„EU chce zakázat olověné zátěže,“ upozorňuje kandidát na europoslance Bohumil Straka

Do letošních voleb o pozice v Evropském parlamentu, které se konají 23. a 24. května, vstupuje kandidát, který se otevřeně hlásí k prosazování zájmů rybářské veřejnosti – Bohumil Straka (TOP 09). Ve svém programu představuje své plány, jakým způsobem chce zlepšit situaci ohledně kormorána velkého, který už několik let způsobuje nejenom v tuzemských vodách škody za desítky milionů korun. Bohumil Straka navíc upozorňuje i na další negativní zásahy EU, které v budoucnu mohou závažně ovlivnit sportovní rybařinu, a proti kterým chce v případě zvolení v Bruselu bojovat. 

Bohumil Straka především poukazuje na snahy EU zakázat olověné zátěže při sportovním rybolovu, anebo na zákaz lovu na nástražní rybičky. Navíc se podle něj z Bruselu ozývají i hlasy, které volají po úplném omezení amura, sivena nebo pstruha duhového v našich vodách.

Bohumil Straka patří ke členům České myslivecké jednoty, kde působí již 20 let. Navíc se zabývá i sokolnictvím. V současnosti je například předsedou výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravých ptáků, která sdružuje 92 organizací z 67 zemí. Do eurovoleb vstupuje ale i se záměrem prosazovat rybářské zájmy. „Myslím si, že rybáři a myslivci musí spolupracovat nejen v případě kormorána, ale i v případě norka a dalších invazních druhů, stejně jako v případě hrozícího zákazu olova v rybářských olůvkách a střelivu,“ říká kandidát do Evropského parlamentu Bohumil Straka.

Přiznám se, že mezi politiky neznám moc zastánců myslivosti nebo rybářství. Vy ale vstupujete do eurovoleb s programem, který má tyto početné skupiny zastupovat a prosazovat jejich zájmy. Odpusťte mi ten výraz, ale není to politická „sebevražda“?

Myslivosti a sokolnictví se věnuji téměř 20 let. V politice jsem teprve od roku 2009, kdy TOP 09 byla v mém životě první politickou stranou, do které jsem vstoupil. V této souvislosti považuji za přirozené pokračovat v mé dosavadní dlouholeté činnosti i v rámci politického působení, které mi naopak umožňuje hájit oprávněné zájmy myslivců a ostatních hospodářů v krajině, tedy i rybářů a zemědělců. A to nejenom z pozice jejich zástupce v národních a mezinárodních zájmových organizacích, ale v případě mého zvolení i z pozice poslance Evropského parlamentu.

To, že zastupování těchto zájmových skupin není v dnešní době populární, naznačuje i kandidátka. Jste na ni až na 9. místě. Věříte v úspěch ve volbách? 

Mé umístění na kandidátce TOP 09 není výsledkem „popularity“ zájmových skupin, ke kterým se hlásím, ale demokratického vnitrostranického procesu sestavování kandidátní listiny.  Věřím, že myslivcům, sokolníkům i rybářům není lhostejné, zda budou mít v Evropském parlamentu zástupce ze svých řad či nikoliv a že využijí práva preferenčních hlasů.

Rybolov bez olověných zátěží? EU je pro!

EU chce vytáhnout do boje proti olověným zátěžím, které se běžně používají při sportovním rybolovu. Je tato hrozba reálná? Opravdu se na půdě Evropského parlamentu uvažuje o tomto zákazu?

Ano, tato hrozba je velmi reálná. Olovo bylo již zakázáno v benzínu nebo v pájkách pro elektroprůmysl. Zatím zůstává v akumulátorech, střelivu a rybářských zátěžích. Ale jak dlouho? V EU nic není hned a legislativní procesy trvají i několik let, takže jistě nehrozí zákaz olova zítra ani ke konkrétnímu datu, ale v příštích letech.

Proběhl podobný zákaz někdy v minulosti?

Když se například zakazovaly olověné broky při lovu vodních ptáků, tak se taky 10 let „nic nedělo“. Všichni si mysleli, že se to nějak vyřeší nebo že na to nedojde. Najednou pak byli myslivci zděšeni z ocelových broků, až legislativa nabyla účinnosti.

Takže olovo je z pohledu EU v budoucnu nepřípustné?

Olovo je dlouhodobě považováno za toxickou látku Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), což je speciální agentura Evropské unie, která je zodpovědná za naplnění nové evropské politiky v oblasti regulace chemických látek (tzv. REACH). V roce 2012 předložila ECHA Evropské komisi návrh strategie regulace nebezpečných látek v přírodě, o který se již několik let potichu projednává. Nově zvolený parlament to jistě dostane na stůl během svého volebního období.

Co to znamená pro rybáře, kteří olovo při sportovním rybolovu běžně používají?

