dokázala „uzavřít“ hladinu mého oblíbeného revíru. Přesto chladné počasí natlačilo drobné rybičky do hlubší vody, kam za nimi mířili dravci. Netrvalo dlouho, a tohoto efektu si všimli rybáři (rybičkáři i vláčkaři dohromady). A začala jatka!
Já pouštím kapry, dravce ne
Byl to jeden úsek, který měl na délku možná 500 metrů. A právě tady, díky příznivým podmínkám, byli dravci z celého širokého okolí. A na onom zmíněném břehu se každodenně střídaly ty samé tváře, za kterými ležela těla pobitých dravců, zejména okounů…
Chci zdůraznit: Ti rybáři neudělali z pohledu pravidel nic špatného – vše ohledně množství ponechaných ryb nebo povolených způsobů lovu dodržovali. Přesto! Na patře jsem cítil divnou „pachuť zklamání“ z toho, že to rybářské myšlení se možná nikdy nezmění.
Že každý z nás – rybářů a lovců – má v mozku část, která nás nutí lovit, dokud je příležitost – i když to ve výsledku znamená totální vyplenění…
Tohle trvalo několik týdnů, kdy se počty opakujících tváří neustále rozrůstaly, protože je přivábilo chlubení jiných rybářů u piva. Znáte to: Hlavně to nikomu neříkej, že tam berou! Výsledkem bylo to, že každý si chtěl odnést rybu, takže na konci sezóny šlo kolikrát na břehu vidět 5 okounů, kteří měli sotva 20 centimetrů.
A když se člověk daného rybáře narovinu zeptal, proč takové ryby zabíjí, často se dočkal odpovědi: „Celý rok pouštím kapry, nevezmu si ani jednoho. Ale dravce nepouštím. Pokud ho můžu vzít, tak ho vezmu.“
Nesoudím, jestli je tenhle postup správný nebo ne, ale přesto to nutí k zamyšlení…
Povolenky jsou prostě levné…
Už to musí přijít! Už musí přijít ta změna, že limity povolených ponechaných DRAVCŮ se musí velmi razantně snížit. Na jednu povolenku se prostě nemůžou počítat kapři s dravci dohromady. Proč? Protože cena za kilogram kapra je diametrálně odlišná oproti cenám dravců. Klidně ať si rybář ponechá desítky kaprů za rok, ovšem u dravců už musíme bouchnout do stolu (ideálně na členských schůzích).
Je prostě obrovský cenový rozdíl si ponechat 5 kaprů nebo 5 candátů, s tím musí souhlasit každý.
Tady je prostě nutné kousnout do kyselé jablíčka, které vlastně ani není kyselé! Každoročně se ta čísla opakují! O jaká čísla jde? V jednoduchosti jde o to, že pokud by se limity ponechaných ryb důrazně snížily (třeba na 10 dravců za rok), tak by to velká část rybářské základny ani nepocítila, protože tito rybáři si tolik ryb ani nenechají.
Já netvrdím, že má všude platit režim chyť a pusť. Já jen tvrdím, že ČRS musí přestat u některých rybářů vyloženě prodělávat – protože takový rybář si formou úlovků vezme ze společné kasy více, než do ní odvedl.
Myslete na to na členských schůzích, prosím…
Členské schůze mají smysl! Není tomu tak dávno, co Moravskoslezský ÚS schválil vyšší míry u candáta a štiky, a výrazným způsobem upravil lov na nástražní rybičky. A tohle se děje i jinde v republice. Jen je potřeba, aby se co nejvíce milovníků dravců odhodlalo, a vyložené zasypalo členské schůze svými návrhy. Jinak to prostě nepůjde…
Malé množství rybářů odnese velké množství ryb!
Nenechte se zmást! Z některých dat sice vyplývá, že velké množství ryb odnáší jen malé procento rybářů (10 až 15 %), ovšem právě toto procento rybářů dokáže odnést 40 až 50 % všech úlovků.
Z toho jednoduše vyplývá: Relativně malé procento rybářů, které odnese velké množství ryb, přesáhne cenu povolenky. A tuto ztrátu pak „dotují“ jiní rybáři, kteří tolik ryb neodnesou. A tohle už musí skončit! OK, chcete odnášet ryby? Já s tím nemám problém – ale bude to potřeba zaplatit.
