Čekají Evropu brutální úhyny ryb? Skoro 18 tun mrtvých ryb sbírali 5 dní

Úmorná horka se negativně projevují i v rybářství. A to v podobě masivních úhynů ryb zapříčiněných nejčastěji nedostatkem kyslíku. Jeden brutální úhyn zasáhl i maďarský „Malý Balaton“.

V polovině srpna došlo v jezeře Kis-Balaton k obrovskému úhynu ryb. Rybáři z vody vytáhli celkem 18 tun ryb. Než všechny rybí mršiny odstranili, uběhlo dlouhých 5 dní. Proč v lokalitě uhynulo tolik ryb? Ta příčina je jasná.

Velká tragédie na Malém Balatonu

Ráno 13. srpna informoval správce přehrady Západozadunajského vodohospodářského ředitelství (Nyuduvizig) rybářskou stráž o tom, že v nádrži došlo k významnému úhynu ryb. Již v 11 hodin dopoledne začal sběr uhynulých ryb. Práce probíhaly nepřetržitě ve třech směnách z lodí a ze břehu až po neuvěřitelných 5 dní.

Tam, kde byla k dispozici elektrická energie, bylo ihned nasazeno zařízení na provzdušňování vody, aby se zabránilo dalším škodám. Jenže bylo pozdě! Těla shromážděná během pěti dnů vážila celkem 17 760 kilogramů. Významnou část uhynulých ryb tvořili staří cejni, velcí kapři a sumci.

Příčina úhynu krásných ryb byla jasná. Na několika místech nádrže byla totiž naměřena malá koncentrace rozpuštěného kyslíku, přičemž nejnižší hodnota byla 0,34 mg/l, přičemž pod 1 mg/l se dá očekávat úhyn většiny druhů ryb.

„Bohužel se v médiích objevily mylné zprávy, že je zasažen celý Kis-Balaton, a my bychom rádi zopakovali, že se jedná o vnitřní nádrž, která tvoří pouze 3,4 % vodárenské soustavy Kis-Balaton,“ uvedla věci na pravou míru maďarská nezisková společnost BHNp Zrt, která se stará o rybářství a hospodaření.

Připomněli také, že hlavní funkcí soustavy nádrží je zachycovat a filtrovat znečištění z povodí, plnit funkci protipovodňové nádrže a zajišťovat dosažení cílů ochrany přírody, a proto na ní nesmí být prováděny žádné jiné činnosti.

Příčinou je i vznik amoniaku

Událostem předcházely dny extrémního horka. Z dostupných výsledků již vyplývá, že v místě úhynu se vyvinul vodní květ, po němž následoval částečný úhyn řas, což znamenalo velký problém. Bakteriální rozklad odumřelých řas spotřebovává kyslík rozpuštěný ve vodě a jeho koncentrace se pak snižuje.

Rozkladem organické hmoty mezitím vznikl amoniak, který je pro ryby toxický a bakterie jej za nepřítomnosti kyslíku nemohou přeměnit na netoxické dusičnany.

Ze závěrů tedy vyplývá, že za masivním úhynem stojí relativně vysoká teplota vody a přítomnost toxického amoniaku. Tyto procesy se rozvinuly velmi rychle, a to téměř přes noc, jak ukázaly výsledky testů.

Zdroj: Pecaverzum, ilustrační foto: InRybar.cz