Přemnožený kormorán netrápí pouze tuzemské vody, ale i řadu dalších v Evropě. Počet těchto rybožravých ptáků každoročně narůstá, a současná situace nabyla již takových rozměrů, že její řešení je celoevropským problémem, který si žádá mezinárodní spolupráci.
„Bude hodně záležet na členských státech a jejich vůli spolupracovat, protože tento problém nemá řešení uzavřené v hranicích jednoho členského státu,“ říká europoslanec Pavel Poc (ČSSD).
Evropská populace kormorána velkého v číslech
Existuje nějaký odhad EU o celkové velikosti populace kormorána velkého v Evropě?
Populace kormoránů se na území Evropské unie poměrně rychle rozrůstá. Za posledních 25 let se celkově zdvacetinásobila a dnes podle některých odhadů čítá 1,7 až 1,8 milionů ptáků.
Odhady populace kormoránů se ale velice rozcházejí, dokonce jsou některé prameny, které hovoří o populaci stabilizované. Tomu ale nenasvědčují rostoucí škody během tahu těchto ptáků.
V roce 2012 a začátkem roku 2013 bylo z iniciativy Evropské komise prováděno sčítání populace kormoránů. Výsledky zatím nejsou k dispozici, ale předpokládám, že by během tohoto roku měly být zveřejněny.
Jak velké jsou škody v EU způsobené kormoránem?
Jde pouze o odhady, ale podle některých kormoráni v Evropě spotřebují ročně na 300 000 tun ryb. To zhruba odpovídá. Pokud přijmeme odhady, že kormorán spotřebuje cca 180 kg ryb ročně a počet kormoránů je mezi 1,7 až 1,8 miliónu. Kolik z toho je tržní, těžko říci. Stejně těžko lze vyčíslit škody na biodiverzitě.
Evropa a kormorán velký
Mají problémy s kormoránem velkým i v jiných evropských zemích?
Pochopitelně, během posledních 30 let se populace kormorána velkého zvyšuje prakticky ve všech státech Evropy.
Jak problémy s kormoránem řeší jiné státy?
Členské státy řeší problém různě, ale dopad opatření je většinou minimální. Například ve Švédsku, Polsku, Itálii, Dánsku a Německu mají povolené střílení kormoránů v určitých oblastech. V Rumunsku a Estonsku se může kormorán střílet pouze po určitou dobu. A Francie, Nizozemsko a Velká Británie upřednostňují pevně stanovené počty zastřelených ptáků.
Jenže bohužel ve Finsku, Belgii a Polsku, které jsou významnými hnízdišti, nebyla provedena žádná zásadní opatření.
Je vůbec země, která se brání proti kormoránovi efektivně?
Nejsystematičtější přístup mají ve Švýcarsku, kde je jasně stanoveno, kde jsou hnízdiště povolena a kde nikoliv.
V které evropské zemi je situace nejhorší?
Podle mých informací je nejhorší situace ve Francii, Německu, zejména pak v Bavorsku, a v Dánsku.
V které evropské zemi naopak nemají s kormoránem tak závažné problémy?
Kormorán se asi zcela nevyhnul žádné evropské zemi. Obecně se dá říci, že jižní státy, kde zimuje menší část populace, jsou na tom lépe.
EU: Jak řeší problém s kormoránem?
Jak vnímá EU problém s kormoránem velkým? Snaží se ho nějak řešit? Jak?
Evropský parlament dlouhodobě vyzývá Evropskou komisi i Radu k řešení problému s kormoránem.
První shrnutí požadavků z jednání na téma kormoránů přijal Parlament již v roce 1996. V roce 2008 schválil Parlament z vlastní iniciativy zprávu o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů. Jejím cílem je snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře.
Vzhledem k nedostatečnému pokroku v řešení situace a v obavách před pokračováním závažných ekonomických i sociálních škod vznikajících působením kormorána, Parlament v létě 2010 opětovně apeloval na vypracování akčního plánu na regulaci populace kormoránů.
Z dostupných informací vyplývá, že mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí dochází v otázce řešení problému s kormoránem ke sporu. Je to pravda?
Ano, je to pravda.
Můžete to objasnit?
Evropská komise přes snahu Parlamentu nesouhlasila s tím, že by celoevropský plán na kontrolu populace kormoránů byl vhodným řešením vzniklé situace. Komise zahájila množství konzultací s členskými státy a zainteresovanými skupinami. Členové Parlamentu opakovaně vyzvali Komisi, aby začala s realizací akčního plánu, a podali v tomto smyslu desítky interpelací.
Pomohlo to k řešení současné situace?
V současné době Komise připravuje nezávazná vodítka pro členské státy jak využít možnosti obsažené v článku 9 Směrnice o ptácích, který umožňuje určitou výjimku při závažném poškození některých odvětví a to včetně rybolovu.
Evropský parlament tedy opakovaně apeluje na Komisi, aby se problémem začala urychleně zabývat. Komise ale argumentuje tím, že její dosavadní činnost je dostatečná, že Směrnice o ptácích poskytuje dostatečný legislativní rámec pro řešení problému, a že je na členských státech, aby se s tím vypořádaly.
Informační okénko: Směrnice o ptácích
Je evropská směrnice, která se zabývá ochranou, péčí a regulování přibližně 150 ptačích druhů.
