Do pískovny u Labe chce firma odvézt až 1 800 000 tun materiálu! Může tam jezdit až 100 kamiónů denně

Firma KAMENOLOMY ČR chce odvézt 900 000 m³ materiálu do štěrkovny Sandberk, která leží hned vedle Labe u Kolína. Na záměr firmy upozornili někteří lidé, kterým se uložení tohoto materiálu do štěrkovny Sandberk nelíbí. A proto vznikla i petice, která má už stovky podpisů. Organizátorovi petice vadí, že podle něj o záměru firmy nebyla široká veřejnost vůbec informována. Navíc, podle něj by to znamenalo, že v okolí by se pohybovalo až 100 kamiónů denně. Firma uvádí, že materiál se skládá z takových součástí, které jsou běžné přírody…

Firma KAMENOLOMY ČR uvádí:

Záměr je lokalizován převážně v rámci dobývacího prostoru Kolín, který leží východním směrem od vlakového nádraží Kolín. Jezero v dobývacím prostoru je propojeno se západněji ležícím jezerem s místním názvem Sandberg. Jezero Sandberg je spojené vodním kanálem o délce cca 300 metrů a šířce 9 až 20 metrů s řekou Labe. Původně se jednalo o zbytek slepého ramene, jak je patrné ze starších leteckých snímků.

Koncepce aktualizace projektu sanace a rekultivace spočívá v ponechání větší části vodní plochy těžebního jezera beze změny, některé části jezera je navrženo modelovat „rekultivačními“ materiály: k úpravám terénu v rámci sanace a rekultivace budou využity odpady „kategorie ostatní“ (zemina a kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina). Jedná se o materiály, které se v přírodě běžně vyskytují. Dále budou v omezeném množství ke zpevnění provozních cest využity recykláty demoličních a stavebních odpadů (např. frakčně upravené cihly, beton).

Celkový objem materiálu, který by měl v Sandberku skončit, je 900 000 m³, což je v přepočtu 1 620 000 až 1 800 000 tun. Podle předsedy MO ČRS Kolín Jiřího Krouzy by to mohlo znamenat, že 35 nákladních vozů denně projede Kolínem přes Nový most (předpoklad příjezdu ve směru ze Zálabí) a dále ulicí Starokolínskou, a dalších 38 nákladních vozů denně projede ve směru od Starého Kolína. Po dobu přibližně 200 dní v roce, a to od roku 2020 do roku 2028.

Stovky podpisů jsou PROTI!

Některým lidem se ale tento záměr vůbec nezamlouvá. Proto vznikla elektronická petice, která chce zabránit tomu, aby firma KAMENOLOMY ČR 900 000 m³ materiálu odvezla do štěrkovny Sandberk. V petici se mimo jiné píše:

„Tento odpad nasypou do labské vody a říkají tomu rekultivace. Jedná se o více než 100 velkokapacitních nákladních aut každý den. Veřejnost o tom nebyla vůbec informována. Prosím, podpořte podpisem této petice zastavení takové devastace životního prostředí v regionu Kolín.“

INFO: Petice je dostupná ZDE

Kompletní vyjádření předsedy Jiřího Krouzy z MO Kolín

O celé věci jsem byl informován teprve dne 17. 1. 2020 a to při jednání o nových lovných místech pro handicapované rybáře s jednou z těžebních společností.

Situace je nyní taková, že společnost, které nebyla na této pískovně umožněna další těžba, přišla s návrhem předmětné rekultivace. Rekultivace je samozřejmě do jisté míry nezbytná a je i nutná dle platné legislativy. Na pískovně je řada břehových partií, které jsou nebezpečné, ostatně i proto v těchto částech není povolen lov ryb, koupání, vstup atd.

Nicméně Krajský úřad Středočeského kraje dne 13. 1. 2020, na který se společnost Kamenolomy ČR obrátila se záměrem „rekultivace“ rozhodl pod č.j. 150436/2019/KUSK ve prospěch jejího návrhu pro záměr „Sanace a rekultivace dobývacího prostu Kolín“ s argumentací, že toto nemá významný vliv na životní prostředí, a záměr nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů.

Dle mých informací se k této otázce mohli v rámci proběhlého řízení vyjádřit, dotčené subjekty takto:

1. Středočeský Kraj: (samostatná působnost): „Souhlasí se záměrem a nepožaduje další posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb.“

2. Město Kolín (samostatná působnost): „Předložené oznámení bere na vědomí a na základě informací a závěrů z něho vyplývajících považuje oznámení za dostatečné. Další posuzování záměru ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. nepožaduje za předpokladu, že budou respektována opatření uvedená v oznámení záměru, kapitole D. 4., zejména pak důkladná a odpovědná kontrola kvality a kvantity navážených materiálů a jejich druhu. Nezávadnost materiálů musí být dokládána vyhláškou předepsanými rozbory a bez těchto předchozích chemických rozborů a testu toxicity vůči vodním organismům nesmí být materiál k rekultivaci převzat.“

3. Obec Starý Kolín (samostatná působnost): „Požaduje další posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb. s posouzením několika alternativ řešení…“

4. Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství (v oblasti státní správy v rámci přenesené působnosti, tedy v části – rozhodovací – působnosti, do které samospráva nesmí jakkoliv zasahovat), nepožaduje za splnění deklarovaných podmínek další posuzování záměru dle zákona č. 100/2001 Sb.

