Hezký večer přátelé, hned v úvodu říkám, že netruchlím, nejsem zničen, na takové myšlenky nemám ani čas, neb už jsem měl dnes práci na našem rybochovném zařízení, protože ty pacholky pstruhy, siveny a caparty lipany vůbec nějaké volby nezajímají a dožadují se svého. Včera jsem se celý den flákal v Průhonicích, a tak jsem to dnes doháněl, stihl jsem i procházku s Honzíkem kolem Slonu.
Přesto pár vět ke včerejšímu Sněmu: Není třeba propadat nějaké skepsi, máme demokraticky zvoleného předsedu, kterému ještě jednou gratuluji k hladkému průběhu voleb a nyní vyčkejme dalších kroků…
Tím mám oficiální část frází za sebou…
Přátelé, to byl včera hodně smutný pohled na většinu funkcionářů ČRS, na druhou stranu pro mě velmi poučný. V mnohém. Zásadním poznatkem je, že nemusíte mít program, vize. Nejsou třeba. Vás tam stejně řada delegátů neposlouchá, nezajímá je to a jen chtějí, abyste zdržoval svými řečmi co nejméně (viz delegáti ze západu Čech, příště se musíte projevovat trochu tišeji). O způsobu prezentace kandidátů nemá smysl ani mluvit, kdo tam včera byl, viděl.
Na druhou stranu je to letitý problém, zakořeněný v našem svazu z dob minulých, že nechceme přemýšlet, že pro nás jsou důležitější stanoviska našich zaměstnanců a vlivových partiček, kde ruka ruku myje, prostě předepsané notičky, a tak je vlastně jedno, co říkáte a děláte, věci jsou dané předem. A musím uznat, že to mají zmáknuté výborně.
No, a když si k tomu hřejete i hady na prsou, pak se vám klidně stane, že se prostě volby rozhodnou už v prvním kole. Přiznám se, že tohle jsem výrazně podcenil (včetně dehonestujících mailů z anonymních profilů atd.). Myslel jsem si, že už dávno nejsme stádo…
Dvě věci mě mrzí upřímně: Tou první je, že rozhodující hlas ve prospěch protikandidáta přišel ze Středočeského územního svazu a neumožnil tak druhé kolo, kdy by moje šance rapidně stouply, tím však neříkám, že bych vyhrál. Tou druhou, že k vítězství stačilo předvést opravdu málo, a to ve všech směrech, což je i demotivující pro mladé funkcionáře, po kterých tak svaz volá.
No nic, včera jsme si zapolitikařili, souboj programů se nekonal, neboť řečeno sportovní terminologií – soupeř se nedostavil, i tak mu gratuluji k vítězství.
Pojďme však k budoucnosti. Jedno je jisté, budu mít víc času na náš územní svaz. Máme nový výbor, který zatím pracuje skvěle, ve většině jsme tam naladěni na stejnou notu a na tyhle čtyři roky se těším, protože můžeme svaz posouvat mnohem rychleji. Nápadů máme dost a jeden dárek pro naše členy chystáme, už brzy, moji Středočeši. Kdo už ví, tak prosím, zatím pššššt, je to tajný.
Dál budu jezdit na Radu, pokud na ni budu mít čas, a budu se zajímat, ptát, navrhovat. Přátelé, svět včera neskončil. My prostě jedeme dál. Máme čtyři roky na to se pořádně přichystat na příští volby a přesvědčit členskou základnu o tom, že chceme náš svaz měnit, zmodernizovat, aby každý jeden člen si v našem svazu našel to svoje a měl důvod být členem ČRS. A že k tomu potřebujeme každého rybáře, kterému svaz lhostejný není.
Žádná poraženecká nálada, nic takového. Čtyři roky utečou jako voda v Jizeře a my znovu budeme stát před klíčovým rozhodnutím. Podruhé už to dopadne jinak. Budeme silnější, poučenější a připravení.
Spousta z Vás mě upozorňuje na to, že jsem místo psaní programů a komunikace s členskou základnou, měl objíždět delegáty a lobovat. K tomu chci jen říci – nemohl. Neznal jsem seznam delegátů, který měl v držení pouze sekretariát Rady a jednatel, který měl však svého kandidáta na předsedu, takže…
Požádal jsem o setkání výbory ÚS na jihu a na Moravě, v Praze a na severu mě odmítli, Západočechy a Východočechy jsem ani neoslovoval, neboť ti se záští ke mně doslova zalykají.
Stále si stojím za svým. Svaz se musí budovat odspodu, od MO, po ÚS až Radu. Věřím svým myšlenkám a neuhnu.
Jednu věc si však musíme uvědomit, a pokud ji nenaplníme, pak se nehneme z místa. Věřím, že řadě členů konečně po včerejšku došlo, jak je důležité se zařadit do života místních organizací, aktivně se podílet na jejich řízení. Protože z vás jsou delegáti konferencí a z vás jsou členové výborů ÚS a z vás jsou delegáti Sněmu a viděli jste, že stačí málo – 80 lhostejných delegátů, kterým je jedno, co se ve svazu děje, kterým vyhovují současné pořádky a je vymalováno.
Takže jestli máme příště zvítězit, už se chystejte na volby do MO za 4 roky a odsud je cesta za tím, co si přejete ze svazu mít.
Chci touto cestou poděkovat jihočeským delegátům, kteří, jak se říká, mají koule a splnili, co řekli, stejně tak 9 Severočechům a 6 Moravákům. Ostatní svoji „odvahu“, byť to byla tajná volba, ztratili kdesi na cestě do Průhonic. Volební výsledek se dá bez jakýchkoli velkých nepřesností rozklíčovat, je to jednoduchá matematika a zbytek se dá lehce dopočítat.
Podpory od Vás členů z celé ĆR si moc vážím a děkuji za ni.
Během týdne zruším facebookový profil i web kandidáta, kontakty na mě máte na mém soukromém profilu, případně SÚS. Jsem Vám kdykoliv k dispozici, na tom se nic nemění.
Děkuji samozřejmě všem Středočechům, kteří mou kandidaturu na předsedu ČRS schválili na územní konferenci a středočeským delegátům, kteří mi hlas dali.
Tenhle volební rok byla pro mě obrovská škola, učím se rád a stejné chyby nedělám nikdy dvakrát.
Na závěr: Kluci, vy víte, o kterých mluvím napříč celým svazem, fakt vám z celého srdce děkuji, jak jste makali od chvíle, kdy jsem ohlásil kandidaturu na předsedu, jak jste mi pomáhali s čímkoli, s čím jsem přišel a sami přicházeli s nápady, a přestože řada z nás to má k sobě daleko, tím myslím na kilometry, lidsky naopak blízko, protože jsme hlavně všichni rybáři. Udělali jsme kampaň, která měla smysl, měla hlavu a patu, udělali jsme skvělou prezentaci a nepoužili jsme fauly. Vážím si toho, a těším se, že budeme pokračovat. Jste profíci. Děkuju!
Moje poslední věta, od které se vše odvíjí a mějme ji na mysli: Rybáři, svaz jste VY!
Dušan Hýbner