Všichni víme, že olovo není po zdravotní stránce optimální, ale napřed musíme nalézt jeho adekvátní náhradu. Například ve Velké Británii již bylo použití olůvek při rybaření zakázáno. Nicméně olovo tam bylo nahrazeno zinkem, který je však vysoce toxický pro rybí plůdek. V současné době používají muškaři wolfram, který je ale drahý, nebo vrtané a vlepované kamenné zátěže při lovu kaprů. Nicméně při plavané zatím neumíme nahradit tradiční olověné broky – ty zinkové jsou podstatně tvrdší a mohou narušit vlasec.

Celé toto omezení vypadá jako postupné vytlačování sportovního rybolovu ze společnosti. Jaká tedy čeká sportovní rybolov v tuzemsku budoucnost? Můžeme se dožít toho, že kvůli ochranářským zájmům, bude někdy úplně zakázán?

Nemyslím si, že bude úplně zakázán, ale kvůli ochranářským předpisům se můžeme dočkat například zákazu lovu na živou rybku nebo zákazu pouštění ulovených ryb zpátky do vody s argumentem, že se jedná o týrání zvířat – každou ulovenou rybu, dosahující lovné míry, si budeme muset vzít, tak je tomu například v Hessensku (spolková republika ve středním Německu, pozn. redakce). V sousedním Polsku už je zakázáno vysazovat kapra do tekoucích vod, protože je tam považován za nepůvodní druh. Dále existuje všeobecný tlak ochranářů na snížení hustoty rybích obsádek v rybářských revírech a zákaz vysazování určitých druhů.

Další novinky v EU

Přesuňme se ale do Evropského parlamentu. Nedávno se objevila zpráva, že EU vstupuje do boje s invazními druhy a chystá jednotný právní rámec pro boj s nimi. Kormorán, který je pro rybáře největším nepřítelem, v něm sice chybí, ale díky němu bude posílena mezinárodní spolupráce mezi členskými státy při jeho regulaci. Jak vnímáte tuto změnu? 

Nařízení EU o zákazu invazních nepůvodních druhů vnímám jako rozporuplné. Jeho největším problémem je dle mého názoru způsob určení, co je původní a co nepůvodní, co je invazní a co nikoliv. Řada biologů správně tvrdí, že původního z hlediska vývoje není vlastně nic. Vše záleží jen na úhlu pohledu. Kdo rozhodne, jestli nepůvodní je už pšenice pocházející z Mezopotámie, která se pěstuje v Evropě tisíce let nebo brambory pocházející z Ameriky, které tu jsou teprve stovky let? A kdo rozhodne, co je užitečné – hodné, a co je škodlivé – zlé? Nikdo rozumný jistě není proti eliminaci bolševníku, křídlatky, netýkavky, norka a dalších nebezpečných druhů. Jenže bohužel je tu hrozba také zákazu vysazování amura a dalších ryb.

Takže chápu to dobře, že některé nepůvodní druhy ryb mohou být zakázány?

Ano. Hrozí zákaz nepůvodních druhů ryb. Například amura, sivena nebo pstruha duhového, které dokonce některé organizace a orgány ochrany přírody považují za škodlivé.

No, a co ten kormorán?

A pak je tady Vámi zmíněný kormorán. Celá desetiletí „osvícení ochranáři“ nechtěli sportovní rybáře slyšet a dokonce při všech těch katastrofálních škodách na rybách v rybářských revírech neplatili ani korunu náhrad. Až teprve vloni byl kormorán konečně vyřazen ze zvláště chráněných živočichů, když už stát neměl peníze na náhrady produkčním rybářům. Najednou to šlo, ale paradoxně nikoliv kvůli podstatě věci, tedy přemnožení kormoránů, ale kvůli nedostatku peněz pro produkční rybáře. Vypadá to, že našim úředníkům nejde ani tak o přírodu, ale spíše o peníze.

Opravdu se najdou v Evropském parlamentu lidé, kteří přímo bojují proti zájmům sportovního rybářství?

Ano, nejde však o konkrétní lidi, ale spíše o principy a myšlenky. Obecně oponentem tradičních hospodářů v krajině, rybáře nevyjímaje, jsou ortodoxní environmentalisté. Ti například prosazují bezhlavou aplikaci takzvaného „principu předběžné opatrnosti“ pod rouškou ochrany přírody.

Co tím myslíte?

Tento princip je nebezpečnou a přitom ničím neověřenou ochranářskou teorií spočívající v jednoduché, ale krátkozraké logice – v případě, že mají pouhé podezření, že něco může škodit přírodě, preventivně to zakážou či omezí, aniž by přitom měli patřičnou znalost problematiky.

A jak se to tedy dotýká rybářů samotných?

