Vědci varují před výrazným úbytkem kyslíku ve sladkovodních nádržích a jezerech ve střední Evropě. Tato negativní změna je způsobena hned několika vlivy. Velkým problémem je, že úbytek kyslíku může mít velmi negativní vliv na život v našich revírech. Česky vědec Josef Hejzlar například poukázal na to, že právě kvůli nedostatku kyslíku hynuli candáti na Vranově.
O výzkumu informoval zpravodajský web Aktuálně. Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech a nádržích od roku 1980 kleslo o 19 procent v hlubších vrstvách vodního sloupce, u hladiny pak o 6 procent. Na první pohled tato čísla nevypadají nijak drasticky, ovšem tento úbytek je dvojnásobný oproti světovým oceánům!
VÝPRODEJ: Obrovské slevy na bivaky a lehátka FOX! Platí jen několik dní!
Problémem je, že voda ve středoevropských vodních plochá se ohřívá. A právě zvýšená teplota vody způsobuje menší obsah kyslíku. Právě na menší množství kyslíku ve vodě nebo rozšíření bezkyslíkatých zón upozorňují vědci. Proč? Protože tenhle negativní trend může výrazně ovlivnit život ve sladkých vodách.
Úbytek kyslíku je dobře viditelný například na znečištěných nádržích, kde je vysoký obsah fosforu nebo dusíku. Právě v tomhle prostředí se dobře daří řasám. Jenže! Právě i řasa způsobuje to, že ve vodě ubývá kyslíku. Jak se fosfor a dusík do nádrží dostává? Velkou měrou k tomu přispívají odpadní vody. Kromě toho ve střední Evropě roste i teplota vzduchu, která celému procesu napomáhá.
Problém pro candáty?
Sladké vody jsou velmi rozmanité ekosystémy, které se skládají z obrovského množství živočichů. Některé jsou ale teď v ohrožení! „Pro vodní živočichy to může znamenat existenční problémy. Ti by potřebovali mít ve spodních vodách jezer a nádržích mnohem více kyslíku,“ řekl pro Aktuálně Josef Hejzlar.
To, že bezkyslíkaté zóny dokážou působit velké problémy například rybářům, vědec dokazuje na Vranově. Podle něj kvůli tomuto trendu hynuli na jihomoravské přehradě někteří candáti. Jak to k tomu došlo?
„Když candáti zůstanou ve střední části vodního sloupce v posledním zbytku ještě částečně okysličené vody, který je obklopen shora i zdola masami vody bez kyslíku, tak se jim z nej nechce. Přirozená úniková reakce velí postupně vystoupat směrem vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, ale silná „poklička“ bezkyslíkaté vody jim brání, protože se vždy začnou dusit,“ vysvětluje vědec.
VÝPRODEJ: Obrovské slevy na bivaky a lehátka FOX! Platí jen několik dní!
Pak bohužel často nastanou dva scénáře. Buďto se candáti ve vodě s nízkým obsahem kyslíku udusí, anebo je zabije rychlá změna hloubky, když chtějí ryby prchnout. „Když candáti rychle výrazně změní hloubku a tím i tlakové poměry, tak je zabije tzv. kesonová, nebo též dekompresní nemoc,“ dodal pro Aktuálně vědec Josef Hejzlar.
Proč se kapři v létě drží u ve sloupci?
O tomto tématu jsme se už věnovali skrze letní lov kaprů ve vodním sloupci. Proč vlastně ryby v teplé vodě se často drží ve vyšších partiích vodního sloupce? Velký vliv na to má právě množství kyslíku v jednotlivých partiích vodního sloupce.
Pohyb ryb ve sloupci je častokrát pro ryby jediným řešením, jak žít v příznivém prostředí. Obsah kyslíku ve vodě je proměnlivý. Je-li v rovnováze se vzdušným kyslíkem, pohybuje se jeho koncentrace podle teploty vody mezi 7 až 14 mg.
V důsledku intenzivní fotosyntetické asimilace (nasycování vody kyslíkem) může dojít k přesycení až na 40 mg na jeden litr, anebo naopak vlivem respirace (dýchání buněčných rostlin) může rozpuštěný kyslík z vody zcela vymizet. K tomu dochází především ve vodách s rychlým rozkladem organických hmot.
CELÝ ČLÁNEK: Proč se kapři v létě drží ve sloupci, a nikoliv u dna?
