V poslední době zaznamenal Balaton výrazný pokles populace labutí. Podle Pétera Szinaiho, zoologa z Národního parku Balaton, má umělé regulování hladiny jezera vážný dopad na ptačí populaci.
Snižující se počet rákosů v důsledku stavebních aktivit u břehu má za následek zmenšení životního prostoru některých druhů ptáků. Jenže! Na vině jsou také rybáři. Tým Národního parku Balatonu ošetřil v posledních letech stovky ptáků.
Nejvíce ohrožené rybářským vybavením jsou labutě
Péter Szinai uvedl, že vede přesné záznamy o druzích a způsobech ošetření ptáků, přičemž většina z nich je převezena do Záchranného centra pro divokou zvěř a ptáky v Sóstó.
Mezi hlavní nebezpečí pro ptáky představují úrazy elektrickým proudem a srážky s vozidly na silnicích kolem Balatonu. Dalším významným rizikem jsou nehody spojené právě s rybolovem. „Balaton je z tohoto hlediska specifický, protože mnoho ptáků se zamotává do vlasců nebo se stává obětí rybářských háčků,“ upřesňuje Szinai.
Při zamotání do vlasce dochází u divokých ptáků často k uškrcení dolních končetin. V takových případech se končetina zvětší a kvůli nedostatku krve dochází k postupnému odumírání tkání. Rychlé odstranění vlasce je proto v těchto případech klíčové.
Labutě jsou v tomto ohledu nejvíce ohrožené, protože u nich nejčastěji dochází k polykání háčků. U luňáků a poštolek je naopak typickým nebezpečím úraz elektrickým proudem. Nabízí se otázka, zda nesou rybáři nějakou odpovědnost. Podle Szinaiho se ale mnohdy sami rybáři obracejí na park s žádostí o pomoc při záchraně zraněných ptáků.
Odborník doporučuje, aby v případě setkání s ptákem zamotaným do vlasce nebo s polknutým háčkem rybáři okamžitě kontaktovali odborníky ze záchranných stanic.
Umělá regulace nesvědčí rákosům
Zachraňování ptáků v Maďarsku se v poslední době zlepšilo díky vzniku mnoha záchranných stanic. Situace s labutěmi však zůstává vážná, jejich populace ve srovnání s předchozími lety výrazně klesla.
Situaci nepomáhá ani nedostatek rákosin kolem Balatonu. Množství rákosin se dále zmenšuje a s nimi i životní prostor pro ptáky. Uměle udržovaná vysoká hladina vody v Balatonu rákosí škodí, protože potřebuje občasné období s nižší hladinou, aby se mohlo regenerovat.
„Největší problémem je, že na Balatonu není přirozený pohyb vody. Rákosí by mohlo regenerovat jen při občasném nižším stavu vody,“ zdůraznil Szinai.
Zdroj: Pecaverzum, ilustrační foto: InRybar.cz
