Populace některých druhů ryb oproti minulým rokům značně klesly. Jde zejména o potočáka, lipana, okouna nebo úhoře. Povětšinou se tyto ztráty nepodařilo zneškodnit a stavy daných ryb se už nikdy ani nepřiblížily k „původním“ počtům. Tento problém může vyřešit pouze zvýšená ochrana. Měla by se zpřísnit některá pravidla ohledně jejich lovu?
Můj redakční kolega Radek Fencl ve svém posledním textu nakousl téma úbytku okouna. Počet ulovených okounů v revírech ČRS kriticky klesl. V minulosti jich rybáři na mimopstruhových vodách pravidelně vytahovali více než 100 000 (v roce 1991 téměř 170 tisíc). V posledních letech to ale není ani 50 tisíc „pruhovaných ryb“. Na optimismus, v podobě toho, že rybáři prozřeli a začali pruhované bandity pouštět, není místo. Za tato čísla zřejmě skutečně může jejich úbytek.
Jenže takto dramatické sešupy úlovkových grafů nejsou záležitostí jenom u jednoho druhu. Tento problém zasáhl například i potočáka nebo lipana. Zneklidňující je i situace okolo úhoře.
Otázkou je, co s tím? Za tento stav může velký počet faktorů, které ovlivňují zdejší revíry. Můžeme zde zařadit predátory, poškozování vodního prostředí člověkem nebo enormní rybářský tlak. To vše stojí proti rybám. Upřímně, mnoho věcí samotní rybáři změnit nemohou. Zásadní úpravy by musely přijít z vyšších míst, a jak se momentálně zdá, nikomu se do toho příliš nechce.
Ovšem v silách rybářské základny je hned několik věcí. Za prvé: Kultivovanější chování k rybám. Tolik omílané téma šetrného zacházení s rybami může opravdu napomoci k dalším zdárným zítřkům pro našeho rybího „protivníka“. Jenže pouze toto nelibé propady populační křivky daných rybích druhů nezastaví.
Změny musí přijít i v rybářských pravidlech. Například zavedení hájení nebo míry, omezený počet ponechaných ryb, zpřísnění některých rybářských metod. U zmíněných rybích druhů bychom měli více myslet i na jejich pouštění zpátky na svobodu. A je toho mnohem více. Ano, celý seznam může vypadat pro někoho hrozivě, jenže možná nám už nic jiného nezbývá.
Jak to vidíte vy? Napište svůj názor do diskuze!
Autor: Viktor Krus
Pokud se do toho mohu zapojit, tak mohu jen konstatovat že revíry jako Vltava 5, Vltava 6, Botič, Rokytka, Mratínský potok, Šarecký potok – Džbán apod. to je doslova přemnožené okouny od 5 do 25 cm, a co se týče úhořů tak to samé, úhoř za úhořem na roisnici, takže podle mně to pouze lidé nechytají a tedy do SU to nezapisují. Pokud to chytá každý jako já co za rok chytně stovky ryb ale jen 3 z nich zapíše do SU, tak to je jasné. Prostě lidé choděj k vodě rybařit pro zábavu a ne pro masaření (podle mně a podle toho co jsem viděl)
Dobrý den,
ano, připouštím, že existují vody, které jsou doslova zahlcené malými okouny. Ostatně, přesně ohledně tohoto tématu (nebo alespoň trochu podobnému) jsme se bavili pod tímto článkem. Když tak mrkněte… 🙂
Odkaz: https://www.inrybar.cz/rybolovne-techniky/privlac/rijen-a-okouni-jak-na-ne/
Na druhou stranu musíme brát ale v potaz, že jsou vody, kde úbytek velikostně „atraktivních“ okounů je znát. A myslím si, že těmto vodám by se mělo pomoci. Pro některé revíry bych určitě zvedl ruku.
Jenže, jak vybrat vody, kde budeme okouna hájit, a vody, kde nikoliv? Bylo by lepší okouna hájit po určitou dobu? A pak jej zase zrušit? Anebo by byla lepší horní míra? Tím by rybáři mohli lovit menší okouny a ti větší by se chránili. Jak by ale horní míru u okouna vzala rybářská veřejnost? A měla by u něj vůbec být?
Je to zapeklité téma, které svazuje velké množství otázek.
Líbí se mi, co udělal ČRS Ostrava – ten zavedl hájení v době, kdy jsou hájení i ostatní dravci.
