Může být rybaření návykové? Odborník upozorňuje na podobnost s hazardem

O rybaření se říká, že je to vášeň na celý život. V Anglii se řešilo, že tato vášeň je docela podobná se závislostí na hazardu. Odborný materiál na toto téma sepsal třeba odborník Mark Griffiths. 

Ilustrační foto: InRybar.cz

Právě Mark Griffiths je výzkumníkem v Nottingham Trent University ve Velké Británii. Ten je autorem odborné práce Becoming hooked? Angling, gambling and „fishing addiction“. A právě ta vzbudila v anglických rybářských kruzích docela vášnivou diskusi, protože tato práce poukazuje na jisté podobnosti mezi „závislostí na rybaření“ se závislostí na hazardu.

Odborník hned druhým dechem dodává, že se nedá říct, že „rybaření je návykové“. Spíše mu šlo poukázat právě na ony podobnosti mezi dvěma – na první pohled – zcela odlišnými světy. Velkou roli pak hraje i osobnost rybáře, protože každý k tomuto koníčku přece jen přistupuje jinak.

Spojnice mezi rybařením a hazardem

Na první pohled se toto přirovnání může zdát až komické, ovšem odborník upozorňuje na spojnice mezi rybařením a hazardem. Jde například o to, že v obou případech se vyskytují kombinace „dovedností a náhody“, ale také to známé vzrušení „z neznámého“. Právě to rybáře kolikrát neustále nutí, aby se k rybaření vracel.

V obou případech také dochází (u některých rybářů) k prudkým změnám nálad, které jsou na jednu stranu klidné a spokojené, ale následně se rychle mění na „vzrušené pocity“. A odborník pak vše doplnil i zkušenostmi přímo od rybářů – ti se mu svěřili, že mívají třeba i abstinenční příznaky, anebo kvůli rybaření mají konflikt v „osobním a pracovním“ životě.

Jiný odborník Bill Glasser ale uklidňuje, že existují i „pozitivní závislosti“. Mezi ně můžeme určitě zařadit třeba běhání, na kterém jsou někteří sportovci „závislí“. Na druhou stranu: Asi každý rybář zažil tu chvíli u vody, kdy si řekl „o posledním nahození, a pak jde domů“. A pak se kvůli tomu třeba i pohádal doma…

Poznáváte se v tom?

Na celé odborné práci je zajímavé, jak vypichuje konkrétní souvislosti s hazardem. Co je tím myšleno? Například to, že rybaření i hazard je únikem z reality. Zadruhé: Obě činnosti nabízí neuvěřitelné vzrušení, a když se „něco nepovede“, tak nás to nutí „zkusit ještě jednou“.

Další podobností je to, že jak v hazardu, tak i rybaření, se mísí dovednosti a štěstí. A hlavně: Nikdy nemáme dost. Nikdy! To znamená, že když rybář uloví velkou rybu, tak nic nekončí. Naopak, toho velkého kapra chceme překonat.

Tahle směs faktorů se pak může projevit v chování daného rybáře (zase, záleží na osobnosti). Ale určitě mnoho z nás zná ty momenty, kdy se nám výrazně zhorší nálada kvůli tomu, že nejdeme na ryby, ale jedeme k tchýni. Poznáváte se?

Rybaření pomáhá psychicky nemocným lidem

Na druhou stranu je třeba připomenout, že rybaření pomáhá například psychicky nemocným lidem. Například v Nizozemsku se mluvilo o případu 64letého rybáře Joepa van Ginnekena, který kvůli depresím ztratil dokonce práci. Pak ho jeho syn vytáhl na ryby, které mu změnilo život k lepšímu.

„Byl jsem v hluboké depresi více než 6 měsíců. Můj syn, kterému bylo v té době 10 let, jednou za mnou přišel, a řekl, abych jel s ním na ryby,“ řekl Joep pro nizozemský rybářský svaz. Rybaření mělo na tohoto muže tak blahodárný vliv, že po nějaké době se dokázal pomalu včleňovat zpátky do společnosti.

Další případy, kdy rybaření pomohlo psychicky nemocným lidem, se staly například v Anglii. Právě v této Mekkce rybářů se dokonce spojili lékaři s rybářským svazem, aby dostali třeba válečné veterány do klidného prostředí. Více o těchto metodách zjistíte v tomto článku.