Čeští rybníkáři: Kormorán nám způsobuje vážné existenční problémy

Kormorán velký v současnosti nelítostně likviduje rybí obsádky v tuzemských vodách. Situace došla už tak daleko, že momentálně působí více jako sto milionové škody. Velkou krizi zažívají i čeští rybníkáři. Těm nepomohla ani úprava podmínek regulace kormoránů ze strany ministerstva životního prostředí. Naopak, spíše jim uškodila. Někteří tak zvažují ukončení své činnosti.

Značnou část českých rybníkářů zastřešuje Rybářské sdružení České republiky, které má v současnosti 68 členů. Ti představují 90 % tržní produkce ryb v České republice. Hlavními cíly této organizace jsou hájení zájmů českých rybníkářů v oblasti národní legislativy a národních a evropských dotací. Organizace zajišťuje i marketing. Rybářské sdružení České republiky například i publikuje a má na starosti i vzdělávací činnosti v oblasti rybníkářství.

Na otázky zásahu kormorána do tuzemského rybníkářství nám odpovídali Ing. Martin Urbánek, Ph.D. a RNDr. Michal Kratochvíl, Ph.D. z Rybářského sdružení České republiky.

Produkční rybáři hlasitě kritizují rozhodnutí ministerstva životního prostředí o vyškrtnutí kormorána velkého ze seznamu chráněných druhů. Proč? Kde je podle produkčních rybářů zásadní chyba celé situace?

Zásadní chybu vidíme v tom, že kormorán je i nadále chráněn, ačkoliv byl vyřazen ze seznamu zvláště chráněných živočichů. Nadále totiž spadá pod ochranu volně žijících ptáků, takže jej nelze bez povolení střílet. Navíc rybáři přišli o kompenzace za utrpěné škody.

Co se změnilo pro produkční rybáře po vyřazení kormorána velkého ze seznamu chráněných druhů?

Kromě toho, že jsme přišli o náhrady škod, se nezměnilo prakticky nic. I nadále musíme složitě žádat o odstřel a postupovat v souladu nového metodického pokynu, který obsahuje řadu nepochopitelných omezení, kterých se úředníci obcí s rozšířenou působností rádi chytají.

Nacházíte v tomto rozhodnutí o vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů nějaká pozitiva?

Pozitiva bohužel nevidíme. Stát, respektive MŽP, které celou situaci způsobilo, se tímto krokem vyhnulo odpovědnosti za situaci, kterou neúměrnou a dlouhodobou ochranou kormorána způsobilo.

Jak probíhala jednání mezi produkčními rybáři a ministerstvy životního prostředí a zemědělství před tímto zásadním rozhodnutím?

Společná jednání neprobíhala. Komunikace fungovala pouze mezi Ministerstvem zemědělství a rybáři. Rybářům bylo oznámeno, že s platností od počátku dubna roku 2013 bude kormorán vyřazen ze seznamu zvláště chráněných živočichů, ačkoliv jsme podali řadu námitek a návrhů na řešení situace. Rozhodnutí padlo bez naší vůle a po politické dohodě lidí, kteří tehdy na ministerstvech seděli.

Mnoho lidí si ani neumí představit, jak je situace vážná. Můžete ji popsat?

Situace je vážná již dlouhodobě. Roční škody, které tento pták páchá na obsádkách produkčních i sportovních rybářů dosahuje více než 100 miliónů korun. A to nemluvě o druhotných škodách, které mají za následek například nižší přírůstky ryb a úhyny. Kvůli migrujícím kormoránům z pobaltských a skandinávských zemí jejich počet neklesá, což určitě není pozitivní zpráva.

Na celou situaci se snáší velké množství kritiky, pod kterou se schovává konstruktivní řešení. Jak by celou situaci kolem kormorána řešilo Rybářské sdružení?

Řešení, které jsme nabízeli, spočívalo v povolení celoplošného odstřelu a zachováním náhrad do doby, než poklesne stav kormorána na únosnou mez. Bohužel náš návrh nebyl vyslyšen.

Nerozumím tomu celoplošnému odstřelu. Takže Rybářské sdružení chtělo regulovat kormorána na celém území republiky bez povolení?

Naším požadavkem je umožnit celoroční odstřel zejména v místech výskytu rybníků, kde působí největší škody. Jakákoliv ochrana tohoto ptáka zde není na místě. Není důvod k tomu je nějak bránit, protože jejich počty jsou obrovské.