U nás se to může týkat hospodářsky a sportovně cenných druhů ryb, které k nám byly dovezeny například již před 100 léty. Běžně se s nimi setkáváme v našich tocích a nyní bychom se jich měli bez náhrady zbavit.

Kauza kormorán velký

Zaměřme se teď na jinou oblast, kterou jsme již nakousli. Velkým nepřítelem rybářů je invazní druh, který likviduje tuzemské rybí populace – kormorán velký. Ten trápí jak zástupce rybníkářů, tak sportovních rybářů. Kvůli němu vznikají obrovské finanční škody, ale i rozsáhlé škody na životním prostředí. Jak chcete řešit tento problém? Můžete říct konkrétní kroky, jak se pokusit proti němu bojovat?

Klíčová je aktivní ochrana zimovišť ryb (odstřel kormorána) a podpora přirozeného rozmnožování ryb. Krom jiného je třeba zabránit regulacím toků, neboť upravené toky neposkytují rybám dostatečný počet úkrytů před rybožravými predátory. V blízké době se má novelizovat takzvaná ptačí směrnice a v této souvislosti se musíme pokusit snížit stupeň ochrany kormorána. Prakticky by se snížení populace kormorána mělo řešit na celoevropské úrovni například olejováním jejich vajec na hnízdištích v severních přímořských státech.

V současnosti ale za tímto rybožravým ptákem stojí silní hráči – ornitologové nebo ochránci přírody. Těm se daří kormorána i nadále chránit. Jak chcete prolomit jejich zájmy? Najdete v Evropském parlamentu dostatečnou podporu?

Už léta upozorňujeme na to, že problém s kormoránem přeroste do neřešitelných rozměrů, což se také stalo. V současné chvíli máme mezi poslanci EP také řadu myslivců, kteří jsou s rybáři na jedné lodi, a kteří jsou schopni podpořit naše snahy o odstranění přehnané ochrany některých druhů včetně kormorána. Také strana TOP 09, za níž kandiduji, je členem nejsilnější poslanecké skupiny EPP, která může nejlépe prosazovat svoje zájmy, protože disponuje nejvyšším počtem 274 mandátů ze 766 europoslanců. Předpokládá se, že EPP zachová svoji dominantní roli i po těchto volbách, a že bude moci prosazovat jako konzervativní politická skupina zájmy tradičních hospodářů v krajině.

Je vůbec v současnosti z Vašeho pohledu snaha v Bruselu proti tomu ptákovi nějakým způsobem zasáhnout? Pochopte, že za dlouhou dobu se prakticky nic nezměnilo a v rybářských kruzích začíná vládnout beznaděj.

Problém spočívá v tom, že kormoráni působí velké škody u nás a v dalších státech, kam zalétají přezimovat, zatímco jejich rozmnožování probíhá na území přímořských států, které nemají snahu je likvidovat, neboť zde se kormorán živí v moři a způsobuje jim jen minimální ztráty.

Existuje tedy podle Vás nějaké řešení?

Mým cílem je účinný a celoevropský management populace kormorána, zahrnující i likvidaci vajec a přímý odstřel. Zároveň mám na zřeteli implementaci příslušných směrnic EU do naší národní legislativy – vždyť například na Slovensku se kormorán může lovit bez zbytečných formalit díky paušální výjimce.

Proč myslivci a rybáři v tomto směru společně nespolupracují? I přesto, že oba spolky patří k tradičním hospodářům v krajině, a nutno říci, že mají k sobě docela blízko.

Nemyslím si, že myslivci a rybáři vůbec nespolupracují. Spolupráce funguje dobře především tam, kde jsou hospodáři a členové místních organizací zároveň i myslivci. Další otázkou je zástřelné za kormorána, které by měla platit EU či alespoň náš stát, ale rozhodně ne nezisková organizace, která problém s kormoránem nezpůsobila. Myslím si, že rybáři a myslivci musí spolupracovat nejen v případě kormorána, ale i v případě norka a dalších invazních druhů, stejně jako v případě hrozícího zákazu olova v olůvkách a střelivu.

Informační okénko: Ing. Bohumil Straka, Ph.D. (1971, Brno)

Po úspěšném studiu na gymnáziu absolvoval na Vysokém učení technickém v Brně (obor mikroelektronika). Následně studoval i v Anglii nebo Belgii. V roce 1994 úspěšně absolvoval státní zkoušku a obdržel titul elektroinženýr. V roce 2002 navíc získal doktorát na VUT v Brně. Navíc po úspěšném absolvování zkoušky obdržel i titul Bc. na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti působí v oblasti vývoje testovací elektroniky pro aplikace v kosmickém, leteckém a lékařském průmyslu.

Více informací najdete na webových stránkách www.straka.eu nebo na facebooku www.facebook.com/straka.top09.

Autor: Viktor Krus

FOTO: archiv Bohumila Straky