Naprosto souhlasím s omezením počtu ponechání dravců .Jezdím na Rozkoš a co se děje na některých úsecích když jdou candáti, je k breku. Jsou „prasata“ , ano nemám pro ně lepší pojmenování, kteří jsou schopni odevzdat úlovkový list s počtem ponechaných Candátů i hodně přes sto kusů .Položme si otázku jestli pro vlastní spotřebu nebo při tomto množství za účelem výdělku? Ano , tyto ryby končí v restauracích a někdo si mastí kapsu.Pro sportovní rybáře kteří nemají čas vysedávat u vody každý den pak nezůstane nic…
Pane autor Kurs, co to daty jste napsal je zcela odporné, demagogické a velice neodborné a hloupé. Vždyť každý rybář ma respektovat pravidla a zákony. Jde jen o to je správně dodržovat a kontrolovat a ne vymýšlet další omezení a zdražování. Nezlobtese je to hloupé.
Co je na článku neodborného pane magistře?Je to realita ,nebo Vám autor článku šlápl na kuří oko?
Zkuste argumentovat…
Současná situace je nastavena tak, že rybáři si mohou odnést ryby ve větší hodnotě než odvedli za povolenky, za které se zarybňuje. Tento trend bude o to více znát ve chvíli, kdy vlivem zdražování stoupnou ceny násad – a ceny povolenek (zatím) ne.
Jak je uvedeno: Týká se to menší části rybářů, kteří ale ve výsledku berou ze společné kasy nejvíce.
Tak tady máte argument je to jako u zdravotního pojištění. Platíme stejně ale ne každý bere stejně je to tak nastevno. Ale není zde nastaven stejný limit v rámci republiky a to je špatně jak je možné aby v jednom územním svazu bylo povoleno jiné množství než v druhém. Tím bych začal. Článek je dle mého názoru napsaný jen k rozdělování společnosti na ty co berou nebo pouští. Ať si každý vezme co může a kdo nechce ať nebere. Já si rád rybu vezmu a ne jednu. Ale zas nedělám to že popicham 20 ryb denně. Lepší to sníst než to pak zakopávat zdechlý.
Vážený pane Ing. Hloupý to naopak není vůbec,mate snad lepší nápad jak dravé ryby chránit, víte vůbec jak je těžké vychovat některé druhy zmiňovaných dravých ryb, kolik dřiny, času a peněz to stojí ty rybáře kteří to provádějí, zřejmne nevíte. Určitě je to i legislativně špatně ale hlavně je to špatně i v řadách a teď nemůžu říct rybářů ale lidi co si koupí povolenku protože většina ani nepozná kapra od karase,pravy rybář je pořád nějakým způsobem v souladu z přírodou a hlavně se snaží i ryby chránit a ne zabít všechno co chytí. A ten pán co kapry pousti tak ať si je bere, kapr je produkční ryba na tohle určena a právě kvůli tomu aby dravci měli trochu klid,omezil bych úlovek dravich ryb na 4 ks za měsíc. To musí každýmu bohaté stačit a zároveň se tím zkomplikuje i to že je někdo loví aby je prodal a to už podle mě je i nezákonné že se na tom obohacuje.
K tomu že nejsou dravci stačí úplně jednoduchý příklad.Kdysi se Těrlické přehradě chytalo ročně 800-1200 štik (podle statistik).Poslední roky (spíš desetiletí) se vysazuje 600ks štik myslím že někdy bylo dokonce i 400ks.Tím je to jasné proč není tolik dravců jako dřív.U candáta to je to samé.Před pár lety dělali výzkum odborníci z Č.Budějovic a výsledek byl že candátů tenkrát bylo dost ale štiky málo.A stav se nijak nezměnil.Takže odpovědnost leží asi výš.Škoda se nedají vidět zarybňovací plány organizací a jak je plní.Většinou napíšou kolik se nasadilo a hotovo.Co se okounu týče zavedlo se pár dobrých opatření ale na druhé straně se nejvíc vychytá jikrnaček na podzim.