Regulace musí probíhat všemi dostupnými prostředky (odstřel, odstraňování nebo olejování vajec). Některým rybářstvím byl celoroční odstřel umožněn, tak nechápeme, proč to nejde všude! Některé úředníky však těžko přesvědčíme, rozhodují individuálně.

Co je myšleno tou únosnou mezí? Dokážete říci, o jaký početní stav kormoránů jde?

Únosnou mezí je myšlen stav, kdy nebudou působit významné škody na rybách. V současnosti je dle odhadů 10 až 12 tisíc migrujících ptáků ročně. Je těžké říct, jaký stav bude optimální. V 90. letech, kdy problém začal, jich bylo o 90 % méně, a všechno bylo v pohodě.

Na čem vaše požadavky ztroskotaly? Proč se je nepovedlo prosadit?

Ochránci tvrdí, že odstřel nic nevyřeší a bojí se rušivých dopadů na jiné ptáky. Pro rybáře je ale odstřel důležitým a funkčním prostředkem ochrany rybníků.

Existuje podle Rybářského sdružení České republiky jiná, „nenásilná (střílení, zásah do hnízdišť) forma účinné regulace, kterou by akceptovali i ochránci?

Účinné metody jsou střelba, olejování a odstraňovaní vajec v hnízdištích, ty ale ochranáři neakceptují. V úvahu je zvukové plašení, ale to nemá velký účinek a ruší i jiné ptáky. Malé rybníky se pak dají zasíťovat (do 1ha). Cvičení dravci také nemají význam, když nalétne 200 hlavé hejno. O dalších metodách nevíme.

O škodách na českých rybnících

Odkdy začali mít produkční rybáři s kormoránem tak velké potíže? Kdy celá situace začínala výrazně ovlivňovat české vody?

Situace začala v celé Evropě již počátkem 90 let, kdy vstoupila v platnost ochrana tehdy nízkých počtů kormorána. Nikdo tehdy netušil, že se celá situace takhle zvrhne, i když rybářská veřejnost na toto potenciální nebezpečí dlouhodobě upozorňovala. Posledních 10 let je situace katastrofální. Obrovské ztráty působí kormorán hlavně na plůdku a násadách, a také na velmi cenném rybím genofondu v říčních tocích.

Jak velké škody způsobuje kormorán produkčním rybářům? Jsou ty škody zásadní?

Škody, které eviduje Rybářské sdružení České republiky u svých členů, činí ročně přibližně 90 miliónů korun. Tyto škody již u některých firem představují vážné existenční problémy.

Kam až může tato situace podle vás zajít?

Řada podniků může ukončit svoje podnikání.  V současnosti jsou podniky, které to již zvažují. V zahraničí řada firem zkrachovala v důsledku kompletního vyžrání rybích obsádek (např. ve Francii). Hrozí tak, že řada rybníků zanikne, zaroste, protože nebudou prostředky na jejich nutnou údržbu.

Z jakých zdrojů hodlají rybáři „lepit“ finanční škody způsobené kormoránem?

Není z čeho „lepit“. Ve Francii musely kvůli kormoránovi některé farmy dokonce ukončit svoje živnosti, poněvadž došlo k úplnému „vyrabovaní“ rybích obsádek. U nás k tomuto může také velmi rychle dojít.

Podporuje vás stát pomocí nějakých finančních zdrojů z operačních programů?

Ne, toto není v souvislosti se škodami způsobenými predátory možné.

Jak to myslíte? Proč to není možné?

Žádný operační program, který by hradil škody způsobené kormorány, zatím neexistuje. Do budoucna se o něm v EU uvažuje, ale podrobnosti zatím neznáme.

Které ryby nejčastěji kormorán poškozuje? Podle některých zdrojů tito ptáci likvidují zejména populace „bílých ryb“. Poškozují kormoráni i větší ryby? Jak? Dokážou se z těchto poranění ryby zotavit? 

Kormorán působí ztráty na plůdcích i násadách všech druhů ryb. Nevybírá si a loví, co je aktuálně k dispozici. Největší ztráty působí na rybách s protáhlou stavbou těla, jako jsou štika, candát, amur, pstruh, lipan, které mu snadno projdou do žaludku.

Druhotné ztráty působí i na tržních rybách. Svým zobákem jim způsobí otevřené rány na těle, které pak rychle ve vodě zaplísní, což vede k infekcím, a následným úhynům nebo nižším přírůstkům vlivem vystresování.