5. Městský úřad Kolín – odbor životního prostředí a zemědělství (v oblasti státní správy v rámci přenesené působnosti, tedy v části – rozhodovací – působnosti, do které samospráva nesmí jakkoliv zasahovat), požaduje z hlediska vodního zákona další posuzování záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., s posouzením několika alternativ řešení.

6. Česká inspekce životního prostředí – OI Praha: „Požaduje další posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., a zohlednění připomínek v dokumentaci.“

Marně si proto lámu hlavu nad tím, jakým způsobem se Krajský úřad vypořádal s otázkou posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb.

Z hlediska pohledu rybářství mohu uvést následující. Tato pískovna je součástí rybářského revíru č. 411056 LABE 24A a je ve statutu společného rybolovu. Nejedná se o revír místního významu. Uživatelem tohoto revíru je naše organizace ČRS MO Kolín. Výkon rybářského práva jí byl pro tento revír svěřen Českou republikou prostřednictvím Ministerstva zemědělství již 18. 9. 1999 Ministerstvem zemědělství, na dobu neurčitou.

Dlouhodobě zde provádíme zarybňování revíru a to i nad rámec zarybňovacího plánu. Vysazují se zde ryby jak generační, tak trofejní. Rybami nemyslím jen ryby kaprovité, ale například ryby dravé a díky tomu, že je pískovna propojena s hlavním tokem Labe je právě zadní část pískovny, které se má rekultivace týkat, prokazatelně a dlouhodobě místem přirozeného výtěru většiny druhů ryb.

Podle informací, které jsem obdržel je záměrem rekultivace tuto pískovnu rozdělit na několik částí. Osobně nemám problém se smysluplnou rekultivací, v rámci které by byl například vytvořen nový poloostrov jako větrolam, či zpevnění a srovnání břehů, vytvoření tůní a mokřadů, či osázení vhodnými dřevinami, naopak. Z pohledu uživatele revíru a ochránce přírody však nemohu souhlasit s rozdělením pískovny.

Jakékoliv rozdělení pískovny by byla podle mého názoru velká chyba a mělo by to výrazně negativní vliv na místní faunu a posléze i na kvalitu vody. Právě zadní část pískovny je z hlediska ichtyocenózy celého horního toku Labe od Kolín po Veletov zásadní. Jedná se o rybářský revír s vysokým indexem diverzity.

Na celou věc se snažím dívat s nadhledem. V této lokalitě se vyskytují ale i vzácné druhy ptactva a dalších živočichů, i bezobratlých, pro které se tato část pískovny stala místem přirozeného výskytu. Paradoxně právě díky těžbě zde vzniklo do jisté míry jedinečné a klidné prostředí. Všechny tyto aspekty, stejně tak jako reálné ohrožení výkonu rybářského práva, by měly být podrobeny širší a velmi odborné diskuzi a především by nejen podle mého názoru mělo dojít k posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb.

Z tohoto důvodu se budeme zabývat otázkou možného odvolání z pozice dotčené veřejnosti v souladu s ust. § 3 písm. i) bodě 2 zákona příslušného zákona (Dotčenou veřejností je právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob.) V tuto chvíli však o celé věci budeme nejprve jednat s příslušnými úřady.

Pískovna Samberk je velmi citlivé téma nejen pro rybáře, rizika v souvislosti s touto rekultivací existují mnohá. Například z hlediska dopravy materiálu určeného k rekultivaci by se mohlo jednat o 35 nákladních vozů Kolínem přes Nový most (předpoklad příjezdu ve směru ze Zálabí) a dále ulicí Starokolínskou, a dalších 38 nákladních vozů ve směru od Starého Kolína. Po dobu cca 200 dní v roce, a to od roku 2020 do roku 2028. Z tohoto vyplývají další a další negativní aspekty, které by měly být dle mého názoru jednoznačně předmětem posuzování zákona č. 100/2001 Sb. a celý záměr rekultivace by tak měl být posuzován v rámci velké EIA a diskutován se všemi skutečně dotčenými subjekty, které se na ochraně zdejší přírody podílejí.

Redakce InRybar.cz

Ilustrační foto: archiv InRybar.cz