Českobudějovičtí odborníci z Biologického centra Akademie věd se snaží přijít na to, jak zabránit kaprovitým rybám v tom, aby migrovaly do horní Vltavy, která vtéká do Lipna. Proč chtějí tomuto masivnímu tahu zabránit? Kaprovité ryby totiž z horní Vltavy vytlačují pstruhy potoční, na kterých je závislý jeden kritický ohrožený živočich – perlorodka říční. Ano, jedná se o sladkovodního mlže, který produkuje říční perly. Vědci v této oblasti testovali hned několik typů bariér, které se pokusí kriticky ohrožené perlorodky ochránit…
Kaprovitých ryb, které každoročně migrují z Lipna do horní Vltavy, jsou až stovky tisíc. Jenže! Tento nápor rybích kočovníků výrazně komplikuje život pstruhům potočním, kteří před tímto náporem musí ustupovat. A to má velmi neblahý vliv na kriticky ohroženou perlorodku říční, která je na potočácích závislá.
„Perlorodka má složitý rozmnožovací cyklus. Pro svůj vývoj potřebuje lososovité ryby, u nás zejména pstruhy, na jejichž žábrech se vyvíjejí larvy zvané glochidia. Při předchozím výzkumu jsme zjistili, že původní společenstvo ryb horního toku Vltavy silně narušují kaprovité ryby, které sem táhnou z Lipna,“ řekl pro Českobudějovický Deník Michal Tušer z Biologického centra Akademie věd.
Jaké ryby se vlastně derou proti vltavskému proudu z obrovské nádrže? „Jsou to obrovská množství, desetitisíce až statisíce ryb – ouklejí, bolenů, plotic a jelců – a ty pstruhům konkurují potravně, vytlačují je z lokalit, kde je perlorodka, a snižují jejich početnost,“ doplňuje odborník.
A této masivní migraci se snaží odborníci zabránit. Možností je hned několik, proto bylo nutné všechny vyzkoušet a vybrat tu nejlepší. Tohle testování trvalo 4 roky. „Jako nejlepší mechanická zábrana vyšly plastové ploty, které jsou dostatečně funkční a také odolné. Pokud nejsou vyšší průtoky vody, zadrží sto procent ryb. Jejich nevýhodou je, že se zanáší a musí se několikrát týdně čistit od spláví,“ vysvětluje pro Českobudějovický Deník ichtyolog Milan Muška.
Pak ale někoho napadlo vyzkoušet elektrické bariéry, které by do vodního prostředí vydávaly impulsy, které by migrující ryby odradily v další cestě proti proudu. „To je bezúdržbové řešení, může být na řece celoročně a dá se vypínat a zapínat ze břehu. Ladili jsme nastavení elektrického pole tak, aby fungovalo jak na malé, deseti až dvaceti centimetrové oukleje, tak na až pětkrát větší boleny. Před bariéru jsme také instalovali senzory, které vypnou bariéru, když kolem projíždějí vodáci, protože na bezpečnost celého zařízení byl také kladen velký důraz,“ dodává Milan Muška.
Celé testování ve výsledku ukázalo, že nejúčinnější je kombinace obou typů bariér. „Z našich výsledků vyplývá, že nejlepším řešením bude kombinace obou bariér, jak mechanické, tak elektrické, a to v závislosti na sezónnosti migrace ryb a hydrologické situaci v toku,“ říká ichtyolog.
V současnosti je už hotový experimentální prototyp bariéry, které má napomoci k lepší budoucnosti perlorodek říčních na Šumavě. Tento prototyp bude instalován nad mostem u Pěkné. S používáním prototypu se počítá okolo dvou až tří let. Poté přijde na řadu finální technické opatření, na kterém už pracuje Správa Národního parku Šumava, která se snaží pro perlorodky udělat maximum.
Perlorodka říční: Kriticky ohrožený druh mlže, který v České republice žije už v posledních potocích. Perlorodky v minulosti v našich tocích žily až po statisících, ovšem kvůli znečištění životního prostředí skoro vymizely. V současnosti se u nás vyskytují nejvíce na jihu Čech, ovšem počet lokalit je skutečně nízký. O jejich udržení se snaží i Národní park Šumava, který spustil záchranný projekt už v roce 2010. Perlorodky byly v minulosti významným zdrojem říčních perel.
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