Já si myslím že největší problém jsou peníze.Dravci jsou drazí povolenka levná (pro ty kdo toho odnesou vagon) ale svaz se bojí zdražit že by mohlo ubýt členů a tak je to začarovaný kruh.Zajímavé na tom je že rada ČRS si svoje vody umí zarybnit nádherným dravcem jak ukazují na fotkách.
Důvodů je jistě víc. Ale k těm uváděným příkladům – na nových přehradních nádržích je téměř všude v prvních letech jejich existence velký výskyt dravců. Nebude to spíš mimořádně vhodnými a časově omezenými podmínkami pro jejich (a i jejich potravy) rozmnožování? Zkuste se nad tím krátce zamyslet…
Dědek co ho znám 50 stik z chrudimský nepustí nic
no nevím ale když spočítám co vše se musí poplatit aby si rybář mohl zachytat a vezmu počet lidí v organizaci a množství nasazených ryb tak prumněrem na jednoho rybáře toho moc teda nevychází u nás třeba nějakých 9kg plus mínus a to opravdu není mnoho
Celý tento článek je jednostranná demagogie! Myslíte, že chyť a pusť u dravců zajistí zlepšení stavu dravců? Omyl! 1. Lidi se velmi často k pouštěným rybám chovají jako prasata v tom je velký problém. 2. Ryby se na spoustě revírů nemají na co vytírat a když ano, tak vzajmu zelené energie pustíme vodu a jikry zaschnout na břehu(chybí potrava i samotná přirozená reprodukce dravců). Možná by bylo od svazu a jeho členů (nás všech) smysluplnější začít konat místo plkání o tom, co dalšího zakázat v zájmu slepé víry ve zlepšení, kdy nebude třeba hnout prstem, jen napsat další kravinu na papír (protože papír snese všechno) a čekat až pečení holuby přiletí do huby.. Proč svaz nevyjednává s Povodím a s provozovateli MVE o kolísání hladiny v době výtěru ryb? Proč se nedělají brigády se zaměřením na podporu přirozeného výtěru ryb (tvorba a instalace umělých trdlišť)?? My prostě pořád budeme jen sedět na prdeli, nadávat a závidět Vencovi Vopršálkovi, že ten nenažranec letos odnesl o 4 candáty víc než já (já sprtovec, který jich chytil 50 a všechny pustil- při mortalitě 10%… ) My všichni si prvně musíme uvědomit, že bez tvrdé práce, koláče prostě nebudou..
S určitou částí komentáře souhlasím – naše toky jsou v posledních letech upravovány mnohde tak, že nejsou vyhovující pro rozmnožování dravců, s manipulací vody a MVE souhlasím, byť třeba někde se rybáři snaží s vodohospodáři domlouvat (např. Severočeský ÚS na Nechranicích)…
S těmi hnízdy to taky není úplně pravda, protože třeba Moravskoslezský ÚS rozmisťuje „candátí hnízda“. Ten přirozený výtěr ryb je téma, které je zásadní, protože z určité části by pomohl situaci řešit.
Souhlasím ale, že by to mělo být ve větší míře…
Ale asi jsme se minuli v jedné podstatě – já netvrdím, že ChaP je spásným řešením, jak mi podsouváte. Mně jde o to, že už by se mohlo přestat s dotováním určité skupiny rybářů, která vezme ryby ve větší hodnotě, než je povolenka…
Jsem rád za diskusi!
Ta mortalita je v některých případech při vláčení na přehradách 50%. Každý by se měl zamyslet.
