Šokující zjištění: V rybníku v Čechách se objevili úhoři! Nikdo je sem nevysazoval 20 let

Letos na jaře prováděli českobudějovičtí vědci z Biologického centra Akademie věd kontrolní odlov na Velkém Boleveckém rybníce nedaleko Plzně. Tento kontrolní odlov se prováděl proto, aby vědci zjistili, jestli je v rybníce vhodná rybí obsádka, která napomůže k čisté vodě. Kromě mnoha zjištění odborníci z Biologického centra přišli na to, že v rybníce jsou úhoři. A to i přesto, že je tam dlouhá léta nikdo nevysazoval…

Odborníci prováděli kontrolní odlov na konci dubna letošního roku. Nyní jsou „na papíře“ výsledky. „Průzkum nic zásadně nového nepřinesl, což je dobře. Potvrdil stabilitu systému, rybí obsádka je ve stavu, který je z pohledu kvality vody optimální,“ řekl Právu hydrobiolog Jindřich Duras.

„Na váhu bylo nejvíce cejna velkého, na počet vede plotice obecná,“ upřesňuje hydrobiolog. V Boleváku je situace taková že na jednoho dravce připadají 3 býložravé ryby. „Nejvíce je štik, početný je bolen, jsou tady candáti i sumci,“ dodal odborník.

Ve Velkém Boleveckém rybníce je opravdu hodně kvalitní voda, k čemuž přispěla i razantně upravená skladba ryb. Například v letech 2005 až 2008 došlo k velmi výraznému snížení býložravých ryb, které podporují tvorbu sinic. Změna přišla i v počtu ryb, protože v Boleváku je až o 50krát méně ryb než v klasickém rybníce.

Velkým překvapením bylo, že v Boleváku vědci narazili i na úhoře. „To je zajímavá věc, protože minimálně dvacet let ho tady nikdo nevysadil,“ diví se Jindřich Duras. A dalším nádherným zjištěním bylo, že v Boleváku žije unikátní hejno karasů. „Je to populace stařešinů, vzácné ryby 25 až 30 let staré, metuzalémové, měří ke 30 centimetrům. Nerozmnožují se, potěr nenacházíme,“ řekl hydrobiolog.

Velký Bolevecký rybník

Tato vodní plocha nedaleko Plzně patří k naprosto unikátním dědictvím. Rybník totiž patří k těm nejstarším v oblasti Plzeňska. Stavba rybníku se datuje na roky 1460 až 1461. Zajímavostí u tohoto rybníku je to, že u něj probíhá postupná přeměna z rybničního na jezerní charakter. Na této vodní ploše totiž dochází nejen ke změně rybí obsádky, ale také k obměně rostlin. I díky tomu je v rybníce kvalitní voda, takže proto láká lidi ze širokého okolí k rekreaci.

Velkou zajímavostí také je to, že právě z tohoto rybníku se v druhé polovině 19. století vozil do Plzeňského Prazdroje led. Jak to fungovalo? Pivovar v zimě těžil obrovské množství ledu, které ukládal do sklepů, kde vydržel nejen přes léto, ale až do další zimy, kdyby náhodou byla slabá zima a rybník zase nezamrzl. Led sloužil k chlazení piva. Plzeňsky Prazdroj například v roce 1920 z rybníku vytěžil až 600 vagónů ledu.

V polovině 20. století došlo k modernizaci dopravníku. A ten dokázal vytěžit až 100 tun ledu za jedinou hodinu. Tato metoda se používala až do roku 1987. V tomto roce pivovar vytěžil poslední kru. Na konci minulého století byl dopravník rozebrán…

Redakce InRybar.cz

Ilustrační foto: archiv InRybar.cz