Na populárním Velkém Boleveckém rybníce u Plzně proběhl zajímavý průzkum vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Ti se zaměřili na průzkum rybí obsádky v této vodní ploše. Vědci lovili ryby z rybníku na speciální lodi, která dokáže lovit ryby s pomocí elektřiny. Některé rybí druhy vědci nepouštěli zpátky do rybníka, ale odvezli je do ZOO do Plzně, kde posloužily jako krmivo pro zvířata…
Když vědci narazili při lovu s elektřinou na dravce, tak ho velice rychle změřili a zvážili, a následně jej pustili zpátky. Ovšem například ulovené plotice, cejny nebo perlíny vědci nepouštěli zpátky do vody, ale odvezli je do plzeňské ZOO, kde posloužily jako krmivo pro zvířata.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Luxusní kaprový naviják SHIMANO za super nízkou cenu!
Vědci při tomto průzkumu rybí obsádky použili speciální loď, která dokáže ve svém okolí vytvořit elektrické pole. Právě to ryby v dosahu omráčí. Pak musí vědci velice rychle omráčené ryby dostat do podběráků, protože ryby se velice rychle proberou a odplavou pryč.
Proč vlastně tento průzkum proběhl? Podle zjištění vývoje rybí obsádky je správce vodní plochy schopen lépe „nastavit“ rybí obsádku tak, aby byla v rybníce nádherně čistá voda pro koupání. Vědci upozorňují, že například přebytek bílé ryby vede ke zhoršení kvality vody, ve které se objevují například sinice.
Samozřejmě, nejlogičtějším postupem je nasazování dravých ryb, které bílou rybu drží v „normálu“. Díky tomu nejsou v rybníce obrovská hejna bílé ryby, která zhoršuje kvalitu vody. Ostatně, to prozradil i tento průzkum.
Velký Bolevecký rybník
Tato vodní plocha nedaleko Plzně patří k naprosto unikátním dědictvím. Rybník totiž patří k těm nejstarším v oblasti Plzeňska. Stavba rybníku se datuje na roky 1460 až 1461. Zajímavostí u tohoto rybníku je to, že u něj probíhá postupná přeměna z rybničního na jezerní charakter. Na této vodní ploše totiž dochází nejen ke změně rybí obsádky, ale také k obměně rostlin. I díky tomu je v rybníce kvalitní voda, takže proto láká lidi ze širokého okolí k rekreaci.
Velkou zajímavostí také je to, že právě z tohoto rybníku se v druhé polovině 19. století vozil do Plzeňského Prazdroje led. Jak to fungovalo? Pivovar v zimě těžil obrovské množství ledu, které ukládal do sklepů, kde vydržel nejen přes léto, ale až do další zimy, kdyby náhodou byla slabá zima a rybník zase nezamrzl. Led sloužil k chlazení piva. Plzeňsky Prazdroj například v roce 1920 z rybníku vytěžil až 600 vagónů ledu.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Luxusní kaprový naviják SHIMANO za super nízkou cenu!
V polovině 20. století došlo k modernizaci dopravníku. A ten dokázal vytěžit až 100 tun ledu za jedinou hodinu. Tato metoda se používala až do roku 1987. V tomto roce pivovar vytěžil poslední kru. Na konci minulého století byl dopravník rozebrán…
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
