Obce v okolí Vltavy řeší na první pohled hodně kuriózní problém. Starostové chtějí od vodáků, aby začali platit mýto za splutí řeky. Proč? Důvodem je, že na Vltavě začíná vodní provoz nekontrolovatelně narůstat. A to má velmi negativní vliv na život v řece! Pod náporem vodáků začínají z řek mizet vodní rostliny, a ryby například nemají klid na rozmnožování. Za omezení počtu člunů na Vltavě by zvedli ruku nejen starostové, ale také odborníci na životní prostředí.
„Masové vodáctví na Vltavě je jednoznačně negativní faktor, v korytě řeky už nejsou v podstatě žádné vodní rostliny a nemají ani šanci tam přežít, ačkoliv tyto rostliny jsou důležité pro další vodní organismy,“ říká profesor Tomáš Randák, který působí na Fakultě rybářství a ochrany vod.
„Ryby nemají chvíli klidu na rozmnožování a řeka je absolutně závislá na umělém zarybnění, byť právě toky, kde se dosud dařilo lososovitým rybám, bychom si měli chránit. Proto, že i sportovní rybáři platí za to, že mohou využívat řeku, navrhujeme, nechť i vodáci se podílejí na financování úklidu řeky či zarybňování,“ vysvětluje profesor Randák.
Na Vltavě se každoročně objeví 300 000 vodáků, kteří mají na život v řece velice negativní vliv. A toho mají například už dost i okolní obce. Ty trápí například i velký nepořádek! Obce proto uvažují o zavedení jakéhosi mýtného, které by financovalo mimo jiné i úklid řeky. „Určitě by poplatek nebyl nějak zásadně vysoký, bavíme se třeba o částce padesát korun za loď,“ říká místostarosta Vyššího Brodu, který leží pod Lipnem, Jan Straka.
Jenže i tahle částka může být zásadní! Kdyby Vyšší Brod zavedl 50 korunový poplatek, pak by od všech vodáků, kteří odtud plují, vybral 15 000 000 korun, tedy pětinu rozpočtu. Problémem ale je, že obce nemohou samy o sobě začít vybírat tento poplatek. S tím jim musí pomoci stát. „Aby obec mohla zavést obecně závaznou vyhláškou nějaký poplatek, potřebuje výslovné zákonné zmocnění. Žádný zákon však obce k zavedení poplatku za splouvání řeky nyní nezmocňuje,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Dalším záměrem je snížit samotný počet lodí na Vltavě. „Vltava je dneska na hranici svých možností,“ varuje přírodovědec z České geologické služby Jakub Hruška. Ten zároveň dodává, že pokud nepřijde v blízké době regulace lodí, odborníci začnou prosazovat úplný zákaz splouvání některých úseků řeky. „Alespoň dva dny v týdnu by řeka měla být bez lidí,“ dodává přírodovědec Hruška.
Pro vodáky platí jistá omezení už na jiných řekách. Například v Krkonošském národním parku nesmějí vodáci vystupovat z lodí, kde se jim zachce. Mohou vystoupit pouze na určených místech. „V chráněných územích je splouvání omezováno z důvodu ochrany přírody. Negativní jevy více zatížených úseků, zejména odpadky, jsou v kompetenci správců toků, případně vlastníků okolních pozemků a samospráv,“ říká Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody.
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
