Jaké ryby jsou v tekoucích revírech nejčastěji? Odborníci provedli zajímavý výzkum

Západočeský územní svaz informoval o kontrolních odlovech, které provádí Povodí Vltavy na vybraných tocích. Tyto kontrolní odlovy mají za cíl zjistit, zdali je ve sledovaných lokalitách kvalitní voda a vhodné podmínky pro život živočichů, tedy i ryb. V roce 2020 odborní pracovníci prováděli kontrolní odlovy na 18 vybraných tocích. Tipli byste si, na jaké ryby narazili nejčastěji?

Foto a grafy: Západočeský ÚS

Odborníci se při loňských odlovech s agregátem na vybraných lokalitách zaměřili především na plůdek, protože právě jeho množství a druhové zastoupení nejlépe prozradí, jaké ryby se dokážou v daném prostředí rozmnožovat.

„V roce 2020 byly na revírech Západočeského územního svazu ČRS provedeny odlovy plůdku na 18 tocích. Uloveno bylo celkem 21 druhů ryb, 1685 tohoročních jedinců a 1556 ryb starších než jeden rok. Graf ukazuje počet lokalit, na kterých byly uloveny jednotlivé druhy (např. tloušť byl uloven na 17 lokalitách z celkem 18),“ uvedli západočeští rybáři.

Z grafu, který zveřejnil Západočeský územní svaz, vyplývá, že odborníci narazili nejčastěji na jelce tlouště, mřenku mramorovanou, hrouzka obecného, plotici obecnou nebo jelce proudníka. Naopak na lovených tocích se nejméně setkali s jelcem jesenem, ježdíkem obecným nebo perlínem ostrobřichým.

TIPY A TRIKY: Rychlá výroba TOP švestkového těsta na kapry! Trvá pár minut

Určitě alarmujícím ukazatelem je to, že 6. nejčastějším druhem, se kterým se odborníci setkávali, byla invazní střevlička východní! Pro pamětníky, kteří pamatují vodní toky ještě v jiném stavu, je jistě smutný i stav mihule potoční, která se nachází na posledních místech…

Vysvětlivka (ryby z grafu): Squalius cephalus – jelec tloušť, Barbatula barbatula – mřenka mramorovaná, Gobio gobio – hrouzek obecný, Rutilus rutilus – plotice obecná, Leuciscus leuciscus – jelec proudník, Pseudorasbora parva – střevlička východní, Alburnus alburnus – ouklej obecná, Salmo trutta m. fario – pstruh obecný potoční, Barbus barbus – parma obecná, Cottus gobio – vranka obecná, Perca fluviatilis – okoun říční, Anguilla anguilla – úhoř říční, Chondrostoma nasus – ostroretka stěhovavá, Phoxinus phoxinus – střevle potoční, Thymallus thymallus – lipan podhorní, Vimba vimba – podoustev říční, Esox lucius – štika obecná, Lampetra planeri – mihule potoční, Scardinius erythrophthalmus – perlín ostrobřichý, Gymnocephalus cernuus – ježdík obecný, Leuciscus leuciscus – jelec jesen.

„Druhové složení a početnost plůdkového společenstva je pak porovnáváno s referenčními (očekávanými) hodnotami pomocí různých ukazatelů, jako je např. počet typických druhů, zastoupení proudomilných druhů, přítomnost nežádoucích a invazních druhů atd. Výsledkem je zařazení toku do jedné z pěti kategorií ekologického stavu podle stupně ovlivnění lidskou činností. Následovat by mělo zjištění příčiny poškození toku a podle toho navrhnout příslušná nápravná opatření,“ stojí na webu Západočeského územního svazu.

Proč plůdek?

„V České republice, na rozdíl od ostatních evropských států, je ekologický stav toků podle ryb vyhodnocován pouze na základě výskytu plůdku ryb, ryby starší než jeden rok se do hodnocení nezapočítávají. Vzhledem k velmi intenzivnímu vysazování ryb u nás je to prakticky jediný způsob, jak zahrnout do hodnocení pouze ryby, které se v toku přirozeně vytírají,“ vysvětluje Ing. David Kortan, Ph.D.

TIPY A TRIKY: Rychlá výroba TOP švestkového těsta na kapry! Trvá pár minut

„Je téměř nemožné, zejména ve větších řekách, nalovit dostatečný počet dospělých ryb pro správné vyhodnocení, a už vůbec není možné odlišit, které ryby jsou zde proto, že jim prostředí toku vyhovuje k životu i rozmnožování, a které jsou zde jen proto, že zde byly vysazené. Přirozené rozmnožování rybích populací je důležitou známkou jejich životaschopnosti. Plůdku je mnohonásobně více než starších ryb, a navíc je u břehů snadno ulovitelný,“ dodává inženýr Kortan.