To nezapisování odnesených ryb (v tomto případě okounů) je taky problém.
Přeji příjemný zbytek dne.
Viktor Krus, InRybar.cz
P.S. – Děkuji za připomínky, které jste pod text napsal. 🙂
V. K.
Jinak dal bych zákon pro používání háčků bez protihrotu při určitých způsobech lovu (cílený lov úhořů na rousnice) a nebo je nakázat v celém určitém revíru, a vymírání ryb zapříčené nešetrným vyproštěním by se razantně snížilo. Já chytám bez protihrotů už 11 let a ryb chytám dostatek i když ne trofejních.
Dobrý den, nedá se nereagovat.
Že ve vodách ve vašem okolí není nouze úhoře, je věc dočasná. Užijte si této krásné ryby, protože až se vychytá, nikdy se do vody nevrátí. Úspěšnost přežití monté je malá a šance pro obnovu obsádky ještě menší.
Úhoř v délce 70 cm může být starý 6 let, ale také 10. Ikdyž širokohlavá forma roste rychleji, růstová variabilita platí i pro ní.
A co se háčků bez proti hrotu týče? Za sebe říkám, je to blbost. U větších ryb z mého pohledu dochází k dalekovětšímu poškození s háčkem bezprotihrotu – nedrží pevně, vyřezává se.
Okoun je sice na některých vodách dominantní rybou, ale právě tam, bývá největší nouze o velké kusy – nedostatek potravy.
Zdravím,
Hájení úhoře říčního je věc na jednu stranu nutná-ale jeho skutečná ochrana jako taková je velmi diskutabilní.
Zrovna u této velmi krásné, tajemné, čím dále vzácnější, z kulinářského hlediska VELMI oblíbené ryby je to složité. A my v našich vodách jsme jen malými pány nad jejich skutečnou záchranou. Protože u nás se jedná již o ryby které snad krom populací v Labi nemají možnost přirozené reprodukce a již nikdy do genofondu tohoto druhu nepřispějí. Skutečný problém je vyřešení odchytu úhořího monté a dospělých úhořů v ústích řek. Tam je zakopaný pes…Ale to je třeba řešit spíš na mezinárodní úrovni.
Zajímalo by mne jestli existují studie (nepídil jsem se po nich, ale pochybuji, že jsou viz. jiné druhy ryb) kolik z ulovených úhořů přežije opětovné vypuštění, protože minimálně polovina ryb je i při seberychlejší reakci rybáře „zažrána“ již natolik, že se jejich šance na přižití velmi snižují. Nejsem vyloženě zastáncem ani podpúrcem metody „Chyť a pusť“ nicméně nemyslím, že by pouštění ulovených úhořů bylo řešením. Nejedná se o rybu, která by mohla být opětovně chytána, focena. Její mystično a pravá hodnota je ukryta trošku někde jinde. A pokud jej někdo chce obdivovat i nadále tak buď ať si ho koupí do akvária anebo zakáže na vodách s obsádkou úhoře lov na rousnice, rybky aby úhoř raději vůbec nezabral. Nicméně jakmile dožije úhoří osádka svůj spokojený život tak nová generace nepříjde. Problémem jsou malé vodní elektrárny, nadměrný lov monté a dospělců na tahu za přrozenou reprodukcí, znečištění jeho trdlišť v Sargasovém moři a další….
Úhoř je pro mne rybou mystickou a srdcovou, ale položme si ruku na srdce-má jeho ochrana v našich podmínkách nějáký význam co se týče dlouhodobého měřítka úhořů u nás?
Je mi smutno, ale bojím se, že nikoli….
Ahoj, Petře,
tu věc, ohledně hltavosti úhoře beru v potaz. Uvědomil jsem si ji i při psaní tohoto textu. Nechtěl jsem, aby z něj vyznělo, že rybáři mají pouštět každého úhoře – i vážně poraněného po vyproštění háčku.
Jenže úhoři jsou mou srdcovou záležitostí. V našich vodách neexistuje zajímavější ryba. Proto jsem se snažil poukázat na to, že bychom měli těm, které rybářské vybavení nepoškodilo, dát druhou šanci. Naděje toho, že by se mohl dostat zpátky do Sargasového moře, totiž žije vždy.