I když se ryba zotaví, tak je stresována a pomaleji roste. Horší je to v zimním období, poněvadž ryby vysílením ztrácejí energii potřebnou pro přežití dlouhé zimy. Většinou pak dochází k hromadným úhynům, kdy ryba padne vysílením. Pokud jsou rybníky zamrzlé, tak kormoráni přelétají na vodní toky, kde sloví celé úseky řek téměř do jednoho kusu.

Ochrana je velmi složitá. Pták je to velmi chytrý i ostražitý a velmi těžko se loví. Málokdy si lovce nechá přijít do střelecké vzdálenosti, rychle se totiž učí a dokáže rozeznat na dálku i lovce s flintou.

O složité a (ne)účinné administrativě

Vychází vám úřady vstříc? Pomáhají vám v boji proti kormoránovi snadnou administrativou?

Administrativa je neúměrně složitá a jednotliví úředníci mají na věc odlišný názor, takže jednotlivá povolení k odstřelu se liší doslova úředník od úředníka.

Tomu nerozumím. Výdej povolení nemá jednotnou „formu“.

Ano, výdej povolení nemá jednotnou formu. Každý úředník rozhoduje dle svého uvážení (nálady), takže to znamená, že někde jsou povoleny celoroční odstřely, jinde jsou časově omezeny, nebo nejsou povoleny vůbec. To chceme změnit.

Ministerstvo ale slibuje, že administrace povolování odstřelů se zjednoduší. Souhlasíte s tím?

Ačkoliv se stále slibuje, tak nám to připadá, že pravdou je spíše opak. Je sice několik málo výjimek, ale v celku je administrativa povolování odstřelů složitější, než byla dříve.

Které oblasti jsou nejpostiženější? Kde nejčastěji dochází k podávání povolení ze strany produkčních?

Postižené jsou všechny oblasti, kde najdeme rybníky s chovem ryb. Tam, kde je vyšší koncentrace ryb, je i logicky více kormoránů.  Velké podniky, které hospodaří na velkých soustavách, mají nejvíce škod a žádají o výjimky nejčastěji.

Je pravda, že odstřel ptáků je nějak omezen (roční období regulace, čas odstřelu)? Limitují vás nějak tato omezení?

Ano, odstřel je časově omezen viz citace metodického pokynu (bod  5.5.2):

Odlov kormorána velkého na rybníku/revíru …(specifikace rybníků, pozemků či revíru nebo jejich částí)… je možné uskutečňovat v období od 1. 8. do 31. 3. běžného roku

Komentář Rybářského sdružení ČR: Podle nás je celoroční odstřel nezbytný, protože tažní kormoráni jsou přítomni na rybníce i v dubnu, ale dokonce i později!

Další omezení je následující pasáž:

Odlov kormoránů může být vykonáván pouze při dobré viditelnosti. Odstřel nelze provádět na odpočívající ptáky. Odstřel lze provádět pouze v místech, kde je pro ptáky potrava aktuálně dostupná (např. nelze střílet jedince kormorána velkého na plně zamrzlých rybnících či tocích.

Komentář Rybářského sdružení ČR: Plně zamrzlé rybníky nejsou, pokud jsou na něm instalovány areátory (provzdušňovače), kormorán si pod led cestu najde. Pokud jsou plně zamrzlé, kormorán se tam z pochopitelných důvodů nevyskytuje.

Dále:

Jednorázově může být uloveno maximálně 20 % přítomných jedinců z celkového počtu jedinců kormorána velkého v dohledové vzdálenosti osoby provádějící odlov. V případě přítomnosti více střelců musí být dodržena podmínka, že jednorázově může být uloveno maximálně 20 % přítomných jedinců, tzn. procentuální množství ulovených jedinců se počtem střelců nenavyšuje.

Komentář Rybářského sdružení ČR: Pokud přiletí na rybník několika set hlavé hejno, tak výše uvedené nařízení je opravdu zarážející! K poklesu jejich počtů tak nemůže nikdy dojít!

Věříte tomu, že se ještě dá s vzniklou situací něco dělat?

Situace je velmi špatná a její řešení potrvá léta, pokud se vůbec vyřeší. Jediným přijatelným řešením je likvidace vajec na hnízdištích, plošný odlov a kompenzace škod do doby, dokud nedojde k snížení počtu migrujících jedinců.

Více o českém rybníkářství se dozvíte zde: www.cz-ryby.cz

Autor: Viktor Krus