Ornitolog Kamil Čihák: „Regulace kormorána nespočívá v jeho odstřelech.“

Už několik let vedou rybáři otevřenou válku s kormoránem velkým, který při svých náletech likviduje obrovské množství ryb. Mezi nimi jsou i ty rybí druhy, jejichž počty nepříjemně klesají, a hrozí nenávratné poškození jejich populací. Jejich ochrana je pro rybáře nejpřednější, a proto požadují radikální řešení ohledně regulace kormorána. 

Ovšem v otázce odstřelů tohoto rybožravého ptáka rybáři často narážejí na ochranné postoje ornitologů, které někdy výdej povolení k odstřelům zpomalují. Nastává tak situace, kdy jeden chráněný druh likviduje druhý. „Jde o to, že střílením bez jakékoliv regulace může dojít k ohrožení a rušení dalších druhů ptáků,“ říká Kamil Čihák z České společnosti ornitologické.

Na začátku dubna letošního roku přestal být kormorán velký zvláště chráněným druhem. Jak ornitologové přijali zrušení této ochrany u tohoto ptáka? Souhlasili s ním?

Vyhláška 395/1992 Sb. nebyla nikdy novelizována. Seznamy zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin již neodpovídají reálné situaci, neboť v rozšíření a stavech některých druhů došlo k výrazným změnám.

ČSO již dlouhodobě deklarovala nutnost novelizace vyhlášky. Například právě u kormorána velkého se výrazně změnily početní stavy, a proto jsme navrhovali vyřazení druhu ze seznamu. Vyřazení kormorána velkého bylo blokováno ze strany MZe kvůli náhradám škod u subjektů zabývajících se chovem ryb.

Můžete popsat vývoj populace kormorána velkého? Odkdy začala populace táhnoucích kormoránů na našem území tak rychle růst?

Po úplném vymizení se kormorán u nás objevoval jen sporadicky na tahu. První novodobé hnízdění nastalo až v roce 1982. V té době začaly narůstat i počty protahujících a zimujících kormoránů. Z posledních výsledků sčítání hnízdící i zimující populace vyplývá, že došlo ke stabilizaci a stavy již výrazně nekolísají.

Proč populace kormorána velkého tak rychle stoupá (podle některých zdrojů se celoevropská populace kormorána až zdvacetinásobila)? Čím je to způsobeno?

Na zvýšení početnosti má vliv několik faktorů. Jednak narostlo množství a dostupnost potravy na místech hlavního výskytu, tzn. na hnízdištích na pobřeží severní a severovýchodní Evropy. K zvýšení počtů přispěla i ochrana věnovaná tomuto druhu v mnoha státech. Nezanedbatelný je i vliv oteplení a s ním související nezamrzání některých vod ve vnitrozemí, což ovlivňuje dostupnost potravy.

Jak vnímají populaci kormorána velkého ornitologové? Vidíte v ní nějakou hrozbu? 

Je třeba rozlišovat hnízdící a zimující populaci. Hnízdící populace je malá a stabilní. V posledních letech kolísá mezi 295 až 350 páry a je třeba pro ni zajistit ochranu. Početnost protahujících a zimujících ptáků výrazně narostla, ale řešení nespočívá v odstřelech kormoránů. O tom svědčí zkušenosti z mnoha míst Evropy.

Je potřeba se zaměřit na úpravu přirozených podmínek pro výskyt a rozmnožování ryb ve vodních tocích a v méně intenzivních způsobech komerčního chovu ryb.

Proč střílení není efektivní? Neměly by se zvýšit povolené normy? Přeci jenom v metodickém pokynu je například uvedeno, že se smí odstřelit pouze 20 % jedinců z hejna, anebo že se nesmí lovit odpočívající ptáci.

Pokud je střílení prováděno několik let velmi intenzivně a na stav kormoránů to nemá vliv, pak je tato činnost neefektivní. Reprodukce ptáků na hnízdištích na pobřeží moře dokáže pravděpodobně stavy doplnit.

Nově při žádosti o povolení k odstřelu prochází vše správním řízením, ke kterému se vyjadřují všechny zainteresované strany. Ty se mohou odvolávat. A například v současnosti se v okolí Jistebníku odvolali ornitologové, což výdej  povolení zpomalilo. Co tím ornitologové sledují? Čeho chtějí dosáhnout? Připadá mi, že celá situace přispívá k několika set tisícovým škodám a celé to vypadá, jako by to ornitologům bylo jedno a jen slepě chránili kormorány.

