V článku si přečtete
Na podzim vrcholí kaprařská sezóna. Kapři se celé léto krmili a na podzim dosahují téměř nejvyšší hmotnosti z celého roku. Podzim je také období velkých kaprařských soutěží. Třeba v Česku aktuálně probíhá největší tuzemský rybářský závod Stairs2Hell. Na první pohled nemusí být zřejmé, že rybářské soutěže podobné velikosti mohou poskytnout velmi zajímavý vhled do biologie kaprů. A co se z něho můžeme dozvědět? Třeba to, kdy vrcholí potravní aktivita kaprů, či jak kapři využívají krmná místa…
Text a grafy: Jakub Žák, FOTO: InRybar.cz
Chování ryb je synchronizováno opakovanými výkyvy prostředí, a to jak na celoroční (roční období), tak na denní (den/noc) škále. Ryby mění své chování v závislosti na podmínkách prostředí tak, aby mohly efektivně využívat dostupné zdroje.
Jedním z nejdůležitějších faktorů prostředí jsou světelné podmínky. Studium vlivu prostředí na aktivitu kapra je nejčastěji prováděno v produkčních chovech nebo v laboratoři. Důvod je jednoduchý: Kapři se tak nejlépe pozorují a jsou i nejlépe dosažitelní. Nicméně podmínky v laboratoři či v produkčních chovech jsou diametrálně odlišné od reality volných vod.
Kaprařské závody jako materiál pro vědce
Ty nejprestižnější kaprařské závody se konají na velkých vodních plochách, a dá se tedy předpokládat, že chování kaprů zde bude daleko přirozenější. Výhodou kaprařských závodů je, že se jich účastní zkušení rybáři, lze lovit 24 hodin, všichni účastníci loví na podobný typ nástrahy a úlovky v průběhu soutěže dosáhnou i několika set ulovených kaprů. To vše jsou předpoklady, které zajišťují spolehlivost získaných dat pro další relevantní zpracování.
Jako rybáři předpokládáme, že šance na ulovení kapra je největší za soumraku, v noci a za rozbřesku. Dá se tedy předpokládat, že potravní aktivita kapra je nejvyšší v období snížené intenzity světla? V tomto směru poskytují studie provedené v laboratoři či v produkčních rybnících nejednoznačné a často si rozporující výsledky.
Proto jsou data z volné přírody během rybářských závodů naprosto nedocenitelná! Jak to tedy vypadá s denním průběhem úlovků, pokud se využijí veřejně dostupná data o 6430 kaprech ulovených na 14 velkých kaprařských závodech konaných v Evropě? Součástí tohoto výzkumu jsou i data z největšího rybářského závodu v České republice – ze Stairs2Hell (ročníky 2019 a 2020).
Průběh úlovků kaprů za 24 hodin. Nula vyznačená čárkovanou čarou je průměr. Tam, kde se modrá křivka přehoupne nad přerušovanou čáru, se chytá více kaprů za hodinu, než je denní průměr. Naopak pokud je pod přerušovanou čárou, tak se chytá podprůměrný počet kaprů.
Tato data ukazují nárůst úlovků v nočních hodinách a vrchol počtu úlovků brzy ráno. Tento trend je v souladu s předpokládanou potravní aktivitou kapra. Kapr se krmí v průběhu celého dne, ale v noci a brzy k ránu nejvíce. Zvýšená potravní aktivita má za následek, že kapr s vyšší pravděpodobností potká nastraženou montáž, a tak se brzy podívá za šťastnými rybáři na břeh.
Kapři milují tmu! Proč?
Proč jsou kapři za snížené viditelnosti tak aktivní? Zjednodušeně řečeno: Živočichy lze rozdělit mezi denní, noční a soumračné druhy. Akorát je třeba pamatovat na to, že to jsou všechno umělé kategorie, a je to spíš plynulá škála. A kapři patří někde mezi soumračné a noční živočichy. Znova: Kapři přijímají potravu po celý den, ale ve zmíněnou denní dobu je to prostě nejčastěji.
Potvrzení tohoto trendu také poukazuje na světelné podmínky jako jeden z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují úlovky kaprů. Kdyby světlo nebylo tak důležité, nedošlo by k interpretačně shodným výsledkům mezi různými závody konaných za různého počasí a na různých vodních plochách.
Kapři si pamatují, kde najdou krmení!
Pomocí stejných dat lze ověřit ještě jednu zajímavou skutečnost. Z předchozích výzkumů se ví, že kapři jsou schopni se naučit pozici nově vzniklých krmných míst, a tato místa opakovaně využívat. Navíc se znalost pozice nového krmného místa prokazatelně šíří i mezi další kapry.
Přesný mechanismus šíření informace o pozici krmného místa není znám, ale může jít o pouhé rozptýlení pachové stopy do delší vzdálenosti nebo může jít o odpozorování chování mezi kapry.
To by znamenalo, že s postupujícími dny soutěže by měl růst i počet ulovených kaprů za den. A skutečně tomu tak je! A to navzdory tomu, že ne všichni ulovení kapři jsou evidováni, protože lovící mají již ulovené větší ryby a menší kapry bez záznamu mohou pouštět.
Trend v počtu ulovených kaprů za den v průběhu závodů. První a poslední den závodů nejsou zahrnuty, protože se v tyto dny neloví 24 hodin, a tak by poskytly zkreslené údaje. Nula vyznačená čárkovanou čarou je průměr. Tam, kde se modrá křivka přehoupne nad přerušovanou čáru, se chytá více kaprů za den, než je průměr soutěže. Naopak pokud je pod přerušovanou čárou, tak se chytá podprůměrný počet kaprů.
Celá práce k nahlédnutí
Toliko ve stručnosti, co spojení rybářských závodů a biologického vhledu může přinést. Oba prezentované výsledky je třeba brát jako průměry, a tak se někdy trend v úlovcích může mírně odlišovat. Na druhou stranu jsou provedeny na velkém souboru dat, a tak budou velmi blízko pravdě.
Pokud vás zajímají bližší detaily celé práce, tak je lze najít v odborné publikaci:
Žák, J. (2021). Diel pattern in common carp landings from angling competitions corresponds to their assumed foraging aktivity. Fisheries Research, 243, 106086.
Autorem tohoto textu je Jakub Žák, který vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Nyní působí na Ústavu biologie obratlovců (Akademie věd ČR), kde se zabývá zejména výzkumem stárnutí u extrémně krátkověkých ryb, ale i dalšími aspekty biologie ryb.