Chyť a pusť u úhoře řešením není. Ale možná může přispět k tomu, že si na něj ještě někdy sáhnou naše děti. Možná taky ne a jen si to namlouvám. Musím, abych nepropadl naprosté skepsi z toho, že tahle nádherná ryba umírá jako nemocný člověk. Budu se ale všemi svými silami snažit o to, aby tenhle pán temnot zůstal v našich vodách co nejdéle.
Ještě dodám něco k té migraci: http://www.novinky.cz/domaci/299165-zabijakem-uhoru-jsou-ceske-vodni-elektrarny.html
Měj se hezky.
Viktor
Východiskem je dotovat farmy pro odchov úhoře a né dotovat nákup monté, které je takřka bezvýznamné. Na tohle se opravdu rybáři nezmůžou, je to věc, kterou musí změnit lidé na hooodně vysokých místech..
Snad se povede umělý výtěr a následný odchov úhoře… On se tedy povedl, ale jedinci se dožili max. roku života
Radku, nešla mi pod Tvůj koment přidat reakce, tak zakládám nový list.
Pro budování nových farem, a dotování těch stávajících, bych zvedl ruku. Akorát bych asi vyžadoval to, aby nějak administrativně byl ošetřen prodej monté Asiatům. Někde jsem zaslechl, že to berou jako pochoutku, a proto z farem vyvážejí úhoří droboť ve velkém. Nemám to podložené. Možná, že o tom někdo z vás taky slyšel.
Pokud by to ale byla pravda, vadilo by mi, kdyby evropské prachy šly na asijské papu.
A ještě k tomu vysazování. Myslím si, že tyhle dotace smysl mají. Svaz by to jednoduše neutáhl. Pokud by se do toho pustil, musel by asi utáhnout kohoutky finančních zdrojů někde jinde. A obávám se, že by to nepostihlo všudypřítomného kapra. Jenže zbývají prachy na vysazování dravců.
Tohle jsou ale jenom spekulace.
Měj se.
Viktor
Ohře 7 č.r 441042
Berná míra lipana a Pstruha P. je zde 40cm a ponechat si může lovící každý den jen jeden kus od těchto druhů,myslim že je to dobrý nápad, loni napodzim jsem byl muškovat a překvapil mě zběr lipanů,nebyli to žádní obři, měli tak od 20 až do 37cm,ale zachytání kouzelný,tento podzim se toto opakuje a ještě ktomu je tu plno potočáků,ti mají něco kolem 30cm.
Myslim si že toto je jen kvůli tomu že se za posledních asi tak 10 let snížil rybářský tlak na tuto vodu,dříve bylo ohře plné rybářů a pomalu nebylo kde zabrodit,teď je to tak že tu potkám pár rybářů do týdne ,ale pokud se tlak na vodu zase zvedne,tak věřím tomu že se bude opakovat to co se tu dělo dříve,plno rybářů,i když bych je tak raděj ani nanazýval, přepočítavali ryby na cenu benzínu že byli zdaleka a chtěli si to nějak kompenzovat. tim nechci urážet rybáře co sem dojíždí,mám kamarády rybáře po celé republice a kolikrát jsem byl svědkem toho jak kluci s prahy bojovali s potočákama 50+ a skončilo to focenim a pouštěním ryby spět do Ohře 🙂
Zdravím,
souhlasím, ten rybářský tlak působí někdy jako „dílo satanovo“.
Tu vodu si hlídejte a važte si jí. 🙂
Pěkný víkend!
Viktor
Tuto problematiku řešíme s několika kolegy již delší dobu. Naše diskuse nakonec vyústila v založení skupiny Rybáři pro změnu legislativy. V nejbližší době spustíme jak facebookové, tak webové stránky věnované těmto záležitostem. Máme určitou představu, co chceme prosazovat a jakým způsobem na věc jít. Již jsem komunikoval i s předsedou ČRS JUDr. Šímou, který je určitým změnám nakloněn. Chceme oslovit širokou členskou základnu formou anket, komentářů a vysvětlování a tím získat podporu jak „zdola“, tak „shora“. Je v plánu prosazovat mnoho změn, především zvýšení zákonných délek některých ryb, stanovení horních měr, rozšíření doby hájení některých dalších druhů apod. Včas budeme všemi možnými způsoby informovat, včetně využití možnosti publikovat v některých časopisech s rybářskou tématikou.