Při zvýšeném odstřelu jednoho druhu je potřeba posoudit, zda nedochází k rušení dalších druhů hnízdících nebo zimujících na lokalitě. U Jistebníka jde s velkou pravděpodobností o rezervace, kde je ochrana přirozeně se vyskytujících druhů, včetně kormorána, nadřazena hospodaření.

Množství ryb ulovených (i v řece se přirozeně vyskytujících) závisí na stavu řeky. Pokud je z řeky obetonovaný kanál, těžko se lze zlobit na kormorána, že tam chodí jak do krmítka. Co sledují sportovní rybáři tím, že opakovaně žádají o odstřel kormoránů, ale nepřirozený stav toků jim nevadí?

V metodickém pokynu ohledně regulace kormorána je uvedeno, že se smí odstřelit pouze 20 % jedinců z hejna, anebo že se nesmí lovit odpočívající ptáci. Nezdají se Vám tato nařízení absurdní a velice špatně proveditelná v praxi, která brzdí ochranu ryb?

Pokud střílení nevede k efektivnímu výsledku, nemá význam a může o to více škodit. Jde o to, že střílením bez jakékoliv regulace může dojít k ohrožení a rušení dalších druhů ptáků. Navíc střílení kormoránů není jedinou variantou ochrany ryb.

Smyslem střílení, jak je uvedeno v metodickém pokynu, není snížení stavů (protože víme, že toho nelze dosáhnout), ale pouze zahnání konkrétního hejna z konkrétní lokality. Doslova a do písmene je jediným smyslem střílení, aby se kormoráni letěli nažrat na sousedovo. V tom případě ale stačí střelit jen jednoho kormorána měsíčně a jinak střílet slepými, aby se kormoráni střelby nepřestali bát.

Jak si tedy myslíte, že by měl probíhat boj proti kormoránovi velkém (střílení, plašení)? Měl by vůbec podle ornitologů proti kormoránům probíhat?

Z výsledků dlouhodobého odstřelu protahujících a zimujících kormoránů v celém vnitrozemí Evropy jasně vyplývá, že tento způsob regulace nevede k žádným změnám stavů. Například ve Francii je každoročně zastřeleno kolem 30 tisíc kormoránů, ale na stavech protahujících a zimujících ptáků se to nijak neprojevilo. Podobně byly činěny pokusy o maximální odstřely v sousedním Bavorsku, kde ročně bylo střeleno kolem 6 tisíc kormoránů. Zimní stavy se však nesnížily, došlo jen k většímu rozptýlení v krajině. Smyslem střelby tedy může být jen zaplašení konkrétního hejna z konkrétní lokality.

Zcela opomíjeným zůstává stav našich toků. Regulované řeky s rovnými břehy bez jakýchkoliv přirozených úkrytů a bezpečných trdlišť pro ryby nabízí kormoránům jednoduchý způsob získávání potravy. Stojaté vody jsou ve většině případů přerybněné, při intenzivním chovu ryb jsou likvidovány litorální („příbřežní“, pozn. redakce) porosty a chybí další vodní rostliny, stejně jako „mrtvé“ dřevo ve vodě, což představuje pro ryby úkryty před predátory.

Víte od zahraničních kolegů, že by některé země regulovaly jejich počet? Jakým způsobem?

Regulace počtu kormoránů jsou v Evropě poměrně běžnou záležitostí a v mnoha státech je povolen odstřel. Mimo hnízdiště se ale nejedná o regulaci počtu, protože lidově řečeno, nemáme tolik patron a tolik myslivců, abychom mohli zastřelit tolik kormoránů, aby se to v Evropě nějak projevilo.

Výjimečně některé státy přistoupily i k regulacím na hnízdištích (Dánsko, USA – jiný druh kormorána), které jsou realizovány olejováním vajec na hnízdech, kdy zárodek uhyne, ale ptáci sedí dále a nesnáší náhradní snůšku. Některé evropské státy řeší problém finančními náhradami komerčním chovatelům ryb.

Proč si myslíte, že z pohledu ochrany jsou kormoráni zvýhodňováni před chráněnými druhy ryb, které právě kormorán likviduje? Jde především o ryby žijící v tocích. 

Nezdá se mi, že by byli zvýhodňováni.

O kormoránovi

Kdy na naše území kormorání začínají táhnout? Jak dlouho se tady zdržují a proč?

