Aktuálně sice panuje hodně deštivé počasí, ovšem ještě nedávno Česko sužovala tropická vedra. A právě při těchto podmínkách často dochází k hromadným úhynům ryb. Co je tou hlavní příčinou?
Letošní úmorná vedra si v Čechách, ale i na Moravě, vybrala svou daň. Někde kvůli poklesu kyslíku ve vodě musela být nasazena dokonce i hasičská technika. Víte, co je to kyslíkový deficit, jak vzniká a jak se mu dá předejít? To si vysvětlíme v tomto článku…
Sinice jako hlavní viník kyslíkového deficitu
Ráno 6. září byl v nádrži Vítovka na severovýchodě Moravy odhalen nebezpečný pokles kyslíku ve vodě. Kyslíkový deficit způsobil úhyn ryb a vedl k okamžitému nasazení hasičské techniky a rybářských aeračních zařízení. Na místě platí zákaz rybolovu až do odvolání.
„Příčinou tohoto náhlého deficitu není zvýšená teplota vody, jak tomu bývá často v letních měsících, ale úhyn sinic. Včera voda v nádrži dosahovala teploty 22 °C, dnes klesla na 18 °C, přičemž pokles kyslíku nebyl pozorován večer, když ještě v revíru lovili rybáři,“ vyjádřil se Severomoravský rybářský svaz na Facebookovém profilu.
„Úhyn sinic vyvolal hnilobné procesy, které spotřebovávají kyslík. Zatímco v některých vodních plochách bývá rozklad sinic pozvolný, ve Vítovce došlo k rychlému úhynu, což vedlo k náhlé změně chemie vody,“ dodali severomoravští rybáři.
Kyslíkový deficit: hrozba pro život ve vodě
Pojďme se tedy na onoho strašáka jménem „kyslíkový deficit“ podívat zblízka. Kyslíkový deficit může vzniknout z různých příčin, přičemž jednou z nejčastějších je přemnožení řas a sinic, které bývá způsobeno nadměrným množstvím živin, jako jsou fosfor a dusík, v daném vodním útvaru. Tento proces, známý jako eutrofizace, podporuje růst řas a sinic, které při svém úhynu spotřebovávají kyslík.
Další častou příčinou je stagnace vody, kdy se ve vodě hromadí odumřelý organický materiál, který při rozkladu rovněž spotřebovává kyslík. Také znečištění z průmyslových, zemědělských nebo domácích zdrojů může vést k zvýšené biologické spotřebě kyslíku, což přispívá k jeho nedostatku ve vodě.
Nejvíce se to projeví právě v teplém počasí, kdy může teplejší voda zadržovat méně kyslíku, což dále zvyšuje riziko jeho poklesu. Proto právě v letním počasí lze na některých vodách pozorovat velké množství ryb, které „lapají po dechu“.
Následky kyslíkového deficitu jsou pro ekosystém rybníka ničivé. Dochází k hromadným úhynům, a to způsobuje narušení ekologické rovnováhy a ztrátu biodiverzity (druhové rozmanitosti), protože přežijí jen odolnější druhy.
Zhoršená kvalita vody, podporovaná růstem anaerobních bakterií, vede k dalším problémům, jako je produkce toxických látek, které mohou mít negativní dopad nejen na vodní organismy, ale i na kvalitu vody pro jiné využití.
Dá se s tím nějak bojovat?
Existuje několik kroků, které mohou významně přispět k prevenci a zvládání kyslíkového deficitu. Jedním z nich je aerace, tedy provzdušňování vody pomocí různých zařízení.
Kontrola množství živin ve vodě je dalším klíčovým opatřením: omezování hnojení v okolí vodní nádrže a zlepšení filtrace odpadních vod může zabránit přemnožení řas a sinic.
Pravidelné mechanické odstraňování přebytečné vegetace, jako jsou řasy a přerostlé vodní rostliny, může zabránit jejich rozkladu, který rovněž spotřebovává kyslík.
Udržování pohybu vody pomocí čerpadel nebo jiných prostředků také pomáhá zabránit stagnaci vody, a následnému hromadění odumřelého organického materiálu.
Pro včasnou identifikaci možných problémů je zásadní pravidelné monitorování kvality vody, zejména obsahu kyslíku. Obzvláště pak v letních měsících. Moderní technologie umožňují rychlou a přesnou analýzu vody, což umožňuje rybářům a správcům vodních ploch reagovat na problémy, než se stanou kritickými.
Zdroj: ČRS, ilustrační foto: InRybar.cz