Uvědomují si evropské orgány velkou hrozbu likvidace původních druhů ryb? Například v České republice jde o dramatické poškozování populace lipana podhorního či pstruha potočního. Nebo tento problém neberou příliš na vědomí?
Evropský Parlament si je vědom této hrozby, kterou zmiňuje i v pracovním dokmentu Parlamentu: „Zejména vážné jsou ztráty u rybích druhů, které jsou již dnes ohroženy. Jedná se o úhoře nebo lipana, ale i jiných druhů, které se třou na štěrkovém dnu.
A co Evropská komise?
Evropská komise problém mírně podceňuje, což je vidět jednak z jejího postupu v celé věci a jednak z toho, že se již víc než o půl roku opožďuje předložení očekávané směrnice o nepůvodních invazivních druzích, která by měla právě problém kormorána a dalších podobných druhů postihnout a přivést konečně na svět tolik potřebnou mezinárodní spolupráci při potlačování biologických invazí.
České prostředí: Jsme pozadu?
Jsou rybáři z jiných evropských zemí při regulaci kormorána také svazování legislativou jak v ČR?
Pokud vím, tak ke vzniku takové legislativní pasti jako v České republice nikde nedošlo. Je potřeba si uvědomit, že u nás byl kormorán zařazen do seznamu zvláště chráněných druhů. To sice znemožňovalo jakékoli zásahy proti němu, zároveň ale umožňovalo štědře vykazovat škody na produkčních rybnících a stejně štědře je nahrazovat bez možnosti nějaké zásadní kontroly.
Tomu je ale konec. Kormorán byl ze seznamu chráněných druhů vyřazen.
Dokud byl kormorán zvláště chráněným druhem, probíhalo vše jen mezi rybáři a orgány ochrany přírody, a leckomu tento stav vyhovoval. Nyní se tento stav změnil . Na základě závěrů plzeňské konference byla zpracována novela příslušné vyhlášky a k 1. 4. 2013 kormorán přestal být zvláště chráněným druhem. Pouhý administrativni krok ale faktický stav neřeší.
Považujete vy osobně vyřazení kormorána za rozumné řešení?
Vyřazení kormorána ze seznamu je první nutný krok, který měl přijít mnohem dřív. Za to, že to přišlo až nyní, je ovšem, pokud vím, zodpovědný Parlament České republiky. Ministerstvo životního prostředí návrhy podávalo již dřív.
Nyní je podle mého názoru třeba ještě pracovat se zákony v oblasti myslivosti, tak aby bylo jasné, kdo je za regulaci kormorána zodpovědný. Taková zodpovědnost by mohla nastat například formou zařazení kormorána mezi lovnou zvěř. Tím by vznikla jak zodovědnost za jeho odstřel, tak motivace k němu. To ale musí vzejít z koordinovaněho přístupu obou ministerstev, životního prostředí a zemědelství. V Plzni jsem je k tomu ostatně vyzýval a nebyl jsem zdaleka sám.
Informační okénko: Plzeňská konference
Byla konference, kterou uspořádal ČRS v únoru 2012. Téma této konference bylo „Kormorán velký a jeho vliv na ichtyofaunu v rybářských revírech“. Konference se zúčastnili představitelé rybářského svazu, mysliveckého spolku, ale i poslanec Evropského parlamentu RNDr. Pavel Poc (ČSSD). V Plzni byli i zahraniční hosté z Německa či Slovenska.
Pracují naše ministerstva dostatečně efektivně, anebo jsme v porovnání s jinými evropskými institucemi pozadu?
Česká administrativa značně zaspala. Ministerstvo životního prostředí mohlo kormorána ze seznamu vyřadit už dávno. Jenže nedošlo ke změnám v dalších předpisech, například zákoně o myslivosti. Takže bude stále nutné žádat o povolení k odstřelu a za redukci kormorána není nikdo zodpovědný.
Ani v Evropské radě nejsou zástupci České republiky nijak významně aktivní. Přitom právě řešení problému s kormoránem je jasně mezinárodní a bez mezinárodní spolupráce je není možné řešit. Kormorán má hlavní hnízdiště v jiných zemích, než ve kterých působí největší škody, takže bez spolupráce těchto zemí nebude možné nalézt efektivní způsob omezení jeho populace.
Vzhledem k tomu, že Evropská komise v přípravách plánu na regulaci populace kormoránů příliš nepokročila, nelze říci, že by naše ministerstva byla pozadu. Je ale třeba, aby zodpovědní činitelé více hledali možnosti, které jim poskytuje například zmíněný článek 9 Směrnice o ptácích.
Jak bude vypadat budoucnost kormorána velkého v Evropě? Bude se situace v příštích letech zhoršovat, anebo zlepšovat?
V Evropském parlamentu budeme nadále vyvíjet tlak na Evropskou komisi k přijetí celoevropského řešení regulace počtu kormoránů. Osobně předpokládám, že klíčová bude směrnice o nepůvodních druzích, která je nyní zdržována v Komisi. Bude hodně záležet na členských státech a jejich vůli spolupracovat, protože tento problém nemá řešení uzavřené v hranicích jednoho členského státu.
Informační okénko: RNDr. Pavel Poc
Narodil se v Havlíčkově Brodě. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2009 je poslancem Evropského parlamentu, kde pracuje ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Více informací najdete na www.pavelpoc.cz.
Autor: Viktor Krus
Foto: archiv Pavla Poce