Po vyhnízdění většina mladých ptáků odletí na tzv. pohnízdní shromaždiště (především v Polsku, Německu a Dánsku). Naše populace kormoránů jsou tažné a zimují na J a JV Evropy. Během října a listopadu přes naše území protahují ptáci do zimovišť v S a SV Evropě. Návrat na hnízdiště probíhá v únoru až dubnu a naše hnízdní lokality jsou obsazovány již koncem února.

Kolik kormoránů na naše území každoročně přibližně přiletí? Jaké máte odhady? Souhlasíte s čísly ČRS, že na našem území je každoročně okolo 30 000 ptáků, anebo spíše s údaji Ministerstva životního prostředí, které udává 10 000 kormoránů? 

Členové ČSO se každoročně velkou měrou podílí na sčítání přezimujících vodních ptáků, výsledky sčítání jsou publikovány a využívány MŽP. Vycházíme tedy z výsledků získaných vlastní činností v terénu. V posledních letech se počty zimujících kormoránů pohybují mezi 8 až 12 tisíci ptáků.

Na chvíli odbočím. Zmínil jste spolupráci s MŽP. Spolupracovali ornitologové na vypracovávání metodického pokynu ohledně odstřelu kormorána velkého?

Ne, ministerstvo se na ČSO neobrátilo.

Jaký má vztah mezi sebou MŽP a ČSO?

Žádný. ČSO je nevládní organizace a nemá vztah k MŽP.  Dostáváme občas účelové dotace, jako ostatní nevládní organizace. Ministerstvo nás může požádat o vyjádření k nějakému problému, ale není ničím vázáno se naším názorem řídit.

Vraťme se zase ke kormoránovi. Kde na našem území registrujete nejvyšší počet kormoránů?

Výskyt kormoránů je pochopitelně vázán na místa s dostupnou potravou, to znamená již výše zmíněné velké rybniční oblasti a také větší toky řek.

Kolik jeden kormorán spotřebuje denně potravy? Loví denně anebo v méně častých intervalech?

Kormorán loví každý den a uváděná průměrná denní spotřeba činí 500 až 600 g ryb.

Může se stát, že někteří ptáci loví „pro zábavu“, například, že názorně ukazují mladším jedincům jak lovit, a následně poraněnou rybu ani nepozřou?

Lov je přirozenou dovedností a mladí ptáci se ji od rodičů neučí. Techniku lovu zdokonalují získanými zkušenostmi a společným lovem s ostatními ptáky. Lov tzv. „pro zábavu“ není u těchto ptáků obvyklý. K poranění ryb pak dochází při neúspěšném loveckém pokusu.

Je pravda, že kormorání při vyplašení vyvrhnou obsah žaludku a musí se tedy znova nasytit?

Vyvrhování potravy jako reakce na vyplašení a snaha zbavit se tak zátěže a tím snadnější únik v případě vyrušení je známá součást chování kormoránů, ale i dalších rybožravých ptáků.

Proč kormorání trus tak ničí okolní prostředí?  Čím je to způsobeno?

Kyseliny vylučované s řídkou močí (bílá součást trusu) způsobují při vyšší koncentraci ptáků odumírání dřevin využívaných jako nocoviště nebo hnízdiště.

Spolupracují nějak ornitologové s rybáři? Jak? Spolupracovali jste v minulosti při debatě o vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů s rybářskými subjekty či ministerstvy zemědělství nebo životního prostředí?

ČSO se aktivně zapojuje do sčítání zimujících kormoránů a pravidelného sledování hnízdišť. Při řešení správních jednání týkajících se povolení odstřelů často vystupujeme jako účastníci řízení a při místních šetřeních či projednáváních jednáme s rybáři nebo komerčními chovateli ryb. Ve správních řízeních navrhujeme opatření a podmínky rozhodnutí orgánů ochrany přírody.

Informační boxík:

Česká společnost ornitologická sdružuje profesionály, ale i amatéry, kteří se zabývají výzkumem a ochranou ptáků, kterou se snaží také popularizovat (např. ČSO organizuje různé kampaně). Na otázky odpovídal zástupce České společnosti ornitologické pan Ing. Kamil Čihák, který se zabývá významnými ptačími územími, ptačími oblastmi a územní ochranou.

Více o České společnosti ornitologické najdete na webové adrese: www.birdlife.cz

 Autor: Viktor Krus

Ilustrace: Zuzana Staňková