Celý princip vašeho uvažování ohledně lovu dravců je podle mě špatný, v tom je chyba.. Zavedeme-li omezení počtu kusů, tak ty , co ryby masí ve velkém je jen nebudou zapisovat, takže definitivně ztratíme přehled o úlovcích. Pokles úlovků dravců lze sledovat od devadesátých let a příčin je mnoho a jak se říká stokrát nic umořilo vola.. Dřív se chytalo především na rybky a často nevybíravým způsobem, ryby se odnášely a přesto byly. Dnes si každý Lojza s UL lebedí, kolik za den chytil podmerečných ryb, každou si vyfotí třikrát, aby se mohl být v prsa, jaký je borec a sportovec, protože vše pustil. Tahle změna v chování lovících má destruktivní účinky na podměrečné ryby. Stejný trend lze vidět i na P revírech, kde dopady tohoto způsobu lovu ještě prohlubuje neúnosný tlak rybožravých predátorů, protože se jedná zpravidla o menší toky, další věc je, že u P revírů došlo vlivem výstavby ČOV k výraznému zlepšení kvality vody na úkor snížení přirozené produkce… Kapitola sama pro sebe je rozkolísanost průtoku a vysoké letní teploty neumožňující celoroční výskyt lososovytých ryb na některých menších P tocích. Za mě je ideální schéma lovu dravců a lososovitývh ryb – chyť si mírovou rybu, klepni a na tejden vypadni, ale za to mě tu ukamenujete.. 😄
Zase, s velkou částí souhlasím, ale argument typu: „Zavedeme-li omezení počtu kusů, tak ty , co ryby masí ve velkém je jen nebudou zapisovat…“ se dá aplikovat už teď.
Procento rybářů, kteří nedodržují pravidla, tady bude pořád – snad pomůžou třeba možnost déletrvajícího vyřazování takových členů z ČRS.
Se stavem toků částečně souhlasím, jen je třeba počítat s tím, že rybáři prostě nemůžou přijít si ho utvářet dle obrazu svého, protože jsou tady třeba ještě vodohospodáři, ale to je na obšírnější debatu…
Kamenovat nikoho nebudu – to co jste popsal, vlastně funguje třeba v dnešním Německu (zjednodušeně řečeno). Otázkou je, zdali se něco podobného dostane sem… :-O
Asi se shodneme na tom, že celý problém je komplexní, a že vyřešení jednoho nevyřeší vše jako celek…
Krásný víkend!
👍
O utváření toku „k obrazu svému“ jsem nemluvil. Podmínky a tvary koryt jsou daně a toky byly nejvíce zregulovány v 50.-70. letech minulého století, nápravu tohoto stavu zřejmě nesjednají ani naše děti.. ale i ve zregulovanývh tocích bylo ryb spoustu. Rozkolísanost průtoků dělá nerovnoměrné rozložení srážek a katastrofální hospodaření na polích, ale to je na dlouhou nic nepřinášející debatu o věcech, které jako člen svazu nezměníte. Na druhou stranu povinnosti brigád a třeba tvorbou vyterovych hnízd a umělých trdlišť dokážeme členskou základnu více vtáhnout do děje, zkrátka pokud budu muset sám něco dělat, budu si výsledného „produktu“ více vážit a ne jako dnes, kdy si za směšné 3500kč koupíte celosvazovou MP povolenku.
Možná by stálo za to, kdyby pohlaváři ze svazu zkusili jednat s povodím, aby alespoň v zátokách přehrad kde neblokují plavební trasu nechávali určité procento popadaných stromů.
Nevidím jediný rozumný důvod proč je co nejrychleji vytahovat z vody. Nezanedbatelně by to v mnoha ohledech pomohlo.
Já bych souhlasil aby se počet dravců omezil. Vždyť je to k pláči. Hlavně je blbý to, že se hájí pouštěním kaprů. Ale kaprů se vysazuje tolik hlavně proto, aby de odnesli. Mnohokrát se musí koupit x kg kapra aby bylo možné koupit nějaké candáty
To se děje i tu Dyje 4c 4B 4Dnajede pratička a bere vše prodají do hospody nebo vymeni takto chodí každý den a pak se diví že tam nic není je to hnus a kontrolu ne chodí
Problém je více v tom, že sádka se nezabývají odchovem dravců. Čteme tom neustále, že násady kaprů není problém sehnat, ale dravce pro vysazení organizace neseženou a opět je nahradí další násadou kapra. Kapr je prostě populární a stojí na něm velká část rybářského trhu. Tenhle problém se pak projevuje nejen na dravcích, ale i dalších rybách (parma, ostroretka, lín, karas ….). Celý článek je účelově cílený přesně, jak veškerá dnešní ČR média a uměle si hledá viníka a ukazuje na něj, místo aby se vytahovalo nepopulární téma a to je problém s chovem a následným nasazováním ryb.