Zatímco většina rybářů balí pruty na zimu, chovatelé ryb v Maďarsku mají napilno. Velké hejno kormoránů, známých svými nenasytnými chutěmi na rybí populaci, letos přiletělo do oblasti v Maďarsku o měsíc dříve.
Odstřel těchto ptáků je tak v plném proudu – v Maďarsku likvidují kormorány myslivecké spolky. U nás stát podporuje rybáře třeba kompenzacemi za škody způsobené kormorány, které však pokrývají jen část nákladů. Finanční odměny se dočkají za odstřel rybožravých kormoránů ale i v Česku.
Kormoráni sežerou obrovské množství ryb
Kormoráni, kteří přilétají z chladných oblastí ze severu Evropy, jako je Finsko nebo Švédsko, považují Maďarsko za dokonalou „zastávku“ díky mírným zimám a dostatku potravy.
„Velká kormorání hejna se obvykle objevují na přelomu listopadu a prosince,“ uvedl mluvčí tamního rybářského svazu HECSMSZ. „Letos se však situace vyvinula jinak, a museli jsme zahájit ochranné akce už v říjnu.“
Tým profesionálních rybářských strážců koordinuje odstřel ptáků s místními loveckými spolky. Na vybraných vodních plochách, jako je řeka Tisa, Maros nebo Hármas-Körös, se tak rozjíždí akce, jejímž cílem je omezit masivní škody, které hejna způsobují. Základem jsou povolení, umožňující použití střelných zbraní na vybraných úsecích.
Jeden kormorán zkonzumuje zhruba půl kilogramu ryb za den. Jednoduchá matematika ukazuje, jak dramatický vliv na rybí populace může mít hejno čítající stovky ptáků. Ryby, které se stávají jejich kořistí, zahrnují i hospodářsky cenné druhy, jako jsou kapři, sumci nebo candáti.
Podle odborníků může být prevencí například nasazení sítí na ochranu chovných vod. Přesto se ozývají i skeptické hlasy, které upozorňují, že krátkodobá řešení v podobě odstřelu nemusí z dlouhodobého hlediska stačit.
Odlišný přístup v Nizozemsku
Zatímco Maďarsko se rozhodlo zakročit přímo, nizozemští rybáři zaujali odlišný postoj. Navzdory masivním škodám způsobeným kormorány se tamní svaz postavil proti odstřelu.
Podle nich by mělo být prioritou hledání preventivních opatření, například právě zmíněného zasíťování vod. Teprve pokud by tato opatření selhala, mohlo by se přistoupit k radikálnějším krokům.
„Kormoráni jsou sice problém, ale nesmíme zapomínat na to, že jsou součástí ekosystému,“ upozorňuje nizozemský biolog Jan de Vries. I přesto zůstává otázka regulace těchto ptáků jedním z nejožehavějších témat v Evropě.
Ať už jsou kormoráni vnímáni jako škůdci, nebo důležitý prvek přírody, jisté je, že jejich masivní přítomnost představuje pro rybáře výzvu. Ať už v podobě okamžitých zásahů, jako v Maďarsku, nebo dlouhodobé ochrany vodních ploch, jako v Nizozemsku.
Problémy ale mají rybáři po celé Evropě. A proto rybáři v různých zemích hledají způsob, jak chránit vody před těmito „okřídlenými rybáři“.
Jaká je situace v České republice?
V České republice způsobují kormoráni značné problémy rybářům i rybníkářům. Škody způsobené těmito ptáky dosahují desítek až stovek milionů korun ročně. Kormorán velký je chráněným druhem, ale díky výraznému nárůstu jejich populace v posledních desetiletích jsou umožněny regulované odstřely.
Co se týče finančních kompenzací: v roce 2020 v České republice za „řádění“ kormoránů daňoví poplatníci zaplatili za škody na rybách přes 70 000 000 miliónů korun.
Stát podporuje rybáře kompenzacemi za škody způsobené kormorány, které však pokrývají jen část nákladů. Tento problém má celoevropský charakter, jelikož kormoráni migrují do střední Evropy v zimních měsících, kdy jsou severní jezera zamrzlá. Změna klimatu a ochranná opatření pak vedla k výraznému růstu jejich populace.
Zdroj: Pecaverzum, ilustrační foto: InRybar.cz
Ono je součástí ekosystému vlastně všechno. Ale čeho je moc, toho je příliš. Znám velmi dobře problémy u nás v ČR a tvrdím, že jedinou cestou je mnohem intenzivnější odstřel, než je tomu dnes. Regulované odstřely a to jakékoliv přemnožené zvěře jsou naprosto k ničemu a nikdy nic nevyřeší. Za svým názorem si jednoznačně stojím, s problematikou regulace přemnožených druhů a se škodami, které působí se prakticky potkávám po celý rok.